Zdroj: Profimedia.cz
Práce přes internet znamená, že posíláme více mailů, účastníme se většího počtu kratších porad a pracovní doba se nám v průměru prodloužila.
Zdroj: Profimedia.cz
S uvalením prvních karanténních opatření na jaře letošního roku zaznívaly ve veřejném prostoru názory, že koronavirová pandemie může urychlit nástup digitalizace. Vědci z Harvardské univerzity nyní přišli se zjištěním, že pracovní návyky se tímto směrem skutečně mění. Přesun do on-line prostředí s sebou ale nepřináší pouze pozitiva.
Studie harvardských vědců se zaměřila na to, jak karanténní opatření ovlivnila pracovní život Američanů a Evropanů. Zaměřovali se především na velká města a zkoumali, jak se změnil počet, délka a frekvence pracovních porad, počet jejich účastníků, objem odeslaných e-mailů nebo zda se změnila délka pracovní doby. Některá zjištění nejsou nikterak překvapivá, jiná naopak mohou vyprovokovat otázky, jestli je on-line prostředí opravdu tím, co zvýší kvalitu života pracujících.
Mezi očekávané změny lze zařadit například nárůst objemu mailové komunikace. Ten se během prvních čtyř týdnů karantény zvýšil průměrně o deset procent. Ovšem během pátého až osmého týdne po vyhlášení karantény se oproti stavu před ní začal snižovat. Po dvou měsících pak zaměstnanci mailovali už téměř srovnatelně jako v době před propuknutím koronavirové pandemie. Ihned po vyhlášení karantény se rovněž přibližně o desetinu zvýšil počet odeslaných mailů po uplynutí pracovní doby.
Evropané schůzovali častěji
Tím se dá mimo jiné vysvětlit, že se zaměstnancům prodloužila doba strávená pracovní činností v průměru o téměř padesát minut denně. Dalo by se říci, že taková cena je akceptovatelná za ušetřený čas dojížděním do práce a zpět. Jenže podle harvardských vědců si zaměstnanci pohoršili, neboť jejich průměrná doba cestování mezi domovem a místem výkonu práce je kratší.
Dalším faktorem, který prodloužil faktickou pracovní dobu, je počet uskutečněných porad. Ten se zvýšil průměrně o 12 procent během prvních čtyř týdnů po uvalení karantény, později se přírůstek dostal pod deset procent oproti výchozímu stavu. O deset až dvanáct procent se rovněž zvýšil počet jejich účastníků. Na druhé straně klesla doba trvání porad, a to téměř o pětinu. Porady se během karantény přesunuly kompletně na internet.
Ze zjištěných údajů také vyplývá, že počet mítinků se o něco více zvýšil v evropských městech než v amerických. Zatímco Evropané se přes různé komunikační aplikace radili o 15 až 20 procent častěji, Američané si vystačili s nárůstem jen asi o deset až dvanáct procent. Nejvíce se počet pracovních porad zvýšil v Oslu, a to přibližně o 22 procent oproti výchozímu stavu, nejméně pak ve Washingtonu D. C., Chicagu a San José – zhruba o osm procent. Na druhé straně trvání mítinků se v Evropě zkrátilo podstatně více (skoro dvojnásobně) než ve Spojených státech.
Plody vynucené digitalizace
Vzhledem k tomu, že výzkum se zabýval změnou pracovního života pouze v období prvních osmi týdnů po zavedení karantény, nevíme, zda nastolené trendy přetrvají i v dalších měsících. Dá se ale předpokládat, že nějaká část z nově získaných návyků přetrvá a bude se dále cizelovat. „Pro řadu firem se karanténa vynucená pandemií koronaviru mohla stát příležitostí, jak se směrem k digitalizaci rozhoupat. Jsem přesvědčena, že ty, které nabytých zkušeností využijí a nebudou se příliš vracet k původnímu stylu práce, získají velký náskok a konkurenční výhodu oproti ostatním,“ řekla už dříve CNN Prima NEWS Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank.
K tématu
Důkazem, že fungování on-line se nám zarylo pod kůži, může být například nedávná novelizace školského zákona, v níž se počítá s povinnou účastí žáků a studentů na případné výuce na dálku. Výjimku mají pouze žáci základních uměleckých a jazykových škol, pro něž bude distanční forma vzdělávání dobrovolná s tím, že ale škola bude povinna k dálkové výuce vytvořit příslušné podmínky, respektive je přizpůsobit možnostem žáků. Na druhé straně ale taková forma výuky může vést přesně k efektům zjištěným v uvedeném výzkumu. Tedy k tomu, že učitelé budou ve větší míře komunikovat přes elektronickou poštu a možná budou i nuceni učit on-line s větší frekvencí po menších skupinkách žáků.
Takovou zkušenost mají školou povinné děti Martiny Nápravníkové z Ústeckého kraje. „Neuplynuly ani dva dny karantény a paní učitelka se začala s dětmi učit přes aplikaci Zoom. Třídu si rozdělila do osmičlenných skupin a učivo s nimi probírala takto na dálku. Muselo to být pro ni jistě časově daleko náročnější, než když výuka probíhá přímo,“ řekla CNN Prima NEWS. Zda se nejen naše ratolesti k zařízením připojeným k internetu během podzimu vrátí, se brzy ukáže. A možná nezůstane jen u nich.
K tématu
360°
Školy musí být připravené učit on-line. Jak bude vypadat školní rok, se dozví v pondělí
- 14. srpna 2020
Byznys
Koronakrize uspíší digitalizaci. Uspěje ten, kdo se odstřihne od starých pořádků
- 21. května 2020
Nejčtenější
Desetikoruna se vydražila za 230 tisíc. Jak vzácnou minci poznáte od ostatních?
6. května 2021
Rána pro Pirka. Končí ve funkci šéfa Kardiocentra IKEM, nahradí ho jeho zástupce
Aktualizováno 6. května 2021
Nový příznak covidu nastupuje se zpožděním. Vědci popsali vzácné potíže
6. května 2021Doporučujeme
