Němci protestují proti AFD
Demokratické strany v Německu čelí zásadní otázce – jak daleko by měla demokracie zajít při omezování strany, která ji podle mnohých chce podkopat? Řeč je o krajně pravicovém politickém subjektu Alternativa pro Německo (AfD), který je u našich západních sousedů podle předvolebních průzkumů druhou nejsilnější stranou. Zpravodajské služby zároveň oznámily, že AfD vyšetřují kvůli podezření z ohrožení demokracie. Mainstreamové strany se proto snaží najít způsob, jak AfD omezit, ale ne natolik, aby se jim to vymstilo.
Volby se v Německu uskuteční příští rok na podzim a předvolební průzkumy ukazují, že pro strany vládní koalice situace nevypadá dobře. Podle šetření serveru Politico dlouhodobě dominuje opoziční Křesťanskodemokratická unie (CDU/CSU) se 30 procenty. Již na druhém místě se nachází AfD s 19 procenty a až pod ní naleznete vládní strany. Sociálnědemokratická strana Německa (SPD) kancléře Olafa Scholze má v průzkumu 15 procent, Zelení 13 procent a liberální Svobodná demokratická strana (FDP) se nachází s pěti procenty na hranici zvolitelnosti.
ČTĚTE TAKÉ: Levicoví extremisté zaútočili na továrnu Tesly u Berlína. Zapálili sloup elektrického vedení
Blížící se volby a masivní podpora antisystémové AfD položily před demokratické partaje zásadní otázku – omezit, či neomezit? Podle již přijatých a připravovaných kroků se zdá, že se rozhodly pro první možnost. Podle deníku The New York Times je ale velmi důležitý také způsob, jakým k omezení extrémistické strany dojde.
„Každý prostředek skrývá svá vlastní nebezpečí, takže němečtí politici se pohybují na hraně mezi ochranou demokracie a možností, že nevědomky poskytnou AfD nástroje, které by jednoho dne mohla využít k jejímu ochromení,“ vysvětluje The New York Times. Němečtí zákonodárci již dnes přepisují vyhlášky a snaží se prosadit změnu ústavy. Někteří dokonce zahájili kampaň za úplný zákaz AfD.
Protesty zažehly kroky k ochraně demokracie
Demokratické strany v Německu se AfD snažily po dlouhá léta izolovat. Jejich snahy však k cíli snížit popularitu strany nevedly. S obavami z migrace a kvůli špatné ekonomické situaci naopak její preference narostly, a to jen od posledních parlamentních voleb o sedm procent. A to navzdory zprávám o stále více protidemokratickém směřování krajně pravicové strany.
Někteří bývalí členové AfD jsou obviněni z trestných činů, včetně zapletení do zmařeného spiknutí v roce 2022, jehož cílem bylo násilně svrhnout vládu. Naposledy se několik členů AfD, včetně asistenta spolupředsedy strany, zúčastnilo setkání, na němž krajně pravicový aktivista údajně diskutoval o své vizi masových deportací přistěhovalců. Poradce byl později odvolán.
Zpráva o setkání však zažehla masivní protesty proti partaji v celé zemi. Právě protesty opět zintenzivnily debatu o tom, jak chránit německou demokracii a na celonárodní úrovni se zesílily debaty, jak zabránit vzestupu AfD.
GALERIE: Protesty proti extrémně pravicové AfD z letošního února
13 bodů k zastavení extrémistů
Ministerstvo vnitra navrhlo třináctibodový plán, který by mimo jiné umožnil bezpečnostním složkám vyšetřovat finance každého, kdo je považován za „potenciální hrozbu“. Další bod by dal státu právo propouštět státní zaměstnance na základě podezření z vazeb na extremisty. „Vytváří se kultura podezírání, což považujeme za skutečnou hrozbu pro demokracii,“ řekl poslanec AfD Gottfried Curio.
ČTĚTE TAKÉ: Protest proti pravicovému extremismu v Berlíně. Dorazilo 150 tisíc lidí, plánují lidský řetěz
Někteří zákonodárci se obávají zejména o nezávislost Nejvyššího soudu. Chtějí proto zakotvit proces jmenování soudců do ústavy a požadovat k jejich zvolení dvoutřetinovou většinu v obou komorách parlamentu. Dosud k jejich jmenování stačí prostá většina. Pokud by však AfD někdy ovládla více než třetinu křesel v parlamentu, podle současných pravidel by jí to umožnilo jmenování soudců zablokovat.
Součástí balíčku je podle Deutsche Welle také přísnější zbraňová legislativa a zákaz držení střelných zbraní krajně pravicovými extrémisty. „Chceme využít všechny nástroje právního státu k ochraně naší demokracie. Naším cílem je rozbít krajně pravicové sítě a odebrat jim zdroje příjmů a zbraně,“ vysvětlila německá ministryně vnitra Nancy Faeserová.
Nepřítel mého nepřítele
Konkrétní kroky již podnikli politici v jednotlivých spolkových zemích. V Hesensku se AfD po loňských volbách stala největší opoziční stranou v zemském parlamentu. To jí dalo právo zastávat pozice v klíčových výborech, mimo jiné v orgánu, který dohlíží na domácí zpravodajské služby. Paradoxně tedy členové strany, která je v předmětem sledovacích operací, měli přístup k informacím o tom, kdo a co je sledováno.
Strany koalice v Hesensku se tedy spojily, aby přijaly „demokratický balíček“. Ten přepsal několik parlamentních pravidel, včetně jednoho, který zablokoval AfD ve výboru pro zpravodajské služby. Jeho členové jsou nyní vybíráni výhradně vládnoucí koalicí. To ale ohrozilo dohled opozice nad většinou.
V Bavorsku skončila AfD v říjnových volbách na druhém místě, což jí dalo právo jmenovat dva čestné soudce ústavního soudu spolkové země. Protože kandidáty na soudní funkce volí parlament jako celý seznam, stáli bavorští zákonodárci před volbou buď přijmout všechny, včetně kandidátů AfD, nebo všechny zablokovat. I když levicové strany seznam nepodpořily, konzervativci jej prosadili. Výměnou za to levici slíbili spolupráci při změně systému.
Vládní koalice ve městě Brémy navíc oznámila, že bude shromažďovat důkazy proti AfD na podporu celostátního zákazu strany. Ne všichni jsou ale tomuto plánu nakloněni. „Je naším politickým úkolem vysvětlit lidem, že skutečným cílem AfD je změnit základy demokracie. Všechny problémy nelze vyřešit zákony,“ uvedl poslanec parlamentu za FDP Stephan Thomae.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Závažný únik informací z armády vyšetřuje Německo. V Rusku zveřejnili záznam jednání velitelů
