360° (312)
Bělorusko není neutrální zemí, i když se tak snaží tvářit. Poskytlo Rusům území pro začátek invaze na Ukrajinu, tudíž je součástí konfliktu, shodli se experti v pořadu 360° na CNN Prima NEWS. Třebaže je běloruský prezident Alexandr Lukašenko jediným blízkým spojencem Vladimira Putina, ten jím pohrdá a nepovažuje ho za příliš inteligentního, uvedl expert na postsovětský prostor z FSV UK Karel Svoboda.
Lukašenko při pátečním jednání s Putinem řekl, že se Ukrajina připravovala k útoku i na běloruské území. Ruská invaze podle něj pomohla takové agresi předejít. K otevřené válce s Ukrajinou se ale Lukašenko stále příliš nemá, ačkoliv se ho ruská strana podle některých expertů snaží do ozbrojeného konfliktu dotlačit.
Podle bezpečnostního odborníka a politického geografa Jana Kofroně existuje několik důvodů, proč se běloruskému diktátorovi nechce do války. Roli hraje například nepříliš moderní arzenál a nízká morálka branců.
„Bělorusko to má skutečně blízko do Kyjeva, ale běloruská armáda je méně vybavená, používá starší techniku. Navíc stále stojí na brancích, ti nebudou chtít za Lukašenka umírat. Případným vysláním běloruských vojsk by hrozily potenciální problémy i doma,“ řekl Kofroň. Pokud by mělo dojít k zapojení běloruských jednotek do války, nejspíše by šlo podle něj o menší skupiny s velmi omezeným efektem.
Pro Putina je běloruský prezident užitečným, ale nepříliš chytrým společníkem ve sféře vlivu. „Lukašenkem pohrdá. Má ho za ne zrovna inteligentního (spojence), ale jediného, který tam může fungovat ve prospěch Ruska,“ podotkl expert na postsovětský prostor Karel Svoboda.
Podle spolupracovníka CNN Prima NEWS Jiřího Justa od začátku platí, že se Bělorusko zapojilo do války na straně Ruska a není neutrální zemí, ačkoliv se tak snaží tvářit. „Startují odtamtud ruská letadla, která bombardují ukrajinská města. Odtamtud začala i invaze. Bělorusko už je nepřímo součástí konfliktu, i když může Lukašenko tvrdit cokoliv,“ sdělil Just v pořadu 360°.
Válka na Ukrajině
Osudový útok na Kyjev
Co se týče dalších kroků ruské armády, podle odborníků není příliš pravděpodobné, že by se Putinovi podařilo vojensky obsadit celý Kyjev, alespoň ne bez hrozivě vysokých ztrát. Tak krvavý útok by mohlo Putinovo vojsko zcela vyčerpat a zlomit.
„Mohlo by to být osudové jak pro ruskou armádu, tak ruský stát,“ doplnil Just. Moskva ale může zvolit jinou strategii – například obklíčit ukrajinskou metropoli a držet ji v napětí.
Postup ruských vojsk na Kyjev nicméně v současnosti spíše stagnuje, zatímco bombardování a ostřelování jiných ukrajinských měst se naopak stupňuje. Šéf ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov varoval Minsk, že se ukrajinští vojáci budou bránit, pokud hranice překročí jediný běloruský voják.
„Je lepší zůstat doma, než se stejně jako mnoho ruských vojáků vracet domů jako náklad 200,“ řekl podle Danilov s odkazem na hovorové označení pro repatriaci padlých vojáků.
