Sněmovna schválila rozpočet
Poslanecká sněmovna finálně schválila státní rozpočet na letošní rok. Ten musel být novelizován kvůli mimořádným výdajům, které jsou podle vlády Petra Fialy (ODS) nutné kvůli zdražování, ruské invazi na Ukrajinu a také vysokým cenám energií. Poslanci rozpočet schválili 86 hlasy a v letošním roce tak bude mít schodek 375 miliard korun.
Opoziční poslanci novelizovaný rozpočet kritizovali, přesto se zákonodárci z hnutí ANO a SPD nepokoušeli o obstrukce a také nevznesli návrh na zamítnutí zákona.
Jurečka: Vláda je v nejsložitější situaci od války. Rozpočet máte na vodě, oponuje Schillerová
Státní rozpočet v letošním roce nejspíše skončí podobně hlubokým schodkem jako v roce 2020, tedy kolem 370 miliard korun. „Rozpočet pro tento rok vám odpustím,“ řekla Alena Schillerová (ANO) v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky bylo nutné přehodnotit státní rozpočet s ohledem na vypuknutí války na Ukrajině. „Není to tak, že bych z plezíru zvyšoval výdaje,“ oponoval Jurečka ve stejném diskusním pořadu.
Sněmovna během hlasování odebrala prezidentské kanceláři tři desítky milionů korun. Návrh přednesli koaliční poslanci v čele se Šimonem Hellerem. Důvodem bylo pravomocné odsouzení ředitele Lesní správy Lány Miloše Baláka kvůli ovlivňování jedné ze zakázek v Lánské oboře.
Kromě toho poslanci také odsouhlasili 38 miliard korun na zmírnění vysokých cen energií. Dalších sedm miliard se přesouvá na sociální věci. Navýšení se dotklo také důchodů, kam se přesunuly dvě miliardy korun.
Kritika opozice
Vládní většina prosadila, aby se zvýšil schodek rozpočtu z původních 280 miliard korun na 375 miliard korun. Přitom původní plán byl, že novela státního rozpočtu bude jen na 330 miliardách korun. To opozice kritizovala, podle ní došlo pouze k tomu, že se schválené peníze z letošního roku přesunuly na rok příští a ministerstvo financí tím nemuselo navyšovat státní rozpočet na rok 2023.
Kritika opozice také míříila na to, že vláda původně slibovala ozdravení veřejných financí. Místo toho ale dochází k dalšímu zadlužování. To připomínala zejména bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO).
Podle ní byl sestavený rozpočet na letošní rok velmi osekaný, a neměl tak nic společného s realitou. „Původní znění rozpočtu na rok 2022 bylo v podstatě ohlodáno na kost, kdybych to tak nazvala v přeneseném slova smyslu, ale bylo to jen marketingové a optické zlepšení pro média, a ve skutečnosti bylo jasné už tehdy, že bude zcela odlišný,“ řekla Schillerová.
Nepřítomnost ministrů
Opozice také kritizovala, že se v úvodu jednání účastnil schůze pouze ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). V reakci vystoupil předseda klubu ODS Marek Benda, podle kterého jsou členové vlády na Bezpečnostní radě státu a před schůzí byla s opozicí dohoda, že Stanjura bude celou dobu přítomen.
„Zakritizujte si. Ale mít pocit, že u toho musí všichni sedět až do okamžiku, než se půjde hlasovat? Normálně se ve třetích čteních jenom hlasovalo. Budeme mít stejný souboj za krátký čas, až budeme číst státní rozpočet na příští rok,“ řekl Benda směrem k opozičním poslancům.
