Testování - ilustrační foto. Zdroj: Profimedia.cz
Testování, trasování a očkování se dlouhodobě ukazují jako nejefektivnější nástroje k řešení koronavirové pandemie. Není náhodou, že se situace v České republice začala výrazně lepšit poté, co se začalo plošně testovat ve firmách a ve školách. Statistiky také naznačují, že země, které dlouhodobě masivně testovaly, mají po více než roce s covidem výrazně méně obětí.
Na srovnání upozornil na svém Facebooku ekonom Daniel Münich, který se covidovými statistikami dlouhodobě zabývá. „Čím více covid nakažených (kumulovaně) v zemi, tím více provedených testů? Nebo naopak, čím méně testů, tím více nakažených? Kauzalita jde samozřejmě oběma směry,“ napsal.
PŘEHLEDNĚ: Cestování, kultura či sport. Jaké budou mít očkovaní lidé výhody
Očkování v Česku se nadále rozšiřuje mezi mladší věkové kategorie, u nichž však viditelně ubývá ochota se nechat naočkovat. Vakcína přitom lidem přinese obrovské možnosti, naopak neočkovaní budou mít v příštích měsících značně komplikovaný život. V jakých životních situacích lidé certifikát o očkování využijí?
„V české debatě o vládním (ne)zvládnutí pandemie je ale dobré vědět a připomínat, že bronzovým medailím Česka ve smutném světovém klání o počet nakažených a zemřelých (na milion obyvatel) odpovídá nízký počet celkově provedených testů (až 19. místo na světě),“ doplnil.
Upozornil na konkrétní případy, kde testování zafungovalo. „Například čtyřikrát nižší počet testů na milion obyvatel než vykazuje Dánsko nebo dvakrát nižší než Rakousko. A přesto se u nás stále najdou tací, kteří si myslí, že jsme na tom nedostatečném testování chytře ušetřili,“ uvedl ekonom na Facebooku.
Jeho slova potvrzují statistiky Worldometers. Například právě Dánsko bylo v počtu testů premiantem, provedlo jich skoro osm milionů na milion obyvatel. Stát, který má přibližně polovinu obyvatel co Česká republika, evidoval pouze 260 tisíc nakažených a 2 500 obětí koronaviru.
Čím víc testů, tím víc nakažených, znělo v minulosti z vlády
V Česku se o potřebě plošného testování hovořilo již od počátku pandemie. Když začaly přibývat nové případy, často se to přitom neprávem svalovalo právě na masivní testování, což se nikdy nakonec nepotvrdilo. Naopak se situace výrazně zlepšila na jaře letošního roku, kdy se začalo masivně testovat alespoň antigenními testy v podnicích a ve školách. Sečetlo se to samozřejmě také s částečně proočkovanou a promořenou populací.
Mám hodně protilátek na covid a nechci se očkovat. Budu moct cestovat?
Lidé, kteří prodělali COVID-19, a mají tak přirozeně vytvořené protilátky, stojí před dilematem, zda není zbytečné se v jejich případě očkovat. Přestože jim již mnohdy vypršelo období 90 dnů po prodělání nemoci, hladina protilátek je u nich nadále vysoká, a lékaři jim proto často ani nedoporučují očkování. Tito lidé však mohou mít do budoucna praktické problémy, protože se nelze spolehnout na to, že například chystaný covid pas bude brát naměřené protilátky v úvahu.
Situace byla během covidového roku zatím nejlepší během loňského léta, již v průběhu srpna se však dal zaznamenat rostoucí trend počtu nově nakažených, který měl předpovědět, co čeká Českou republiku v podzimních měsících. Ministerstvo zdravotnictví tehdy ještě pod vedením Adama Vojtěcha (ANO) však nárůst počtu případů bagatelizovalo a tvrdilo, že za nárůstem je podle něj masivní testování.
Výrazně se situace zhoršila již v září a ještě tehdy premiér Andrej Babiš (ANO) naznačoval, že za to může poctivé testování. „Tolik, co my testujeme, nikdo netestuje,” řekl Babiš v půlce září, kdy se již v České republice naplno rozjížděla druhá vlna koronaviru. Už tehdejší data přitom ukazovala, že jsme v testování překonávali pouze některé státy V4 a východní Evropy. V rámci celé EU jsme patřili pod průměr.
