Před několika dny Severní Makedonie a Albánie zažily stres, když předseda Evropské rady Donald Tusk oznámil, že i přes většinu zemí neprošel návrh na zahájení přístupových rozhovorů pro vstup do EU. Nyní přichází další zpráva, že země Balkánu zažívají největší pokles počtu svých obyvatel.
Obě zprávy spolu úzce souvisí, neboť úbytek obyvatel v jihovýchodní Evropě je způsoben zejména odlivem mladých lidí, kteří zde neshledávají žádnou perspektivu.
OSN vydala v pondělí zprávu, ve které se uvádí, že z deseti zemí, které zaznamenávají největší pokles populace, je devět z jihovýchodní Evropy.
Včera jsme publikovali statistiku týkající se stárnutí světové populace. Jedná se o čísla, která vydala letos v létě OSN a nyní byla vydána zpráva o poklesu počtu obyvatel týkajícího se jižního regionu Evropy, který je na tom nejhůře. O výsledcích demografického šetření informovala agenturu Reuters Allana Armitageová, ředitelka Populačního fondu OSN pro východní Evropu a jihovýchodní Asii. Odhady OSN například mluví o tom, že Bulharsko do roku 2050 přijde o čtvrtinu svých obyvatel.
„Málo rodících se dětí a vysoká emigrace znamená, že populace zemí jihovýchodní Evropy se zmenšuje a stárne. Na rozdíl od západní Evropy je zde imigrace téměř nulová a nemůže zaplnit vznikající mezeru,“ uvedla Allana Armitageová.
Prognózy podle OSN ukazují na to, že v letech 1995 až 2035 se podíl starší populace ve věku 65 let a více ve většině těchto zemí zdvojnásobí a v některých případech až ztrojnásobí. Tím dojde podle Armitageové k tomu, že země jihovýchodní Evropy čelí a budou čelit vyhlídce, že snížením počtu lidí v produktivním věku vznikne v budoucnu problém pro financování sociálních dávek a zejména důchodů. Souvisí to s tím, že většina východoevropských zemí již nyní trpí vážným nedostatkem pracovních sil, který brzdí hospodářský růst a utlumuje naději, že lze dohnat západní Evropu. To o Balkánu platí několikanásobně. Problém následně odráží v jihovýchodní Evropě nízkou úroveň mezd, vzdělání a odborné přípravy, jakož i politickou nejistotu v dosud převážně státem ovládaných ekonomikách. V praxi to vedlo a vede k tomu, že mladí lidé si v zahraničí hledají lépe placenou práci, která je navíc více uspokojuje. „Za současných podmínek se zdá velmi obtížné zvrátit emigraci a nízkou porodnost,“ dodává k tomu ředitelka Populačního fondu OSN a myslí si, že recept je lepší identifikace se svou zemí s posílením lidského kapitálu a „přeměna výzev v příležitosti“.
Na Balkánu dochází k paradoxu
K řešení problému u zemí západního Balkánu má napomoci jejich vstup do EU a do NATO. Zatímco se nedaří otevřít přístupové rozhovory pro vstup do EU, Francie, Dánsko a Nizozemí se postavily proti, daří se vstup do NATO. Ten však vyvolává paradoxní situaci. Rumunsko (nákup systému Patriot) a Bulharsko (nákup F16) začaly vydávat velké výdaje na zbrojení, což vyvolalo řetězovou reakci například u Srbska, které se cítí vyzbrojováním svých sousedů ohroženo a plánuje nyní další výdaje na zbrojení. Situace vstupu do NATO a nikoli do EU vede k tomu, že na Balkánu nyní dochází k utrácení velkých finančních prostředků na zbrojení a nikoli investic do posílení lidského kapitálu, o kterém mluví ředitelka Populačního fondu OSN. Potom, co VW odmítl zahájit svoji výrobu v Turecku, se čtyři balkánské země - Bulharsko, Chorvatsko, Rumunsko a Srbsko - „perou“, kdo z nich bude vybrán na postavení nové německé automobilky. V této továrně vidí teď velkou naději pro své chřadnoucí hospodářství a udržení mladých lidí doma.
Mirko Radušević