ZPRÁVY PLUS - 1.6. v 09:30
Vysoké ceny pohonných hmot nezkrotíme zastropováním, uvedl ve Zprávách Plus na CNN Prima NEWS hlavní ekonom Deloitte David Marek. Některým čerpacím stanicím by se pak nevyplatilo benzin ani naftu prodávat a vznikl by nedostatek. Efektivní ale není ani snížení spotřební daně u paliv, dodal analytik ČSOB Dominik Rusinko. Fialova vláda totiž snížila spotřební daň u pohonných hmot o 1,50 koruny na litr.
„Zastropování marží by bylo opravdu velmi obtížné, protože v rámci řetězce se marže zastropuje v jedné části a může narůstat zase někde jinde. Bylo by to kontraproduktivní,“ uvedl David Marek.
Když bychom k tomu řešení přistoupili, problém se podle něj může projevit jinde. „Někdy se také může projevit tím, že by byl nedostatek pohonných hmot, protože při daném stropu by se některým čerpacím stanicím nevyplatilo benzin a naftu prodávat,“ vysvětlil ve Zprávách Plus.
Válka na Ukrajině
Vláda zatím přistoupila k jinému řešení, a sice snížení spotřební daně u nafty i benzinu o 1,50 koruny na litr. Kabinet zavedl novelu zákona v reakci na růst cen pohonných hmot způsobený inflačními tlaky i důsledky války na Ukrajině. Opatření má trvat minimálně do konce září.
Někteří vládní představitelé už ale avizovali, že by mohlo jít o změnu trvalou. To se však logicky podepíše na státním rozpočtu. „Za tři plánované měsíce by stát měl přijít o necelé čtyři miliardy korun. Pokud by se to mělo protáhnout natrvalo, vládu by to stálo ročně kolem 16 miliard korun, což už je citelný výpadek pro státní rozpočet,“ uvedl dále Marek.
Jak efektivní bude snížení spotřební daně, se navíc podle analytika ČSOB Dominika Rusinka teprve ukáže. „Bude do značné míry záviset na tom, jak se budou vyvíjet velkoobchodní ceny finálních ropných produktů, zejména nafty a benzinu, a tam i nadále pozorujeme enormní napětí,“ uvedl ve vysílání CNN Prima NEWS.
Brzy mohou být pohonné hmoty opět dražší
Evropa se totiž shodla na omezení dovozu ruské ropy a ruských ropných produktů. „Jsem docela skeptický a nemyslím, že by snížení daně mělo dlouhodobý efekt, protože tržní faktory můžou jednoduše převážit nad korunou a půl, o kterou některé čerpací stanice zlevnily,“ dodal Rusinka.
Podobný názor zastává i ekonom Lukáš Kovanda. „Při současném tempu zdražování pohonných hmot v Česku a při zohlednění vývoje cen na surovinové burze v Rotterdamu lze očekávat, že už zhruba za deset dní budou pohonné hmoty v Česku dražší, než byly v úterý,“ prohlásil. Skutečný klíč ke zlevnění pohonných hmot totiž podle něj nedrží Fialova vláda, nýbrž Rijád.