Psychiatrická nemocnice Bohnice Zdroj: Youtube
Psychiatrické nemocnice by do roku 2030 mělo opustit asi třicet procent pacientů. Kvalita péče v některých z nich podle ministerstva zdravotnictví totiž není dobrá, pacienti tu jsou fyzicky omezováni a mají málo soukromí. Péči o ně mají převzít mobilní týmy zdravotníků a psychologů, kteří o ně budou pečovat ambulantně nebo v jejich domácím prostředí. „V reformě psychiatrické péče jsme zůstali ve východním bloku a teď doháníme vyspělý svět,“ zdůraznil mi
Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) ve své předloňské studii dospěli k závěru, že psychiatrická péče ve střední a východní Evropě je zanedbaná, hospitalizace se užívá nadmíru a není dostatek možností alternativní péče. Podle expertů péče o duševní zdraví v regionu stále spočívá na velkých psychiatrických nemocnicích, které jsou často v neadekvátním stavu. Systémy psychiatrické péče jsou dlouhodobě podfinancovany, hospodaření s penězi je neefektivní, objevuje se porušování lidských práv a diskriminace.
České ministerstvo zdravotnictví si výtku zřejmě vzalo k srdci, neboť v rámci reformy psychiatrické péče, kterou odstartovalo loni, počítá s přesunem části pacientů z velkých zařízení do komunitních center. V současné době je v 21 psychiatrických nemocnicích v Česku více než 8000 lůžek, do roku 2022 by však mělo být zrušeno 1200 z nich. Centra duševního zdraví by pacienti měli mít blíže domovu a pravidelně by do nich docházeli, bydleli by ale samostatně a mohli by i pracovat. Jedná se o zásadní průlom v reformě psychiatrie.
„Česká psychiatrie je na tom dobře z hlediska vědeckého, problém je spíše v tom, že základ péče byl ve velkých psychiatrických nemocnicích, kde lidé byli často hospitalizováni řadu let bez nějaké naděje na budoucnost, aby žili v běžném světě. V reformě psychiatrické péče jsme tak zaspali dobu, zůstali jsme někde ve východním bloku, takže jsme v tomto opožděni a teď doháníme vyspělý svět. Státy jako je Velká Británie, Itálie či Holandsko podobnou reformu absolvovaly již před dvaceti, třiceti lety,“ přiznal pro redakci zpráv TV Prima ministr zdravotnictví Adam Vojtěch s tím, že většina pacientů dochází v mnoha zemích EU právě do komunitních center, kde jim pomáhá multidisciplinární zdravotně-sociální tým.
Centra duševního zdraví totiž poskytují služby založené na převážně terénní práci týmu, který polovinu času tráví v přirozeném prostředí osob s duševním onemocněním. Týmy jsou složeny ze sociálních i zdravotních pracovníků – psychologů a psychiatrů – a peer konzultantů, tedy osob s vlastní zkušeností s duševním onemocněním. Cílovou skupinou jsou pacienti s vážným duševním onemocněním, zejména s těžkým průběhem schizofrenních onemocnění či bipolární afektivní poruchou. Jde o skupinu lidí, která je nejvíce ohrožena institucionalizací a vyloučením z běžné společnosti.
Prvních pět center začalo fungovat v Česku již loni, a to v Přerově, Havlíčkově Brodě, Brně a dvě v Praze - na Proseku a ve Strašnicích. Fungují v rámci pilotního provozu, který je 18 měsíců financován z Evropského sociálního fondu. Do roku 2021 je v plánu vznik celkem 30 těchto center a v dalších letech síť až 100 center rovnoměrně rozmístěných po celé České republice. Klíčovou roli v reformě tak budou hrát i kraje a obce.
„Čím dál víc lidí potřebuje tuto péči. Jeden ze šesti občanů EU, tady je to každý pátý,“ řekla v pondělí při návštěvě Centra duševního zdraví na pražském Proseku pro redakci zpravodajství TV Prima eurokomisařka Věra Jourová, který si za doprovodu ministra Vojtěcha prohlédla i Psychiatrickou nemocnici v Bohnicích. „Moc jsem stála o to, abych viděla, jak funguje celá oblast péče o duševní zdraví a o pacienty, kteří potřebují hospitalizaci, i jak funguje péče o klienty, kteří dochází do tohoto zařízení. Chtěla jsem znát, jak se využívají zdroje z Evropských fondů, nešlo ale o kontrolu,“ zdůraznila.
Současná reforma psychiatrické péče byla podpořena téměř dvěma miliardami korun z evropských fondů a hradí se z nich právě fungování výše zmíněných center. Česko se ale podle Vojtěcha bude snažit získat evropské peníze na psychiatrickou péči i v dalším programovacím období. Peníze by tak mohly jít třeba na centra duševního zdraví pro děti nebo ochrannou ústavní léčbu, kterou nařizuje soud. „Evropské peníze jsou impuls, ale nejsou věčné. Největší výzva bude udržet financování do budoucna,“ uvedl.
Eurokomisařka prý zjistila, že je nutné kromě nově zaváděné ambulantní a domácí péče multidisciplinárních týmů také zachovat část stávajících psychiatrických nemocnic. „Chtěla jsem pochopit, do čeho je potřeba dále investovat. Že to nejsou cihly a tvrdé peníze, ale že to mohou být peníze, které zlepší kvalitu služeb,“ uvedla.
Ministerstvo letos v dubnu oznámilo vznik Národního akčního plánu pro duševní zdraví 2020 až 2030, který počítá se zapojením nejen resortu zdravotnictví a sociálních věcí, ale také školství v péči o duševní zdraví dětí, místního rozvoje ohledně sociálního bydlení a spravedlnosti kvůli ochranné léčbě. Součástí plánu je také zjišťování kvality péče, v psychiatrických nemocnicích jsou podle Vojtěcha totiž stále problémy.
Systém je třeba změnit a humanizovat
„Není to chyba jedné nemocnice, jednoho ředitele nebo lékaře. Chyba je v organizaci péče v psychiatrii a je třeba změnit systém. Máme odborníky, máme na čem stavět z hlediska odbornosti. Ale co musíme zlepšit, je organizace péče i třeba v samostatných psychiatrických nemocnicích. Nemocnice se musí do budoucna humanizovat. Dnes jsme viděli na příkladu pavilonů, že jsou pacienti hospitalizováni po osmi na pokojích a se sociální zázemím na chodbě, což jsou zkrátka věci, které nepatří do medicíny 21. století,“ dodal ministr zdravotnictví.
Do psychiatrické péče plynou ročně asi tři až čtyři procenta zdravotnického rozpočtu, tedy kolem deseti miliard korun. V roce 2010 byly náklady na zdravotní a sociální péči, ale také na ušlou produktivitu, neformální péči a další náklady zhruba 16 miliard korun. Duševní onemocnění nejsou totiž v dnešní době nijak výjimečnou záležitostí, s nějakým duševním problémem se podle statistik setkal každý pátý Čech, ani ne polovině se však dostalo odborné péče.
Eurokomisařka Věra Jourová v této souvislosti uvedla, že nově nastavený rozpočet EU po roce 2021 by mohl financovat i „rozumnou prevenci“, aby se lidé ani nedostávali do hospitalizací. „Když se do těchto služeb investují veřejné peníze, tak to má zase návratnost do veřejných rozpočtů,“ řekla s tím, že nejen péče něco stojí - jde také o invalidní důchody nebo chybějící pracovní sílu.
Olga Böhmová
