LOXIA - Mateřská škola Mydlinky
Co mají společného výchova dětí a stavění domů? Obojí potřebuje trpělivost, čas a lásku k tomu, co děláte. A to všechno se setkává v Mateřské škole Mydlinky v pražských Modřanech. Zdejší mateřinka přitom vyrostla v rekordním čase. Její vybudování trvalo sotva rok a půl. Během něj se ze zahrady patřící původně k cukrovaru pod taktovkou architektonického studia LOXIA stalo místo, kde se zhmotňují dětské sny a současně se děti učí důležitým dovednostem, které uplatní v reálném životě.
Kdo má zkušenost s výběrem mateřské školy pro své nejmilejší, dobře ví, jak velkou pozornost je třeba věnovat i prostředí, v němž si naše děti mají hrát a objevovat svět, aniž bychom jim my, rodiče stáli za zády. Mělo by být nejen veselé a pestré, ale především bezpečené a současně by mělo podněcovat dětskou zvídavost.
Když chceme vychovávat, musíme jít příkladem
Jana Mastíková
Architektura ji fascinovala už v dětství. Ráda si stavěla domečky z mechu a větví.
V dětství jí rovněž učarovala Barcelona a Španělsko jako takové. Tamní architekturu označuje jako geniální. Na jihu Španělska, konkrétně v Seville absolvovala zahraniční stáž.
Na architektuře ji baví komplexnost a rozmanitost.
Váží si každého architekta, který dokáže přijít s dobrým návrhem a ten pak zrealizovat. Ví, jak složitý úkol to je.
V pražských Modřanech se se začátkem školního roku otevřelo místo, kde, jak se zdá, se tohle všechno vydařilo. Mateřská škola Mydlinky na původně zarostlé zahradě kdysi patřící k cukrovaru, vznikla za rekordních 17 měsíců.
„Je to místo, kde je původní zástavba. Vznikla tady ale i nová, poměrně velká bytová zástavba místo cukrovaru. Mateřská škola tady vůbec nebyla a tahle zahrada, která je uprostřed, byla velmi vhodnou pro to, abychom mateřskou školu tady mohli postavit,“ vykládá Jana Mastíková, hlavní architekta studia LOXIA.
Ohled přitom autoři brali nejen na kolektiv dětí a dospělých, kteří zde budou den co den žít, ale i na okolí. Od začátku pracovali na tom, aby školka příliš nevyčnívala z okolní zástavby a samotnou budovu dokonce zakomponovali do svahu. „Ze strany rodinných domků vidíte školku jenom jednopodlažní. Díky tomu, že se nám podařilo přehrnout tu zeminu na střechu školky, z některých úhlů téměř není vidět,“ líčí dále architektka.
Velkým plusem nové mateřinky je i fakt, že funguje v pasivním energetickém standardu, čímž se minimalizují náklady na její provoz. Výstavba ovšem vyšla na 161 milionů korun.
Vizualizace MŠ Mydlinky Zdroj: Se souhlasem architektonického studia Loxia
Vizualizace MŠ Mydlinky Zdroj: Se souhlasem architektonického studia Loxia
Projekt Mateřská škola Mydlinky Zdroj: Loxia
Moderní design s důrazem na přírodu
Životní prostředí tady hraje při práci architektů ze studia LOXIA zásadní roli. Nejen že výstavbu mateřinky navrhli tak, aby zůstala zachována většina stromů v okolí, snažili se také, aby si tady cestu k přírodě našly i děti. Z každé ze čtyř tříd tak mohou vyběhnout rovnou na zahradu, kde stojí i poměrně rozlehlé hřiště. Smutnit ovšem nemusí ani při špatném počasí. V hale časem vznikne skluzavka s prolézačkou, která má připomínat korunu stromu. Před dokončením je také eko klubovna a zázemí pro drobná zvířata.
„Aby ve školce mohly děti pěstovat ředkvičky, mrkev atd. Aby tam mohly i vidět, jak se starat o králíky, o slepice, takovouhle drobotinu. Ono se to dneska z povědomí dětí trošku vytrácí, protože žijeme v hrozně přetechnizovaném světě. Děti kolikrát umí ovládat mnohem lépe všechny technologie než my, ale myslím si, že by se měly i naučit to, že některé jevy jsou nevratné. Jako že když utrhnu lístek, zlomím větev nebo ublížím králíkovi, tak to není jako v počítačové hře, že dám tlačítko zpět,“ míní Jana Mastíková.
Z možností, které nová školka dětem i dospělým dává, je nadšená i ředitelka MŠ Kateřina Vejvodová, která hlavní architektce studia LOXIA dává za pravdu. „Dneska se hodně chodí ven. Pomohl tomu covid, že děti byly hodně v přírodě. Ale rodiče mají vesměs málo času, takže děti spíš umějí všechno, co se týká IT technologií. Ale zasadit semínko do země je velký problém,“ říká a podotýká, že stejně jako postavení domu i děti na adaptaci v nové, samostatnější fázi života, potřebují od rodičů jedno: „Ať jsou trpěliví a dají jim čas. Ono to přijde...“