KOMENTÁŘ: Řešil by se „černoušek“ Hamilton i před lety? Dost možná nikoliv

„Ten ‚neguinho‘ (v portugalštině „černoušek“, pozn. red.) si vybral špatnou stopu a nenechal druhému jezdci místo. Neguinho zvolil špatný průjezd zatáčkou, a to jen proto, že tu zatáčku nezná. Tam není možné dostat se před dvě auta najednou,“ kritizoval Piquet Hamiltona v pořadu jednoho z brazilských médií, které se věnuje formuli 1. Pozdvižení, které slova trojnásobného šampiona z 80. let vyvolalo, by se snad dalo srovnat s běsněním ruských vládních kruhů po vystoupení Pussy Riot v moskevském pravoslavném chrámu.

VIDEO: Způsob, jakým Nelson Piquet řešil své spory v F1, byl neotřelý...

Jako Česká soda

Notoricky známý provokatér Piquet je ovšem peprnými výroky velmi dobře známý a ten, kdo o formuli 1 aspoň něco málo ví (a tím spíš Hamilton), musí také vědět, že jeho výroky je obvykle nutné brát s velkou rezervou už jen proto, že i seriózní média se jich velmi ráda chytnou. Zakazovat ale Piquetovi mluvit, jak mu jeho věčně se zubící ústa narostla, by bylo něco jako na YouTube zakázat přehrávání videí z České sody, proslulé totálně nekorektní televizní satiry z 90. let.

Stačí si připomenout pár „klasických“ bonmotů trojnásobného mistra světa z dob, kdy závodění „ještě bylo nebezpečné a sex bezpečný“: „Výhra je pocit, který si neumíte představit. Občas si počůrám kombinézu při závěrečném zpomalovacím kole.“

Když v roce 1981 v Las Vegas vynervoval Carlose Reutemanna tak, že ten se jednoduše vzdal a pustil ho do vedení, Piquet to shrnul slovy: „Prostě si jen lehl na záda a roztáhl nohy.“ Když na kanadském Grand Prix v roce 1991 předjel Nigela Mansella a zvítězil, suše poznamenal: „Málem jsem se udělal!“

Pokud se nebavil tím, že provokoval lidi verbálně, pohrával si s nimi jiným způsobem. Běžně zdravil profesora Sida Watkinse tak, že se mu snažil rozepnout poklopec. Jeanu-Mariovi Belestreovi, autoritativnímu řediteli FIA, vylil obsah láhve minerální vody do kapsy u saka, zatímco prováděl školení o bezpečnosti na trati. A jednou zase ukradl všechny toaletní papíry ze záchodů těsně před tím, než tam přiběhl Nigel Mansell a nutně je potřeboval. Velmi pohrdavě se také zvládl vyjádřit o inteligenci tohoto vynikajícího pilota a stejně nechutné byly i poznámky na adresu jeho ženy či údajnou nejistotu ohledně sexuální orientace Ayrtona Senny – jemu se Piquet mimochodem ani neobtěžoval dostavit na pohřeb.

Přitom všem je ale třeba vidět Piqueta také jako inteligentního jezdce a přemýšlivého člověka, který vynikal analytickými schopnostmi a závodnickou taktikou. Bez těchto vlastností by se nikdy trojnásobný mistrem ani veleúspěšným podnikatelem nestal.

Korektnost se nesmí přehánět

Je to právě absence hlubší znalosti kontextu a charakteru některých veřejně známých osobností, které dnes vyvolávají prvotřídní senzace. Lewis Hamilton je bezesporu vynikajícím sportovcem, možná nejlepším pilotem F1 všech dob – alespoň podle počtu mistrovských titulů, současná extravagance a aura nedotknutelnosti a vlastní důležitosti, kterou kolem sebe buduje, se ale prostě terčem špatných poznámek stává docela logicky.

Že si u toho někdo pustí ústa na špacír víc, než je nutné jako Piquet, je jiná věc. Nepřisuzujme však břitkému výrazivu zasloužilých členů veleúspěšné starší generace obsah, který nemá, ať si o jejich názorech myslíme cokoliv. Viďte, pane Piquete, Ecclestone či Clarksone?