Nejprve benzín a nafta, později i potraviny. Jak Maďarsko (ne)funguje pod cenovými stropy

„Maďarsko reguluje ceny potravin a zastropovalo cenu pro pohonné hmoty,“ opakuje bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) stále dokola na sociálních sítích a tu a tam se Maďarskem ohání i v nejrůznějších televizních vystoupeních. Námitky, že cenové stropy vedou k nedostatku na trhu, odbývá opět maďarským příkladem s tím, že vše bezvadně funguje.

Jenže to je pouze jedna strana rozporuplné mince. Ve skutečnosti jsou maďarské cenové stropy doprovázeny řadou opatření, která mají zmírnit zákonité negativní projevy regulace cen. „Jakmile nastavíte strop pod úroveň ceny, která na trhu převládá a dá se o ní říci, že vyrovnává nabídku s poptávkou, automaticky způsobíte nerovnováhu. Poptávka začne převyšovat nabídku, což se nutně projeví nedostatkem daného zboží na trhu,“ upozornila Veronika Hedija, ekonomka z jihlavské Vysoké školy polytechnické.

Aby se nerovnováha alespoň trochu zmírnila, s cenovou regulací jdou zpravidla ruku v ruce další opatření. „Nejčastěji vláda sáhne k omezení množství cenově regulovaného zboží, které si lidé mohou koupit. Přísnost takového množstevního omezení závisí na tom, jak velkou nerovnováhu cenový zásah způsobí. V některých případech může jít jen o formalitu, v jiných může jít prakticky o přídělový systém,“ dodala pro CNN Prima NEWS Hedija.

Plíživá monopolizace MOL

V Maďarsku se přesně toto děje. Tamní vláda už loni na podzim stanovila maximální cenu benzínu a nafty na 480 forintů (asi 31 korun), a benzínové pumpy si nesmí účtovat žádné další poplatky, kterými by se mohly snažit zastropování ceny kompenzovat. Podle deníku Hungary Today bylo zároveň omezeno maximální množství paliva, které lze na jedno natankování pořídit, a to na sto litrů. Pumpy s větší výtočí mohou na jedno natankování prodat až 500 litrů benzínu či nafty. Kdo chce natankovat více, může k čerpací stanici přijet vícekrát, množstevní kvóty na osobu a den zatím nebyly zavedeny.

To ale není vše. Někteří provozovatelé čerpacích stanic nemají co prodávat, protože nejsou pohonnými hmotami kvůli cenové regulaci dostatečně zásobováni, případně se jim to za takových podmínek nevyplatí. A tak byli nuceni své pumpy zavřít. Maďarská vláda proto přišla s nařízením, že pumpy, které jsou zavřené více než 48 hodin v týdnu, musí být „dočasně nabídnuty“ jinému provozovateli.

Hungary Today tvrdí, že nabídku na převzetí zavřených čerpacích stanic zatím v Maďarsku využívá jen řetězec MOL. Ten navíc často bývá velkoobchodním dodavatelem pohonných hmot, a tak v dodávkách preferuje svoje čerpací stanice. Tím si fakticky připravuje půdu, aby zavřené benzínky převzal.

Odhaduje se, že takto se pod „nucenou správu“ MOL dostala necelá třetina pump, které jejich provozovatelé odstavili. „Čerpací stanice, které jsou nuceny zavřít, tak nečiní kvůli cenám, ale kvůli tomu, že nemají dostatek paliva,“ uvedl pro Hungary Today László Gépész, člen vedení maďarské Asociace nezávislých čerpacích stanic a potvrdil, že MOL přednostně zásobuje stejnojmenné pumpy.

Vepřové či mléko za říjnové ceny

Cenové stropy v Maďarsku ale nejsou zavedeny jen u pohonných hmot. V lednu letošního roku následovalo zastropování cen také u některých potravin, jako jsou cukr, mouka, slunečnicový olej, vepřové koleno, kuřecí prsa či plnotučné mléko. Uvedené zboží se nesmí prodávat za vyšší ceny, než za které se prodávalo k 15. říjnu loňského roku.

Vláda zároveň nařídila, že obchody musí cenově regulované zboží dodávat na trh i nadále v množství, které odpovídalo týdennímu průměru z října 2021. Za porušení nařízení hrozí pokuta v rozmezí 50 tisíc až tří milionů forintů, což v přepočtu dělá přibližně 3 200 až 194 tisíc korun. V obzvlášť závažných případech dokonce hrozí uzavření prodejny až na šest měsíců.

„Problém je navíc v tom, že cenovými stropy nedošlo k odstranění příčin zdražování, ať už potravin, nebo pohonných hmot. A až se zruší, inflace exploduje,“ upozornila Hedija. Podle ní si toho maďarský premiér musí být vědom. „Možná proto také uvažuje o prodloužení platnosti cenových stropů. Obzvláště, pokud je pravda, že dnes už by ceny potravin v Maďarsku byly vyšší o 20 až 30 procent. Viktor Orbán zkrátka nebude chtít dopustit, aby potraviny takto skokově zdražily. Pravděpodobně přistoupí k postupnému posouvání cenového stropu, aby inflaci na trhy pouštěl postupně,“ dodala Hedija.

Zastropování cen potravin mělo původně skončit 1. května, pohonných hmot o dva týdny později. Orbán ale podle portálu Daily News Hungary uvažuje, že jejich platnost bude delší. Premiér ani nikdo z ministrů však zatím žádné nové datum neuvedl.