Zdroj: Profimedia.cz
Práce přes internet znamená, že posíláme více mailů, účastníme se většího počtu kratších porad a pracovní doba se nám v průměru prodloužila.
Zdroj: Profimedia.cz
S uvalením prvních karanténních opatření na jaře letošního roku zaznívaly ve veřejném prostoru názory, že koronavirová pandemie může urychlit nástup digitalizace. Vědci z Harvardské univerzity nyní přišli se zjištěním, že pracovní návyky se tímto směrem skutečně mění. Přesun do on-line prostředí s sebou ale nepřináší pouze pozitiva.
Studie harvardských vědců se zaměřila na to, jak karanténní opatření ovlivnila pracovní život Američanů a Evropanů. Zaměřovali se především na velká města a zkoumali, jak se změnil počet, délka a frekvence pracovních porad, počet jejich účastníků, objem odeslaných e-mailů nebo zda se změnila délka pracovní doby. Některá zjištění nejsou nikterak překvapivá, jiná naopak mohou vyprovokovat otázky, jestli je on-line prostředí opravdu tím, co zvýší kvalitu života pracujících.
Mezi očekávané změny lze zařadit například nárůst objemu mailové komunikace. Ten se během prvních čtyř týdnů karantény zvýšil průměrně o deset procent. Ovšem během pátého až osmého týdne po vyhlášení karantény se oproti stavu před ní začal snižovat. Po dvou měsících pak zaměstnanci mailovali už téměř srovnatelně jako v době před propuknutím koronavirové pandemie. Ihned po vyhlášení karantény se rovněž přibližně o desetinu zvýšil počet odeslaných mailů po uplynutí pracovní doby.
Evropané schůzovali častěji
Tím se dá mimo jiné vysvětlit, že se zaměstnancům prodloužila doba strávená pracovní činností v průměru o téměř padesát minut denně. Dalo by se říci, že taková cena je akceptovatelná za ušetřený čas dojížděním do práce a zpět. Jenže podle harvardských vědců si zaměstnanci pohoršili, neboť jejich průměrná doba cestování mezi domovem a místem výkonu práce je kratší.
Dalším faktorem, který prodloužil faktickou pracovní dobu, je počet uskutečněných porad. Ten se zvýšil průměrně o 12 procent během prvních čtyř týdnů po uvalení karantény, později se přírůstek dostal pod deset procent oproti výchozímu stavu. O deset až dvanáct procent se rovněž zvýšil počet jejich účastníků. Na druhé straně klesla doba trvání porad, a to téměř o pětinu. Porady se během karantény přesunuly kompletně na internet.
Ze zjištěných údajů také vyplývá, že počet mítinků se o něco více zvýšil v evropských městech než v amerických. Zatímco Evropané se přes různé komunikační aplikace radili o 15 až 20 procent častěji, Američané si vystačili s nárůstem jen asi o deset až dvanáct procent. Nejvíce se počet pracovních porad zvýšil v Oslu, a to přibližně o 22 procent oproti výchozímu stavu, nejméně pak ve Washingtonu D. C., Chicagu a San José – zhruba o osm procent. Na druhé straně trvání mítinků se v Evropě zkrátilo podstatně více (skoro dvojnásobně) než ve Spojených státech.
Plody vynucené digitalizace
Vzhledem k tomu, že výzkum se zabýval změnou pracovního života pouze v období prvních osmi týdnů po zavedení karantény, nevíme, zda nastolené trendy přetrvají i v dalších měsících. Dá se ale předpokládat, že nějaká část z nově získaných návyků přetrvá a bude se dále cizelovat. „Pro řadu firem se karanténa vynucená pandemií koronaviru mohla stát příležitostí, jak se směrem k digitalizaci rozhoupat. Jsem přesvědčena, že ty, které nabytých zkušeností využijí a nebudou se příliš vracet k původnímu stylu práce, získají velký náskok a konkurenční výhodu oproti ostatním,“ řekla už dříve CNN Prima NEWS Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank.
K tématu
Důkazem, že fungování on-line se nám zarylo pod kůži, může být například nedávná novelizace školského zákona, v níž se počítá s povinnou účastí žáků a studentů na případné výuce na dálku. Výjimku mají pouze žáci základních uměleckých a jazykových škol, pro něž bude distanční forma vzdělávání dobrovolná s tím, že ale škola bude povinna k dálkové výuce vytvořit příslušné podmínky, respektive je přizpůsobit možnostem žáků. Na druhé straně ale taková forma výuky může vést přesně k efektům zjištěným v uvedeném výzkumu. Tedy k tomu, že učitelé budou ve větší míře komunikovat přes elektronickou poštu a možná budou i nuceni učit on-line s větší frekvencí po menších skupinkách žáků.
Takovou zkušenost mají školou povinné děti Martiny Nápravníkové z Ústeckého kraje. „Neuplynuly ani dva dny karantény a paní učitelka se začala s dětmi učit přes aplikaci Zoom. Třídu si rozdělila do osmičlenných skupin a učivo s nimi probírala takto na dálku. Muselo to být pro ni jistě časově daleko náročnější, než když výuka probíhá přímo,“ řekla CNN Prima NEWS. Zda se nejen naše ratolesti k zařízením připojeným k internetu během podzimu vrátí, se brzy ukáže. A možná nezůstane jen u nich.
K tématu
360°
Školy musí být připravené učit on-line. Jak bude vypadat školní rok, se dozví v pondělí
- 14. srpna 2020
Byznys
Koronakrize uspíší digitalizaci. Uspěje ten, kdo se odstřihne od starých pořádků
- 21. května 2020
