Česká národní banka vydala v červnu na podporu kursu koruny přes sedm miliard eur. Dvakrát tolik co v květnu. Síla jejích intervencí pravděpodobně nepolevila ani v červenci, a tak může hrozit, že do roka naší centrální bance dojdou devizové rezervy, které si vytvořila od listopadu 2013 do dubna 2017. Nebo na hodnotě ztratí česká měna.
Česká měna by mohla být za rok vůči euru až o korunu slabší než dnes. Vyplývá to z nejnovější prognózy České národní banky. Ta počítá, že průměrný kurs koruny vůči euru v letošním roce dosáhne 24,80 koruny za euro, v roce 2023 se má jeho úroveň dostat na 25,70 koruny za euro. Jenže se jedná o průměr, což nevylučuje, že v průběhu příštích 16 měsíců se kurs koruny k euru podívá ještě na slabší hodnoty.
„Domnívám se, že Česká národní banka se trochu rozběhla hlavou proti zdi a sází na to, že korunu udrží, ačkoli měny celého středoevropského regionu oslabují a ještě nejspíše oslabovat budou. Naše centrální banka se navíc na nějakou dobu vzdala možnosti korigovat kurs koruny pomocí zvyšování úrokových sazeb,“ řekla CNN Prima NEWS Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank.
Deset až 14 měsíců, pak konec
Právě tým jejích expertů stojí za analýzou, v níž varuje před vyčerpatelností eurových rezerv, kterými v posledním půlroce Česká národní banka bránila větším výkyvům kursu koruny směrem ke slabším úrovním. Experti upozorňují, že ČNB v červnu na obranu koruny vydala asi 7,1 miliardy eur (přibližně 175 miliard korun), tedy přibližně dvakrát tolik, co v květnu. „Podle předběžných dat očekáváme, že kadence intervencí se v červenci opět o něco zvýšila na úroveň zhruba osmi miliard eur,“ píší autoři.
Podle Heleny Horské se pak dá jednoduchou matematikou vypočítat, za jak dlouho Česká národní banka vyčerpá eurové rezervy, které vytvořila během kursového závazku (období umělého oslabování koruny) od listopadu 2013 do dubna 2017. „ČNB by mohla své rezervy vytvořené při kursovém závazku vyčerpat za deset až 14 měsíců. Očekávám ale, že intenzita intervencí ve prospěch koruny bude sílit, takže není vyloučeno, že z rezerv nebude nic třeba do roka,“ dodala Helena Horská.
ČNB podle ní vytvořila riskantní situaci tím, že dala trhu signál, že nehodlá proti inflaci dál bojovat zvyšováním úrokových sazeb. „Jako by věřila, že jí k tomu bude stačit jen kursový nástroj. Jenže jít proti trhu se dlouhodobě nemůže podařit. Pokud navíc ještě na začátku příštího roku budeme čelit dvouciferné inflaci a ČNB se nevrátí ke zvyšování sazeb, trh si snadno spočítá, že centrální banka nemůže korunu držet na současných úrovních,“ vysvětlila Horská.
Křeček: Obchodníci jen ČNB testovali
Méně pesimisticky vidí situaci hlavní ekonom společnosti BH Securities Štěpán Křeček. „Výkyvy kursu koruny, kterých jsme byli v posledních měsících svědky, bylo určité testování obchodníků. Chtěli se přesvědčit, jak na oslabení koruny Česká národní banka zareaguje, a ukázalo se, že ta korunu padnout nenechala,“ řekl CNN Prima NEWS.
Podle něho je to pro obchodníky signál, že si pro své útoky mají najít jinou měnu a ne českou korunu. Jako problém nevidí ani to, že sama Česká národní banka ve své nejnovější prognóze počítá se slabší korunou v příštím roce. „Také to je určitý signál, že nemá smysl na korunu útočit. Centrální banka tím dává najevo, kde korunu vidí v budoucnu,“ dodal. Křeček věří, že v případě nutnosti se bankovní rada ČNB ke zvyšování úrokových sazeb vrátí. „Sazby můžete teoreticky zvyšovat donekonečna,“ uzavřel s tím, že jde o to najít vhodnou kombinaci používání sazeb u směnného kursu k potlačení inflace.
Helena Horská však vidí, že v současné bankovní radě existuje rozkol. „Na jedné straně v posledním zápisu z jejího jednání vidíme neochotu nalézt kompromis mezi zastánci zvyšování a zastánci nezvyšování sazeb, na straně druhé ale vidíme, že nejméně dva členové by za jistých okolností mohli svůj postoj změnit,“ řekla CNN Prima NEWS. Narážela tak na dřívější vyjádření viceguvernérky Evy Zamrazilové, která dala najevo, že pokud uvidí signály nezdravého růstu mezd, bude ochotna se o zvyšování sazeb bavit. Druhým radním, který by mohl v budoucnu podpořit růst sazeb, je podle Heleny Horské Jan Frait.
Miliardy eur za uměle oslabenou korunu
Česká národní banka podle svých oficiálních údajů přišla od konce ledna do konce července letošního roku přibližně o 12 miliard eur (asi 294 miliard korun). Z drtivé většiny za tímto propadem stojí zásahy ve prospěch koruny, jež se po vypuknutí války na Ukrajině stala několikrát terčem obchodníků, kteří se jí začali zbavovat.
Během kursového závazku v letech 2013 až 2017 naopak hodnota eurových rezerv značně nabobtnala. Podle zmíněné analýzy Raiffeisenbank se objem devizových rezerv v tomto období zvětšil asi o 110 miliard eur (přibližně 2,7 bilionu korun). A právě z těchto 110 miliard eur vycházejí odhady, jak dlouho by ČNB dokázala intervenovat ve prospěch koruny, pokud by všechny dříve nabyté rezervy rozpustila.
