Rozhovor s Martinem Peleškou
Nejen pandemie koronaviru spojená s nedostatkem čipů nebo válka na Ukrajině. Automobilový průmysl čelí také honbě za nízkoemisním provozem. „Tohle byly tři vlny za posledních šest let, které měly vliv na to, jak se automobilismus proměnil,“ řekl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS Martin Peleška, ředitel českého zastoupení automobilek Toyota a Lexus.
Automobilový průmysl se po odeznění koronavirové pandemie začínal pomalu, ale jistě navracet do zajetých kolejí. Vypuknutí války na Ukrajině však přineslo další ránu, jež opět zesílila takzvaný čipový hladomor, kterému výrobci vozidel čelili uplynulé téměř dva roky. „Ukrajina byla významným dodavatelem neonu, pomocí kterého se čipy vyrábějí,“ vysvětlil Martin Peleška.
Podle něho je výrobní proces u čipů poměrně zdlouhavý. „Pokud se dnes rozhodnete, že budete vyrábět čipy, tak i když máte nachystané výrobní linky, bude to trvat nejméně šest měsíců, než první čip vyrobíte,“ podotkl. Přesto se některé automobilky rozhodly, že čipy začnou vyrábět vlastními silami. Ani tak ale nedokáží stoprocentně pokrýt svou spotřebu. „My vlastní produkcí pokrýváme asi 70 procent spotřeby čipů. Stále ten zbytek musíme zajišťovat jinde,“ vysvětlil Peleška.
Budoucnost aut je rozmanitá
Zejména narušení dodávek čipů stojí za prodlužujícími se čekacími lhůtami na nová vozidla. Tato doba se ale může výrazně lišit. „Máme modely, na které se čeká šest měsíců, ale také máme modely, na něž se čeká rok a půl,“ řekl šéf českého zastoupení automobilek Toyota a Lexus.
Vysvětlil také, proč se na elektrifikované vozy čeká podstatně kratší dobu než na auta s konvenčním spalovacím pohonem. „Může to být způsobeno preferencí nízkoemisních aut, ze kterých se počítají emisní limity a od kterých se následně odvíjejí pokuty ze strany Evropské unie za nedodržení těchto limitů,“ řekl Martin Peleška. Jinými slovy, každá automobilka se musí v rámci celé své vyráběné flotily vejít do emisní kvóty určené regulátorem, a pokud se do ní nevejde, následuje pokuta. Proto může být upřednostněna výroba vozidla, které emisní kvótu pomůže danému výrobci plnit.
Budoucnost automobilového průmyslu je podle Martina Pelešky hodně rozmanitá. Nelze jednoznačně říci, zda převládnou elektromobily nabíjené ze zásuvky, nebo vozy na vodík. „Každý ze zákazníků má jiné potřeby a auto užívá za jiným účelem. A my budeme chtít nabízet širokou škálu pohonů. Přinejmenším do roku 2035 budou existovat auta s dieselovými a benzínovými motory, auta na hybridní pohon, tedy kombinace spalovacího motoru a elektromotoru, a budou také existovat auta na elektřinu, ať už bude pocházet ze sítě, nebo si ji auto vyrobí samo pomocí vodíku,“ vysvětlil.
Lidé se od spalovacích motorů odklánějí
Podle něho automobilky nemají zájem určit dominantní technologii a tu zákazníkům nutit. „Z našeho pohledu pořád platí jedno pravidlo: O úspěchu té které technologie rozhodne zákazník. Z diskuse o budoucnosti automobilů se jeho spokojenost vytratila. Namísto toho se diskutuje o tom, která technologie je dobrá, nebo špatná,“ řekl Martin Peleška.
Tlak Evropské unie na snižování emisí automobilů může sice něco ovlivnit v horizontu několika málo let, konečné slovo ale bude mít uživatel. „Ten nakonec řekne, jestli bude ochoten koupit si auto s jinou technologií, nebo zůstane u té současné. To nelze nařídit žádnou direktivou,“ dodal šéf české Toyoty a Lexusu. Podle něho však lidé již začínají přicházet na chuť modelům, které nemají pouze spalovací motor. „Hybridy tvoří už asi 70 procent celkových prodejů značky Toyota. V případě značky Lexus je to už více než 90 procent,“ řekl Peleška. Tlak regulátorů na snižování emisí přitom podle něho může urychlit přechod právě k nízkoemisním pohonům.
