Častý obrázek z vídeňských ulic. Kavárny či restaurace zůstávají zavřené, protože v nich nemá kdo obsluhovat. Zdroj: AP
Pohostinství v sousedním Rakousku se ocitá mezi mlýnskými kameny. Tamní vláda na jedné straně zmírňuje překážky pro zaměstnávání servírek a číšníků z tzv. třetích zemí, komora práce však varuje před zhoršujícími se podmínkami personálu v gastronomii a poukazuje na výrazný nárůst případů porušování pracovního práva.
Vládní prohlášení, že do země přiveze více sezonních pracovníků a zařadí povolání číšníka nebo servírky na seznam nedostatkových profesí, čímž usnadní příliv pracovníků mimo Rakousko a státy Evropské unie, se nesetkává s pochopením Komory práce a odborů.
„Namísto zatraktivnění pracovních míst v pohostinství, a tím i zlepšení pracovních podmínek, by se do země dovážela levná pracovní síla. To by mohlo situaci ještě zhoršit,“ zdůraznila Silvia Hofbauerová, vedoucí oddělení trhu práce a integrace vídeňské Komory práce.
Ulehčení přístupu na rakouský trh práce pro státní příslušníky třetích zemí bylo podle informací deníku Kurier přijato na žádost odvětví cestovního ruchu, které zdaleka není schopné pokrýt své personální potřeby na probíhající letní sezonu. A proto již dříve inzerovalo tisíce volných pracovních míst.
Pro Berenda Tusche, předsedu sekce cestovního ruchu odborového svazu dopravy a služeb Vida, jde o domácí problém. „Zaměstnavatelé v cestovním ruchu v Rakousku by se neměli divit, že nemohou najít zaměstnance. Trh práce je také trhem, který se řídí nabídkou a poptávkou. Pokud zaměstnavatelé nebudou připraveni zlepšit nabídku, nebude ani poptávka ze strany uchazečů o zaměstnání,“ popsal Tusch.
Komora práce: Špatný migrační model
Podle názoru Komory práce je sezonní práce „od základu špatný migrační model“. Předpisy, které se týkají i tzv. červeno-bílo-červené karty umožňující získání zaměstnání v Rakousku, neposkytují dostatečnou ochranu před vykořisťováním, mzdovým a sociálním dumpingem, tedy před vyplácením nižších mezd, než je běžné a etické, či neposkytování sociálních jistot, jako jsou pojištění či nárok na dovolenou.
Komora práce požaduje, aby se opět zpřísnila právní úprava boje proti mzdovému a sociálnímu dumpingu. Tu úřady zmírnily v létě 2021. Kromě toho je třeba provádět více kontrol, což si vyžádá více zaměstnanců finanční policie a inspektorátu práce.
Podle vídeňské Komory pracovní zaujímá gastronomický sektor v oblasti právního poradenství první místo. V roce 2021 se deset procent všech konzultací týkalo gastronomie, ačkoli v tomto odvětví pracovalo pouze 4,3 % členů.
Skutečnost, že v gastronomii je zoufalá potřeba pracovníků, má podle Komory práce „hmatatelné důvody“. Zaměstnanci při stížnostech opakovaně uváděli, že nedostávali mzdy včas, ve správné výši nebo nebyly vyplaceny vůbec. Popisovali, že neměli proplacené přesčasy a docházelo k nedodržení doby odpočinku. V první polovině roku 2022 se uskutečnilo již 1 280 osobních konzultací pro pracovníky v pohostinství. Podle údajů komory jde o výrazný nárůst v porovnání s minulými roky.
Pokud nezaplatí, nebudou zaměstnanci
„Popsaná četná porušení pracovního práva nejsou ojedinělými případy. Problémy jsou pro odvětví symptomatické,“ poznamenala Bianca Schrittwieserová z Komory práce v rozhovoru pro rakouský deník Kronen Zeitung.
„Tolik oplakávaný nedostatek kvalifikovaných pracovníků neexistuje. Spíše se potýkáme s nedostatečným vzděláním a platovým ohodnocením v tomto odvětví,“ shrnul odborář Tusch s tím, že pokud neexistují školení, pokud se s kolegy nezachází korektně a pokud nejsou spravedlivě placeni, nebudou v tomto odvětví časem žádní zaměstnanci.
Komora práce proto požaduje, aby se při registraci k sociálnímu pojištění opět povinně uváděla mzda a týdenní pracovní doba, jako tomu bylo do roku 2019. V případě nevydání služebního průkazu by měly být stanoveny sankce pro zaměstnavatele. Kromě toho by se podle zástupců zaměstnanců měl zvýšit příplatek za přesčasy na 50 % základní mzdy. Zkrácení denní doby odpočinku z 12 na 8 hodin, které bylo v roce 2018 zakotveno v zákoně o pracovní době a zákoně o odpočinku, musí být „přepracováno“.
Rakouské hotelnictví a pohostinství se neobejde bez zahraničních pracovníků již roky. V restauracích rakouských lyžařských středisek pracují tisíce českých, slovenských, ale i maďarských servírek či číšníků. „V létě pracuji tady v restauraci u lanovky na Wurzeralmu, v zimě se přesouvám do Hinterstoderu do jedné horské restaurace,“ vypráví zkušený číšník z Česka, který si v rakouských lyžařských střediscích ležících zhruba sto kilometrů jižně od českých hranic vydělává již roky.
Český personál je vítaný
O místo se bát nemusí, naopak. Zvlášť proto, že do této oblasti přijíždí stále více turistů z Česka i během letních měsíců a jeho znalost jejich mateřštiny znamená výhody i pro jeho rakouské zaměstnavatele.
Rakouské hotely spoléhají na pozicích pokojských převážně na ženy ze zemí bývalé Jugoslávie, ale také Ukrajiny.
První vlna obsluhujícího personálu do rakouských restaurací, barů či horských chat dorazila ze zahraničí již loni v létě mezi druhou a třetí uzávěrou kvůli pandemii koronaviru.
Další se očekává letos, protože místní restauratéři nevěří, že si někdo, jejich slovy míněno vláda, dovolí zavřít podniky kvůli nemoci COVID-19. „Nikdo sice netuší, co se stane na podzim, ale další zavření restaurací a hotelů si nikdo nepřipouští, protože by to bylo pro náš obor už zřejmě definitivně likvidační. A navíc vláda by už na náhrady neměla peníze,“ tvrdí český číšník.
