Může ještě Ukrajina vojensky vyhrát válku? Má spíš nakročeno k čestnému míru, říká expert Bříza
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Ukrajina dělá správné kroky, aby mohla získat čestný mír.
Ruská armáda má podle Vlastislava Břízy v posledních měsících velký problém.
Západ podle Břízy zůstává v podpoře Ukrajiny jednotný.
Putin už ví, že svých cílů nedosáhne.
Spravedlivý mír teď pro Ukrajinu asi reálný není, čestný však ano. Přesně čtyři roky po spuštění Putinovy invaze to v rozhovoru pro CNN Prima NEWS říká bezpečnostní expert Vlastislav Bříza. Popisuje mimo jiné i to, zda ještě Rusko může napadenou zemi ovládnout.
Umíte si představit scénář, podle kterého by Ukrajina mohla vojensky vyhrát válku proti Rusku?
Řeknu to s dovolením jinak. Umím si představit scénář, podle kterého by Ukrajina mohla sama bez velkého vnějšího tlaku ostatních velmocí – rozumějte především USA – uspět tak, že by Rusko donutila jednat o čestném míru. Dnes jsme v situaci, kdy Rusko bez onoho velkého tlaku určitě k jednacímu stolu seriózně nezasedne. Přinejmenším s tím, aby byl mír pro Ukrajinu opravdu čestný. Všimněte si, že neříkám spravedlivý. Protože spravedlivý být nemůže. Tím by byl, pokud by Ukrajina získala všechna svá historická území zpět. A – nebuďme naivní – této variantě teď nic moc nenasvědčuje.
Čtěte také
Co přesně podle vás je „čestný mír“?
Je to něco, co by se dalo srovnat se situací po zimní válce mezi SSSR a Finskem. Tehdy Sovětský svaz de iure deklaroval vítězství, územní celistvost Finska v nově vytvořených hranicích však byla zajištěna. Státnost zaručena. Finsko se nestalo vazalem ani otrokem, mělo jiné postavení než sovětské satelity. Podobné by to mohlo být i nyní.
ČTĚTE TAKÉ: Strašná válečná realita, o které se nemluví. Ukrajina je zemí vdov, sirotků a mrzáků
Jak by Ukrajina mohla dojít k čestnému míru?
Opravdu důsledným naplněním strategie nového ukrajinského ministra obrany. Je to mladý, agilní muž, který měl dříve v ukrajinské administrativě na starosti digitální technologie. Konstatoval zásadní fakt: „Rusko se dá dlouhodobě porazit pouze tak, že mu budeme způsobovat tak velké ztráty, až převýší počty, které je schopno rekrutovat.“ Důležité je, že právě k tomu Ukrajina míří.
Ukrajina a válečná technologie
„Napadená země se vydala cestou technologické revoluce. Nasazením dronů, zdaleka nejen vzdušných, ale i námořních, pozemních. Ukrajinci chtějí minimalizovat ztráty na lidských životech, kterými si nemohou dovolit plýtvat. Uzpůsobují tomu i taktiku. Nejenže do výzbroje efektivně zavedli drony, také je dokáží měsíc od měsíce lépe a lépe modifikovat. Vyrábí drony, které nemohou být elektronickým bojem tak snadno zarušeny. Které mohou být lépe koordinovány, být posílány v rojích. Mistrná úroveň obsluhy dronů jde každým měsícem nahoru. Vyčkávací taktiku se však naučily používat obě strany. Několik dronů čeká za linií doteku na svou příležitost. Jakmile ji dostanou, vzlétnou a svou misi dokončí. Také se posílají klamné drony, aby ty pravé zaútočily jinde. Technologie se prostě nesmírně vyvinuly. Ukrajina už ví, že tohle je budoucnost. Že jde navíc o věc, se kterou je na cizích státech z velké části nezávislá, přitom je s ní sama schopna dosahovat pozoruhodných výsledků.“
Vážně?
Ruská vojska mají poslední dva měsíce na Ukrajině ztráty, které se pohybují mezi 30-35 tisíci muži. To je velké číslo. Podobné, které Rusko dokáže rekrutovat. Přičemž nezapomínejme, že některých rekrutů se týká dezerce, s jinými se pojí další problémy. To znamená, že poslední dva měsíce jsme v situaci, kdy ruská armáda není schopna doplňovat ztráty, své stavy. Pokud k tomu připočtete používání nových vojenských technologií – především dronů, ať už útočných, nebo průzkumných, precizně navádějících dělostřelectvo – pak toto je pro Ukrajinu správná cesta.
Ukrajina čelí soustavným ruským útokům. Zdroj: profimedia.cz
Čili ještě jednou – čestný mír je pro ni nyní maximum možného?
V tuto chvíli to tak vypadá. Ukrajina nemá dost sil na to, aby byla schopna provést velkou ofenzivu, podobnou té z léta 2023. Tehdejší cíle byly opravdu ambiciózní – rozetnout ruskou armádu ve dví, útokem Záporožskou oblastí k Azovskému moři dostat Krym do velkého kotle, který pak Ukrajina osvobodí. Takové cíle teď nejsou. Koncentrace velkých mechanizovaných sborů, početně adekvátních vojáků, prostě není taková, aby mohlo dojít k podobně ambicióznímu plánu. Tím spíš, že ruská vojska jsou na linii velmi dobře opevněna.
Čtěte také
I teď jsme ale svědky ukrajinské protiofenzivy v Záporožské oblasti.
Jasně. A nese své ovoce. Považujme to ale spíš za taktické úspěchy. Nejde o věc, která by měla znamenat strategický průlom.
Za všechno nemůže jen Trump
A co může pro Moskvu z dlouhodobého pohledu znamenat vypnutí nelegálně používaných terminálů Starlinku na ruské straně?
Nepřeceňujme to. Válka je komplex situací a zbraňových systémů, událostí, nelze ji zužovat jen na jednu věc, na jednu zpravodajskou informaci. Na Starlink. V minulosti jsem dostal už tolik otázek ve stylu „když Ukrajina dostane HIMARS, tak vyhraje…“, nebo „když dostane F-16, tak vyhraje…“; nikdy to tak ale nebylo. Jeden zbraňový systém ani Starlink válku nerozhodne. Starlink je samozřejmě určitá forma pomoci, ruská armáda se ale kvůli němu rozhodně nezhroutila. Vůbec ne. Mají jiné komunikační kanály.
Válka na Ukrajině Zdroj: AP
Platí, že kdyby Západ opravdu chtěl, Ukrajinci by mohli myslet i na víc než „jen“ na čestný mír?
Máte pravdu. Jenže… Občas zaznívá „za vším hledej Trumpa“, v tomto případě bych ale nesouhlasil. Ono se leccos důležitého stalo už za prezidenta Bidena. I chaotické stažení spojeneckých – především amerických – armád z Afghánistánu, které v přímém přenosu Rusko sledovalo, umocnilo Putinův pocit, že si může beztrestně vzít Ukrajinu. Jakmile pak už invaze začala, Bidenova administrativa dlouho váhala s dodáním účinných zbraní. Přitom v tu chvíli mohly mít na průběh války zásadnější dopad. Takže to není jen tak, že za vším stojí Trump.
Čtěte také
A přece mě napadá: co kdyby v posledních amerických volbách vyhrála místo Trumpa Kamala Harrisová? Co by to znamenalo pro Ukrajinu?
Zřejmě by tam byla jasná kontinuita s předchozí Bidenovou administrativou. Rozhodně bychom nemohli čekat, že by v otázkách dodávek zbraňových systémů na Ukrajinu došlo k zásadnímu posunu.
Bezpečnostní expert Vlastislav Bříza Zdroj: CNN Prima NEWS
Asi by Zelenskyj nebyl šikanován při návštěvě Bílého domu.
To nebyl. Obešlo se to bez verbální šikany, o tom nemusíme diskutovat. Faktická podpora by ale podle mého nebyla výrazně jiná. Možná by na ni jen finančně výrazněji participovaly Spojené státy. Chci říct jednu věc. Zvykli jsme si Spojeným státům diktovat, že to ony musí válku pomoci vyhrát. Být hlavní hybnou silou. Jsme ale hrozní pokrytci. Tahle válka je přece především naše. Evropská. Platí ono okřídlené: pět set milionů Evropanů chce po tři sta milionech Američanech, aby porazilo sto padesát milionů Rusů.
Čtěte také
Na takovou Ameriku jsme si asi zvykli.
Chceme po Američanech, aby zaváděli drakonické sankce. Sekundární sankce. Víte, co jsou sekundární sankce? Státy, které importují ruskou ropu nebo jiné nerostné suroviny, budou čelit velkým sankcím. 50 procent, 100 procent na jakékoli zboží, které je exportováno jinam. Pozor, tohle je důležitá věc. Velká část ruského rozpočtu, který pak financuje poloválečnou ekonomiku, na příjmy z ropy spoléhá. Může ale na takové sankce dojít? USA jasně deklarovaly, že je zavedou. Že pomůžou. Jen dodaly: „Ale vy, Evropo, je zaveďte také. Přece po nás nemůžete chtít, abychom ohrozili svou ekonomiku, že budeme dvojnásobně zdražovat zboží z Číny či Brazílie, a vy to neuděláte.“
A?
A? Evropa nad tím ani neuvažuje. Natožpak, aby to zavedla. Vidíte to naše pokrytectví? To mě fakt fascinuje. Křičíme: „Trumpe, ty jsi ten darebák. Makej, makej.“ Ale my sami? My nic… Evropané se budou pohoršovat nad rétorikou J. D. Vance, když ale máme přiložit ruku k dílu, zavést sekundární sankce, které by Rusko skutečně zabolely, vůbec o tom neuvažujeme. Nikoho tady ani nenapadne, že bychom zavedli stoprocentní cla na čínské zboží. Protože: „Ježíš, co by na to řekli voliči“? Radši budeme diktovat: „Ameriko, tohle řeš ty.“ Trump takovou věc už do jisté míry udělal směrem k Indii, tam jsme se taky nepřidali. Takže – on to dělá, ne že ne. Jen po nás chce: „Udělejte to taky. Pak se přidám ještě víc.“ Má pravdu, ne?
Čtěte také
Nedávno řekl, že Ukrajina bez rychlého příměří prohraje. Velitel ukrajinské Národní gardy brigádní generál Oleksandr Pivněnko oponoval, že jeho země je schopna bojovat ještě několik let. Jak to tedy je?
Když se mě zeptáte, zda v roce 2036 bude situace podobná jako teď, s odpovědí zaváhám. Řeknu, že délka konfliktu bude logicky svědčit spíše silnější straně. Té, která má více rezerv, více zdrojů. Pokud se mě ale zeptáte na horizont dvou let, pak si nemyslím, že by se Ukrajina měla zhroutit.
Putin už ví, že svých cílů nedosáhne
Nejsou už ale Ukrajinci na hraně svých lidských zdrojů?
Je to samozřejmě velký problém, protože síly musí doplňovat nejen Rusko, i Ukrajina. Ale poté, co se u nich nedávno snížil odvodový práh z 27 na 25 let, se paradoxně počty v ukrajinské armádě za loňský rok navýšily. V ruské armádě tomu tak nebylo. Jen musíme samozřejmě brát v potaz, že Rusko plně nemobilizovalo. Tady se totiž bavíme o dvou různých světech. Rusko nemá mobilizaci, jakou mělo za Velké vlastenecké války. Kreml si ji nemůže dovolit.
Drony a protidronové štíty
„Nejsou drony jako drony. Některé jsou menší, právě ty dominují linii dotyku. A pak jsou větší, s delším dosahem, které slouží především k útočení na cíle v týlu protivníka. Plánovaný protidronový štít Ukrajinců má být zaměřen na druhou z obou variant. Na eliminování ruských úderů, které se ob noc opírají na vyšší stovky dronů. Do nedávné minulosti k tomuto účelu sloužily drahé zbraňové systémy. Ukrajina však prošla vývojem, k protidronové ochraně je schopna efektivně nasazovat i levnější prostředky. Drony jsou dnes produkovány pásovou výrobou v masových měřítkách. Když jsem před dvěma roky říkal, že Ukrajina bude vyrábět stovky tisíc dronů, všichni se mi vysmívali. Dneska vidíme, že je schopna vyrobit něco mezi milionem a dvěma miliony dronů. Dokáže týmově spolupracovat mezi prostředky pilotovanými a nepilotovanými. Zvýšila se maximální odolnost zarušení, schopnost navigace bez GPS podle uložených mapových podkladů. Umělá inteligence je schopna vybírat alternativní cíle. Každý měsíc jsou do výzbroje zaváděny ve vyšších počtech tzv. antidrony. To jsou malé drony, které svou kinetickou energií umí zničit velký útočný dron. Ukrajina je schopná kombinací pasivních a aktivních prvků protidronové obrany dosáhnout zářných výsledků. Začíná to akustickým detekčním systémem Sky Fortress – systémem akustických čidel, rozmístěných na velkém území Ukrajiny, které umí za malých finančních prostředků velmi účinně detekovat útočné drony vyznačující se specifickým zvukem. Sky Fortress pasivně zachytává zvuky letících dronů, následně jsou aktivovány protidronové zbraně.“
Myslíte, že si Putin byť jen trochu připouští, že na Ukrajině nemusí dosáhnout všech svých cílů?
Připouští. Samozřejmě. Zcela jistě už ví, že jich nedosáhne. Cíl byl jasný, dodnes zůstává neměnný: ovládnutí celé Ukrajiny. Mělo to jít nejdřív bez vojenské intervence, za pomoci páté kolony, tajných služeb. To mu nevyšlo. Proto spustil intervenci. Pořád ale doufal, že půjde pouze o demonstraci síly, která napochoduje do Kyjeva a nic se nestane. Že vyjde Hostomel, že vyjdou invazní vojska. Že výsadek bude podobný jako na Ruzyni v roce 1968, jako v Kábulu v prosinci 1979. Že nebude muset použít armádu. Když ji tam přece jen musel poslat, doufal, že na Ukrajině bude vítána. Nebyla. Takže zahájil boje.
Jenže – nepovedlo se mu ovládnout celou Ukrajinu. Tak revidoval cíle na levobřežní Ukrajinu. Ani ta se mu nepovedla. Proto přistoupil k plánu C, k tzv. Velkorusku – pokusil se udělat z Ukrajiny suchozemský stát, odříznout ji od moře včetně Oděsy, dojít až k Moldavsku. Ani to mu neklaplo. Proto teď deklaruje, že chce ovládnout Donbas. Přitom tohle rozhodně nejsou hlavní cíle, se kterými do toho vstupoval.
Ukrajinský voják Zdroj: ČTK, Profimedia.cz
Takže jeho sebejistota před kamerami je jen hraná?
Moc dobře si uvědomuje, že mu to geopoliticky nevyšlo. Jaké by bylo strategické ruské vítězství? Putin chtěl celou Ukrajinu. Nemá ji. Za normální mírové situace by se nikdy nestalo, že by Švédsko s Finskem vstoupilo do NATO. To je nejčernější noční můra prezidenta Putina. Tyhle dvě země totiž enormně posílily obranyschopnost NATO. Podívejte se navíc na Putinovy spojence ve světě. Venezuela, Sýrie, Írán. V první zemi je hotovo. Ve druhé taky. Írán? Ocitnul se na pokraji toho, že tam bude také hotovo.
Strategicky tedy Putin nedosáhnul vůbec ničeho. A ekonomicky? Ruská federace čelí dvouciferné inflaci. Má patnáctiprocentní základní úrokové sazby. To přece taky není výhra. Takže úhel pohledu, že ruská vojska vítězí, prostě nesedí. Jak strategicky, tak ekonomicky. Putin samozřejmě nemůže skončit. Musí deklarovat, že co se děje, je ruské vítězství. Pokud se na to však podíváte z nadhledu, pak je zřejmé, že to žádné vítězství není.
Čtěte také
Západ zůstává navzdory Putinovi jednotný
Stane-li se Putin šelmou zahnanou do kouta, bude podle vás schopen použít poslední možnou zbraň – tu jadernou?
A co přesně je šelma zahnaná do kouta? Teď podobné riziko určitě nehrozí tolik, jako při již zmíněné ukrajinské protiofenzivě v roce 2023, kdy se skutečně bál, že by to protivníkovi mohlo vyjít. Ve chvíli, kdy by byla ruská vojska rozetnuta ve dví, kdy by Krym čelil tomu, že Ukrajina tento kotel vojensky uzavře, pak by použití taktických jaderných zbraní na bojišti za určitých okolností mohl zvažovat. Opakuji – taktických. Nikdy by neuvažoval o použití strategických jaderných zbraní. V žádném případě. To by byla světová apokalypsa.
Tehdy se každopádně do hry vložily Spojené státy, použily horkou linku zřízenou za kubánské raketové krize. Vzkázaly, že pokud něco takového nastane, USA nebudou stát stranou. Nevstoupí sice do války jaderně, nějakým velkým konvenčním útokem typu zničení černomořské flotily však ano. A stranou nezůstala ani Čína. Prezident Si Putinovi vzkázal, že by použití jaderných zbraní netoleroval, a to v jakémkoliv měřítku. Podpora Číny by potom vyschla, což by bylo pro Rusko opravdu zásadní.
Čtěte také
Může se ještě stát, že Rusko vojensky ovládne celou Ukrajinu?
Stát by se to mohlo, kdyby Západ nechal Ukrajinu úplně na holičkách. Pakliže by ji přestal podporovat jak vojensky, tak finančně. V tu chvíli by nastal velký problém. Oni jsou do jisté míry soběstační, pořád ale spoléhají na dodávky zbraní a zbraňových systémů ze Západu. Proto je tak důležitá česká muniční iniciativa. Nedílnou součástí je u toho i morální aspekt. Jakmile bychom je úplně přestali podporovat, nalomilo by to též ukrajinskou morálku, a to jak na frontě, tak v týlu. A pakliže by vůle národa k obraně vyprchala, pak by samozřejmě mohl být zlomen. Na to Putin do jisté míry spoléhá. Chce Západ rozklížit. Kybernetickými útoky, hybridní válkou, vyhrožováním jadernou rétorikou. Všechno to má za cíl odradit Západ od pomoci Ukrajině.
Čtěte také
Může se Západ na Ukrajinu vykašlat?
K tomu nedojde. Podpora Západu by samozřejmě mohla být větší. I po čtyřech letech je však Západ jednotný.
Takže jaký je váš reálný odhad dalšího průběhu? Že válka teď neskončí ze dne na den, ale…
…promiňte, skočím vám do řeči. Když jsem byl po roce od začátku invaze tázán, kdy to podle mého skončí, odpověděl jsem, že velké konflikty tohoto typu trvají 4-5 let. Domnívám se to stále. Jsme tedy ve fázi, kdy si nemyslím, že by konflikt v podobné intenzitě měl trvat dalších mnoho let.
MOŽNÁ JSTE PŘEHLÉDLI: Hrůzné záběry z Bajkalu: Minibus s turisty zmizel v ledové vodě. Svědci jen přihlíželi
Lukáš Hron je aktuálně redaktorem zpravodajského webu CNN Prima NEWS.
