GLOSA: Chorvatsko je levné, ale s paštikami v batohu. Za krize to není ostuda

Velká část z 600 tisíc Čechů a Moravanů, která po jugoslávských válkách v roce 1997 znova vyrazila do Chorvatska, se vybavila vlastními potravinami včetně paštik všeho druhu. Místní restauratéři či vinaři napřed návrat několik let ztracených turistů ze střední Evropy vítali, záhy zplakali nad výdělkem.

Přívěs v podobě konzervy

„Čechů je tu jako v pohádce, ale víno kupují v obchodech a jedí paštiky. Doma místo akcií dostali automobily,“ svěřil se tehdy listu Slobodna Dalmacija hospodský z podniku Punta rata na Makarské riviéře. To, že Češi přijeli v autech za půl milionu korun a pak jedli konzervy, si vysvětlil tak, že musí jít o důsledek zpackané privatizace české ekonomiky. Právě Slobodna Dalmacija použila i termín paštikáři, zatímco v jiném listu se objevila karikatura zobrazující škodovku táhnoucí za sebou přívěs v podobě konzervy s paštikou.

Na byt v Praze neměli, tak koupili apartmán u moře. Čechů s nemovitostmi v cizině přibývá

Reality a hypotéky

Čím dál víc Čechů si plní sen o vlastním bydlení u moře. Vůbec nejzajímavější jsou pro ně nemovitosti v Bulharsku, Albánii nebo třeba v Egyptě. Studiové byty v hotelových komplexech využívají nejen k vlastnímu ubytování během dovolené, ale i k pronajímání.

Češi na předraženou nabídku chorvatských restaurací prostě neměli peníze, a tak se přezdívky paštikáři nemohli dlouho zbavit. Na hanlivý výraz se zapomnělo až v poslední dekádě, kdy už většina našinců finančně zvládala i častější stravování v jadranských restauracích. Při správném výběru lze občas navštěvovat hospody v Adrii i letos, energetická krize ale nutí turisty a zároveň živitele rodin k úsporám také o dovolené.

Zkusili jsme proto na sklonku srpna zorganizovat „levný Jadran“ v praxi. Zadání znělo čtyři noci na blízké Istrii pro dva. Vyhledávač Booking nabídl malý apartmán v soukromí ve skalnatém zálivu naproti ostrovu Cres: cena 67 eur za noc. Tedy v přepočtu 840 korun na osobu za jeden nocleh – nabídka, která konto nevyždímá. Majitel sliboval krásnou pláž takřka pod terasou, to se však dalo ověřit až na místě.

Lanýže nejdou s plynem dohromady

Z Brna až do 668 kilometrů vzdáleného cíle u Labinu na Istrii vystačilo 43 litrů benzinu. Za pohonné hmoty jsme tak utratili při ceně 37,90 Kč na litr (Tank ONO) 1 630 Kč. A protože na Istrii byl natural k dostání za stejnou cenu, cesta tam a zpět vyšla přibližně na 3 300 Kč. Připočíst bylo třeba dálniční známku v Rakousku (250 Kč) a Slovinsku (500 Kč), až pět lidí v osobním voze tedy aktuálně zvládne cestu ke Středozemnímu moři a zpět přibližně za 4 100 Kč, to je 820 Kč na osobu.

5 fotografií

Srbský prezident: Dokud budu žít, do Chorvatska k moři nepojedu. Nezapomínejme na historii

Zahraničí

Srbský prezident Aleksandar Vučić přišel s rozhodným prohlášením. „Dokud budu žít, do Chorvatska k moři nepojedu,“ vzkázal. Podle něj by země neměla zapomenout na to, co se za 2. světové války stalo srbskému lidu. Narážel tak na fakt, že chorvatský ustašovský režim, který kolaboroval s nacistickým Německem, jen v neblaze proslulém koncentračním táboře Jasenovac zavraždil podle jedněch odhadů několik desítek tisíc, podle jiných až 700 tisíc Srbů. A když chtěl minulý měsíc Vučić toto místo navštívit, Chorvaté mu to zatrhli.

Miniaturní apartmán v borovicovém lese nad skálou, odkud se na malou plážičku muselo sešlapat 130 schodů, předčil očekávání. Stejně jako celé uhrančivé místo, skutečná romantika à la mediterán, jinými slovy šťastná ruka při sjíždění nabídek v Bookingu. Teď ještě nepodlehnout svodu hospod ve tři kilometry vzdálené istrijské vesnici, naštěstí tam vařil pouze jediný podnik. I když se majitel dušoval, že od počátku sezony na konci dubna nezdražil ani o kunu, což je chvályhodné, levně tam neměl.

Pljeskavicu s vařeným bramborem čili jugoslávský karbanátek nabízel za 70 kun (238 Kč) a půllitr čepovaného piva Karlovačko za 35 kun (119 Kč), takže jsme si večeři dopřáli pouze jednou. Dalo by se tam přitom utratit i mnohem více a někteří čeští turisté si poroučeli i biftek s istrijskými lanýži za 190 kun (640 Kč). Jenže je krize a poštovní schránka doma čeká každý den nové výměry za dodávky plynu a elektřiny.

Pár příkladů pro paštikáře

Nač tedy nechávat zbytečně krvácet rodinný rozpočet, když je lepší se vrátit k českému paštikářství. Spoléhali jsme se přitom na místní konzervy, v řetězci Diona třeba nabízeli hovězí guláš vyvážené chuti pro dvě osoby (400 gramů) za 18 kun (61 Kč). Poloviční lančmít dokonce jen za 10 kun (33 Kč), výrobce přitom na kvalitu konzervy složil tuto ódu: „Tajemství originality se skrývá v desetiletích dokonalé výroby, výběru a solení masa a v optimální tepelné úpravě. Hlavními rysy jsou příjemná vůně a zvláštní a intenzivní chuť. Je to ideální jídlo v přírodě, na souši i na moři.“

Válet se v Chorvatsku dva týdny na dece? To si teď vláda neměla dovolit, říká komentátor

Politika

Vláda se se současnou situací trápí, pomoc je pomalá. Shodli se na tom komentátor Miroslav Korecký a politolog Jan Kubáček v pořadu Partie PLUS na CNN Prima NEWS. Korecký navíc zdůraznil, že pokud je možné hlasování o nedůvěře vládě zdržováním pro řešení krize, pak si vláda neměla dovolit brát si dovolenou.

V chorvatském Lidlu prodávali za necelých 10 kun (34 Kč) čerstvě upečený burek (220 g) s telecím masem, který bohatě vystačil jako oběd. V řetězci Produkty hned tři plechovky jadranských sardinek ve slunečnicovém oleji dohromady za 16 kun (53 Kč), ale asi nemá smysl s tímto výčtem pokračovat. Ceny jsou při troše pátrání v regálech supermarketů i v Chorvatsku podobné těm českým. A leccos je dokonce výrazně levnější.

Stesky českých turistů, kteří po letošní dovolené Chorvatsko odepsali, nejsou úplně oprávněné. „Letos nás dovolená vyšla zhruba o 15 tisíc dráž než loni. Podražilo jak ubytování, tak jídlo v obchodech a restauracích. Za stejnou cenu jsme už letos mohli mít dovolenou s all inclusive v Turecku nebo v Egyptě,“ postěžovala si v Blesku česká rodinka. Jiná se v médiích vyplakala, že si během jadranské dovolené musela vyjednat půjčku u své banky. Nedokázala si odpustit pravidelné večeře v konobě, kde prý měli loni poloviční ceny.

Kapku se uskromnit

Ano, restauratéři logicky zkoušejí, co zákazník ještě snese. V Chorvatsku, Česku, Francii, Polsku, kdekoliv v Evropské unii. Současnou energetickou krizi si ale nevymysleli v Bruselu, odstartovala ji agresivní politika Vladimira Putina, který poslal na Ukrajinu invazní vojska.

Ukrajinci tak nyní válčí nejen za národní svobodu, ale vlastně i za všechny nespokojené Evropany, kterým krize vysává peněženky. Ukrajincům jde o život, zatímco zbytku Evropy jen o pohodlí. Být paštikářem v krizové éře proto není žádná ostuda. Alespoň nějakým způsobem by teď měl šetřit úplně každý.