Dilema rodičů: Očkovat dítě, či nikoliv? A je Pfizer bezpečný? Odpovídají experti
Zemřel slavný český cestovatel Miroslav Zikmund. Bylo mu 102 let
Rusko viní astronautku USA z navrtání lodi ve vesmíru. Má za tím být nešťastná láska
Pieta obětem covidu na Staroměstském náměstí v Praze Zdroj: David Bodeček
Pieta obětem covidu na Staroměstském náměstí v Praze Zdroj: David Bodeček
Vláda Andreje Babiše si infekci COVID-19 určitě nevymyslela jakožto zbraň hromadného ničení vůči tuzemským seniorům, aby ušetřila na důchodech. Ale udělala řadu osudových chyb, kvůli nimž se Česká republika proměnila v jednu z nepostiženějších zemí na světě, které se budou cizinci ještě léta vyhýbat. Kabinet na nevyplacených penzích navíc opravdu výrazně uspořil. A hlavně ještě uspoří. Postaví za část ušetřených peněz obětem covidu pomník?
Počty jsou to jednoduché. Průměrný starobní důchod aktuálně vyrostl na 15 351 korun, takže při počtu 30 tisíc zesnulých seniorů ušetří erár 460 milionů korun měsíčně. Za rok jde o obrovskou úsporu ve výši 5,5 miliardy koruny. Pro porovnání: Letošní rozpočet poslanecké sněmovny činí jen 1,4 miliardy korun, Úřad vlády spotřebuje 1 miliardu a roční rozpočet ministerstva životního prostředí 11,3 miliardy korun.
K tématu
Jistěže, těch víc než 5 ušetřených miliard lze různě zpochybnit. Mezi 30 tisíci oběťmi covidu třeba nejsou jen příjemci starobního důchodu, i když výrazně převažují. A někteří z těch zesnulých na covid by zřejmě zemřeli jen o pár měsíců později třeba pro sešlost věkem. Přesto je nezpochybnitelné, že pokladna Babišovy vlády za nevyplacené penze uspoří miliardy korun.
Žádný člen kabinetu se přitom nedokázal za neadekvátní počet obětí nahlas a s pokorou omluvit. A také vzkázat pozůstalým, že část peněz uspořených za nevyplacené penze se použije na pietu. Na pořádný pomník, který by oběti připomínal na věky věků.
Kdo může za smrt více než 30 tisíc českých obětí (přesně 30 280 k 21. červnu), o tom se tuzemští politici budou raději celá léta přít. Jisté je, že Česká republika disponuje jednou z nejlepších zdravotních péči na světě, takže se určitě nemusela vyšplhat do čela světové tabulky obětí infekce v přepočtu na počet obyvatel. Aktuálně jsme čtvrtou nejpostiženější zemí na zeměkouli po Peru, Maďarsku a Bosně a Hercegovině. I Brazílie anebo Indie vykazují v poměru k počtu obyvatel mnohem méně mrtvých.
Na morové rány v českých zemích naši předkové upomínali takzvanými morovými sloupy na náměstích a tato nesmírně nákladná barokní sochařská díla vyrůstala jako poděkování Bohu za ochranu těch, které epidemie ušetřila. Ale také tak vznikala smuteční místa za oběti, a sloupy zároveň i symbolizovaly prosbu, aby se další mor městům zdaleka vyhnul.
Církev, šlechta a také erár vkládaly do grandiózních sloupů (ten v Olomouci je dokonce památkou UNESCO) nesmírné finanční prostředky a na jejich podobě se podíleli tehdejší nejlepší sochaři. Současná vláda, církev ani nejvlivnější tuzemští podnikatelé však asi nemají zájem, aby nějaký pomník vůbec vznikl. A není tu dokonce ani snaha, aby se o podobě pietního objektu rozvinula alespoň hlasitá diskuse.
K tématu
Dnes zaznívají jen ojedinělé hlasy z řad veřejnosti. „Po pandemii by se měl postavit pomník obětem současné vlády, která tragédii způsobila,“ navrhl v minulých dnech významný výtvarník František Skála v rozhovoru pro web Novinky.cz. A vlastně touhle větou také vysvětlil, proč o pomníku kabinet Andreje Babiše vůbec nemluví.
Vláda přece nebude před volbami připomínat, že se na rozsahu tragédie podílela například tragickým předvánočním rozvolněním nouzových opatření. O pomníku však nechce mluvit ani opozice. Je to příliš temné a traumatizující téma, na které je lepší zapomenout. A raději kázat o lepších zítřcích po parlamentních volbách.
Ve světě už přitom projekty na pomníky obětem pandemie vznikají. Uruguay, jedna z nejrozvinutějších zemí latinské Ameriky, třeba loni zveřejnila záměr postavit velkolepý Světový památník pandemie (World Memorial to the Pandemic). Od našich politiků se ale nejspíše dozvíme, že smrt je „soukromá záležitost“. A pozůstalí? Nechť si laskavě truchlí jen u rodinných hrobů a v urnových hájích.
Všechna neštěstí jsou si přitom něčím podobná. Jaký je třeba rozdíl mezi tragickou smrtí 108 havířů na Dole Dukla (7. července 1961) a více než 30 tisíci oběťmi infekce COVID-19? Nijak podstatný. Ti lidé se jen v nepravý čas nacházeli na nepravém místě, kde smrt zaútočila takříkajíc ze zálohy.
Nebyli to žádní hrdinové a rozhodně nechtěli takto blbě zemřít, tedy během šichty v podzemí dolu ani na dvojitý zápal plic ve špitálu. Všichni ale mají právo na pomník postavený na náklady státní kasy. Havíři z Dolu Dukla už žulový památník dostali před šedesáti lety, neboť i komunistický režim uznal, že se stali nevinnými oběťmi práce při těžbě nerostného bohatství státu. Jak dlouho budou muset na oficiální pietu čekat pozůstalí po obětech záludné pandemie, ale nikdo neví.
K tématu
Zemřel cestovatel a spisovatel Miroslav Zikmund. Bylo mu 102 let. Radiožurnálu to potvrdila jeho rodina. Byl známý díky cestám po celém světě, které podnikal se svým blízkým přítelem Jiřím Hanzelkou.
K nevídanému incidentu došlo na ministerstvu zdravotnictví. Do budovy totiž vrazil muž s železnou tyčí v ruce. Protáhl se kolem turniketů, dostal se až na schody a chtěl pokračovat do vyšších pater. V ten okamžik ho ovšem zadrželi pracovníci ochranky. Během chvíle se jim podařilo muže vytlačit z budovy. Policie po něm aktuálně pátrá. K incidentu došlo v pondělí 25. října.
Ačkoliv je podle některých odborníků vrchol současné vlny pandemie koronaviru téměř za námi, evoluční biolog Jaroslav Flegr a imunolog Václav Hořejší ve vysílání CNN Prima NEWS optimismus krotili. Prý záleží na počasí i rozšiřování nové mutace zvané omikron. Hořejší zdůraznil, že nemocnice nápor pacientů ještě čeká.
Matka, kterou policisté vytáhli s malým chlapcem ve středu večer z řeky Blanice v jihočeských Vodňanech, zřejmě chtěla spáchat sebevraždu. Případem se nadále zabývá policie, která zatím okolnosti nehody oficiálně neuveřejnila.
Velký poprask způsobila na půdě Evropské unie eurokomisařka pro rovné příležitosti Helena Dalliová se svou příručkou „pokynů pro inkluzivní komunikaci“. Pro představu: Dalliová například chtěla, aby řečníci nikdy neoslovovali publikum „dámy a pánové“ a o Vánocích mluvili jen opatrně, protože ne všichni jsou křesťané a slaví je stejně. Po kritice uvedla, že pokyny ještě nejsou dostatečně rozpracované.
I přes sílící vlnu koronavirové nákazy se v některých zemích Evropy otevírají lyžařské areály. Mnohé státy ale zavádějí restrikce i na svazích. Například v Rakousku, které se nachází v lockdownu, mohou na lyže jen očkovaní lidé a občané po prodělání covidu.
Prezident České lékařské komory (ČLK) Milan Kubek čelí slovním útokům a výhrůžkám z řad odpůrců očkování. Ti podle něj cílí i na jeho rodinu a děti. Naposledy ho dvojice antivaxerů „přepadla“ na poliklinice, kde působí. Počastovali ho nadávkami a označili ho mimo jiné za „zaprodance“, Kubek na jejich ataky nijak nereagoval. Nyní CNN Prima NEWS řekl, že takové chování nemá obdoby a smířit se s ním nehodlá.
Sedmnáct různých zbraní, přes 2 300 nábojů a další zbrojní materiál zajistila policie u třiadvacetiletého muže z Nechanic na Královéhradecku. Policie u něj zasahovala proto, že byl podezřelý ze střelby na sousední dům. Zajištěné zbraně patřily jeho otci. Sdělila to mluvčí policie Iva Kormošová.
Na realizaci prosklené místnosti, díky které mohl covid pozitivní prezident Miloš Zeman jmenovat Petra Fialu (ODS) premiérem, se podílel i epidemiolog Roman Prymula. V pořadu Nový den na CNN Prima NEWS prozradil, že je s výsledkem spokojený.
Rozporuplné reakce vzbudila v Ostravě nová instalace před tamní radnicí. Místo tradičního vánočního stromu je tam tentokrát obří barevná krabice, která má symbolizovat dárek. Mnoha lidem se ale nelíbí, autorka díla však svůj projekt hájí s tím, že chtěla, aby si i dospělí přišli opět jako děti.
Bývalý rakouský kancléř Sebastian Kurz podle tamních médií odstoupí z čela vládních lidovců (ÖVP) a zcela se stáhne z politického života. Na 11:30 ohlásil tiskovou konferenci. Nástupcem Kurze v čele strany se má stát rakouský ministr vnitra Karl Nehammer. Podle webu Krone pětatřicetiletý politik svůj odchod do ústraní zdůvodní nedávným narozením syna.
Nejvíce výjezdů za den v novodobé historii zažila v úterý jihomoravská záchranná služba. Záchranáři pracují prakticky nepřetržitě a ve hře už je i omezení výjezdů za méně závažnými případy. Více než třetina výjezdů souvisí s covidem.
I když meteorologové předpovídají sněhové přeháňky, teploty vysoko nad nulou znamenají, že si sněhu příliš dlouho neužijeme. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), který zveřejnil také predikce, s jakou pravděpodobností budou bílé Vánoce v jednotlivých českých městech.
Ve čtvrtek ráno zemřel ve věku 70 let Jaroslav Hanuš, režisér úspěšných televizních seriálů Život na zámku a Šípková Růženka. Skonal po vleklé nemoci v rodinném kruhu. Z pověření rodiny o tom média informoval Jan Kistanov.
Mediálně sledovaný případ jedenáctiměsíčního chlapce z Děčínska, který leží od narození v nemocnicích, má šťastný konec. Přihlásila se o něj žena, která si dítě vzala do přechodné pěstounské péče. Současně pro chlapečka vznikne i veřejná sbírka.
Představovalo by rozpočtové provizorium pro Českou republiku velký problém? Na tom se v pořadu 360° na CNN Prima NEWS neshodli poslanci Patrik Nacher (za ANO) a Jiří Havránek (ODS). „Rozpočtové provizorium bude znamenat konec covidových programů,“ obává se Nacher.
V Česku ve středu přibylo 21 126 potvrzených případů koronaviru, více než před týdnem. Po úterním mezitýdenním poklesu byl tentokrát přírůstek proti minulé středě asi o 3 100 vyšší. V nemocnicích bylo ve středu s koronavirem 6 561 pacientů, z nich 1 064 bylo v těžkém stavu.
Přehrajte si nejnovější filmy - již od 49 Kč
zoom
living
fresh
autosalon
zeny
cool
doma
iprima
