Úmrtnost na JIP
Nebývale vysoké množství úmrtí na jednotkách intenzivní péče (JIP) zaznamenali zdravotníci v Krajské nemocnici Liberec. Od vypuknutí koronavirové pandemie umírá dvakrát více pacientů než v předešlých letech. „Při žádné chřipkové epidemii jsme tu tolik mrtvých neměli,“ sdělil televizi CNN Prima NEWS primář oddělení ARO Dušan Morman.
Ještě do začátku loňského roku zemřel na JIP v liberecké nemocnici jeden pacient ze šesti. Vloni od března do konce října to byl podle statistik lékařů každý třetí. „V průměru míváme úmrtnost šestnáct procent. Vloni v tomto období to bylo třicet pět procent. Ještě nemám dopočítaný listopad, prosinec a začátek ledna, ale obávám se, že to číslo se ještě zhorší,“ řekl televizi CNN Prima NEWS Morman.
Covidoví pacienti zaplnili i JIP, kde dříve leželi lidé především po operacích. Na takovou míru úmrtí v nemocnici nikdo nebyl zvyklý. Je to velký nápor na psychiku, především pro zdravotní sestry.
„Neseme to špatně, protože si s pacienty každý vytvoříme citové pouto. Snažíme se je podporovat do poslední chvíle, než se uspí. Chceme je seznámit s tím, že třeba budou několik dní spát, pak se probudí a budou normálně fungovat. Někdy se tak stane, někdy bohužel ne,“ popsala pro televizi CNN Prima NEWS zdravotní sestra Michaela Grešlová.
„Jeden den se pacientem baví o tom, jak pán ryl zahradu nebo lezl na hory, a druhý den je zaintubovaný, v bezvědomí. Na pokoji jsou tři hodiny a vidí, jak jim pacienti umírají před očima,“ sdělila vrchní sestra JIP Jana Kusáková.
Ani ti, co přežijí, nemají vyhráno, varuje primář
Pocity beznaděje se opakují především v případě starších pacientů s covidem, kteří se dostanou až na JIP. „V intenzivní péči se vždy umírá více než v jiných částech nemocnice, tentokrát je ale i u nás počet zemřelých dvakrát vyšší než obvykle,“ uvedl zkušený lékař Morman. Právě na oddělení ARO pečují o pacienty v nejvážnějším stavu.
„Průměrný věk hospitalizovaných je 66 let, průměrný věk zemřelých je ale 77. U pacientů nad sedmdesát let blížících se osmdesátce se dá říct, že v intenzivní péči umírají tři ze čtyř, tři z pěti. Máme ale i pacienty padesátníky, kteří nepřežijí,“ dodal primář.
Zdravotníci na covidových jednotkách se přitom nezastaví. Zatímco běžně obsluhuje sestra na JIP dva pacienty, teď se musí postarat o tři. O to víc na ně počet mrtvých dopadá.
„Rozhodně to není žádné strašení. Umírají nám tu také lidé, kteří jsou relativně zdraví, aktivní. Ano, mnoho z nich má nějaké přidružené diagnózy, obezitu a podobně, někteří mají jiné vážné nemoci, ale rozhodně nelze říct, že většina z nich by zemřela tak jako tak. Mohli žít měsíce i roky,“ upozornil Morman.
Podle něj navíc ti, kteří přežijí, ještě nemají vyhráno. „Obvykle putují na lůžka intenzivní následné péče s podporou dýchání a jejich osud je nejistý. Podle nedávné britské studie se zhruba 25 procent opět vrací do nemocnic, nikoli už jako covid pozitivní, ale s následky po covidu. Z toho jich kolem 12 procent zase umírá. Takže se musíme připravit na to, že i poté, co pandemie odezní, bude tlak na zdravotnictví zvýšený i o tyto pacienty,“ varoval primář.