PŘEHLEDNĚ: Pavel a Babiš s minulostí v KSČ, Janeček v polyamorii. Kdo jsou kandidáti na Hrad?
Výběr redakce
Už v lednu čekají Česko prezidentské volby. Podle sázkových kanceláří mají v boji o Hrad nadále největší šanci generál Petr Pavel a šéf hnutí ANO Andrej Babiš. První jmenovaný v úterý oficiálně potvrdil kandidaturu, bývalý premiér se definitivně rozhodne nejspíš až na konci října. Oba favority tíží komunistická minulost. Babiše navíc už brzy čeká soud kvůli kauze Čapí hnízdo, v níž jako obžalovaný čelí podezření z dotačního podvodu. Mohou tyto skutečnosti hrát do karet dalším zájemcům o prezidentskou funkci?
Petr Pavel (kurz: 2,0)
Vůbec největší šanci stát se příštím českým prezidentem má podle sázkové kanceláře Tipsport generál Petr Pavel. Bývalý předseda vojenského výboru NATO definitivně oznámil svou kandidaturu v úterý. Během oficiálního zahájení volební kampaně zdůraznil, že do boje vstupuje jako nezávislý kandidát. Potřebuje tedy nasbírat 50 tisíc podpisů občanů.
Petr Pavel Zdroj: CNN Prima NEWS
Motivaci zapojit se do boje o Pražský hrad zdůvodnil tím, že chce pomáhat Česku v těžké době, kdy čelí několika krizím a také důsledkům války na Ukrajině. „Jsem připravený pokračovat ve službě, není mi jedno, jaká Česká republika bude. Jsem připraven a jdu do toho,“ řekl Pavel před novináři.
Kandidát, který se těší podpoře i od mnoha sympatizantů současné vládní pětikoalice, však čelí i časté kritice kvůli své komunistické minulosti. Do strany vstoupil v roce 1985. Členství v KSČ zpětně lituje.
V poslední době se rovněž vedou spory o jeho působení těsně před sametovou revolucí. Jde především o Pavlovo členství ve vojenské rozvědce s názvem Zpravodajská správa Generálního štábu (ZS GŠ). V roce 1989 bylo údajně zvažováno i Pavlovo zpravodajské nasazení v západních státech.
Například podle historika Petra Blažka Pavel v některých svých prohlášeních lže a svou temnou minulost bagatelizuje. „Často o sobě říkal, že je člověk, který se pouze někde plazil po zemi v lese, ale skutečnost je jiná. Byl kádrovým příslušníkem vojenské rozvědky a byl cvičen na dráhu rozvědčíka,“ sdělil Blažek ve vysílání CNN Prima NEWS. Pavel nicméně odmítá, že by se tehdy účastnil školení na rozvědčíka, jenž měl být vysazen na Západě.
Andrej Babiš (kurz: 3,1)
Expremiér Andrej Babiš (ANO) zatím stále nepotvrdil, zda se nakonec o funkci prezidenta bude ucházet. Své rozhodnutí by měl ohlásit až 28. října, tedy na poslední chvíli, neboť 8. listopadu se uzavírá výčet možných adeptů. Pokud by se Babiš skutečně chtěl bitvy o Hrad zúčastnit, stačilo by mu 20 poslaneckých podpisů. Hnutí ANO má nyní ve Sněmovně 72 křesel.
Andrej Babiš Zdroj: Profimedia.cz
I Babiš za minulého režimu vstoupil do komunistické strany. Učinil tak v roce 1980. Ještě větší kritice však čelí kvůli tomu, že se podle dokumentů slovenského Ústavu paměti národa (ÚPN) ve stejném roce stal důvěrníkem Státní bezpečnosti (StB). O dva roky později ho komunistická tajná policie získala ke spolupráci jako agenta s krycím jménem „Bureš“.
Evropské volby
Babiš vědomou spolupráci s StB vždy popíral. V roce 2012 podal na ÚPN žalobu. Soudní spor se táhnul několik let. V roce 2018 bratislavský krajský soud rozhodl v souladu s rozsudkem slovenského ústavního soudu Babišovu žalobu zamítnout. Expremiér pak nepochodil ani u slovenského nejvyššího soudu, ani u Evropského soudu pro lidská práva. V roce 2021 se navíc objevily nové důkazy o tom, že Babiš s StB spolupracoval naprosto dobrovolně.
Současného opozičního poslance může během prezidentské kampaně poškodit také kauza Čapí hnízdo, v níž figuruje společně se svou někdejší poradkyní Janou Nagyovou (dříve Mayerovou) jako obžalovaný.
Podstatou kauzy je, že farma Čapí hnízdo původně patřila Babišovu holdingu Agrofert. V prosinci 2007 se však přeměnila na akciovou společnost s akciemi na majitele a později získala 50milionovou evropskou dotaci v programu pro malé a střední podniky, na kterou by jako součást Agrofertu neměla nárok.
Akcie údajně vlastnily Babišovy děti a partnerka. Společnost se po několika letech pod Agrofert vrátila. V roce 2017 Babiš vložil holding do svých svěřenských fondů. Oba obžalovaní vinu už dříve odmítli. Někdejší premiér celou věc opakovaně označoval jako „účelovku“ a snahu nepřátel vyhnat ho z politiky.
Obžaloba Babišovi neznemožňuje kandidovat na prezidenta. Podle Ústavy a zákona o volbě prezidenta může být zvolen každý občan, který je volitelný do Senátu, pokud mu nebyla omezena svéprávnost k výkonu volebního práva.
Danuše Nerudová (kurz: 4,75)
Problémy hlavních dvou favoritů pochopitelně nahrávají dalším zájemcům, kteří se chtějí prezidentské volby zúčastnit. Výrazně za poslední měsíce posílila ekonomka a do letošního ledna také rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová.
Danuše Nerudová Zdroj: Profimedia.cz
Své šance na zvolení oproti květnu takřka ztrojnásobila a rovněž se výrazně oddálila od „chumlu“ dalších kandidátů. Pro srovnání – Společnost Tipsport Nerudové připisovala na konci července kurz 7:1, nyní už 4,75:1.
Úmysl stát se novou hlavou státu Nerudová oznámila na konci května. O její kandidatuře se však spekulovalo měsíce. „Všichni si zasloužíme naději na lepší budoucnost,“ řekla tehdy stručně. Stejně jako generál Pavel Nerudová shání 50 tisíc podpisů od občanů.
„S velkým cílem před sebou musíte mít i někoho, kdo v náročných chvílích stojí za vámi. Neopírám se o žádnou politickou stranu. Mám skvělou partu dobrovolníků, která mi po celé naší zemi pomáhá se sběrem podpisů i plánováním cest,“ uvedla ekonomka v úterý.
Některým lidem na Nerudové vadí, že postrádá politickou zkušenost, jiným to naopak imponuje. Vidí v ní snad Češi naději po vzoru populární slovenské prezidentky Zuzany Čaputové? Za částečně politickou aktivitu Nerudové by se dalo považovat její působení na pozici ředitelky v Komisi pro spravedlivé důchody – organizaci, kterou v roce 2019 zřídila tehdejší ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).
Josef Středula (kurz: 13,0)
V poslední době posiluje i předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula, který svou kandidaturu potvrdil na začátku května. Volby se chce zúčastnit jako občanský kandidát. Středula má podporu především levicových voličů, je rovněž vhodným kandidátem pro dnes již mimoparlamentní ČSSD.
Josef Středula Zdroj: CNN Prima NEWS
„Byl by ideálním prezidentem. Celý svůj život se zastává slabších lidí proti silnějším. I my v ČSSD se chceme zastávat slabších a pomoci jim. Těch, na které útočí obří korporace, nadnárodní firmy, zaměstnavatelé nebo banky,“ prohlásil například šéf sociálních demokratů Michal Šmarda.
Coby odborový předák Středula již několik měsíců tlačí na vládu s navýšením platů státních zaměstnanců, minimální mzdy i starobních důchodů. V červnu některé odbory kvůli dílčím neúspěchům v jednání zahájily stávkovou pohotovost. Členové i podporovatelé pětikoalice Středulu často podezírají, že současnou ekonomickou situaci využívá pro svůj politický boj.
„Odbory vytváří velice dusnou atmosféru, i když se jim částečně vychází vstříc. Vzhledem k osobním ambicím pana Středuly si myslím, že lidé půjdou do ulic. Středula si tam nasbírá podpisy a udělá kampaň zadarmo. Ambice jednoho člověka ale můžou nabourat naši ekonomiku,“ kritizoval Středulu už na jaře ekonom a poradce premiéra Petra Fialy (ODS) Štěpán Křeček.
Pavel Fischer (kurz: 16,0)
Touhu znovu kandidovat v minulosti projevil také senátor Pavel Fischer. Někdejší ředitel politického odboru v kanceláři prezidenta Václava Havla a bývalý velvyslanec ve Francii v prezidentské volbě v roce 2018 obdržel přes půl milionu hlasů a skončil na třetím místě. Ještě tentýž rok po senátních volbách Fischer oznámil, že své štěstí o pět let později zkusí znovu.
Pavel Fischer Zdroj: ČTK
Jeden z nejvýraznějších senátorů se však v poslední době o své kandidatuře vyjadřuje spíš vyhýbavě a s definitivním potvrzením vyčkává. Fischer se těší podpoře především od voličů koalic Spolu či PirSTAN. Sehnat 10 senátorských či 20 poslaneckých podpisů by pro něj nemělo představovat velký problém. V červnovém rozhovoru pro deník E15 potvrdil, že má chuť do prezidentské volby promluvit.
První kolo volby prezidenta České republiky proběhne 13. a 14. ledna 2023, případné druhé kolo o 14 dní později. Současnému prezidentovi Miloši Zemanovi skončí druhé funkční období 8. března a prezidentem už podle zákona znovu být nemůže.
Kandidaturu nevyloučila Schillerová ani Němcová
Předsedkyně poslaneckého klubu ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová (kurz: 25) boj o prezidentský post nevyloučila. V případě, že se Babiš rozhodne nekandidovat, byla by někdejší šéfka resortu financí možnou volbou pro opoziční hnutí. Sám expremiér prohlásil, že má ANO v záloze dva kandidáty. „Je to jedna žena a jeden muž,“ uvedl Babiš bez dalších podrobností ve vysílání CNN Prima NEWS.
Evropské volby
Kandidaturu oznámil senátor a lékař Marek Hilšer (kurz: 27), který se už jednou o Pražský hrad ucházel. V prvním kole získal přes 450 tisíc hlasů a skončil na pátém místě. Pracoval jako pedagog a vědecký pracovník na 1. lékařské fakultě UK. V letech 2011 a 2012 se zúčastnil lékařské mise s organizací ADRA, jako dobrovolník působil v Keni. Poprvé na sebe upozornil v říjnu 2014, když se při tiskové konferenci vlády svlékl do půl těla na podporu Ukrajiny a protestoval proti ruské anexi Krymu.
Senátorka za ODS a bývalá šéfka dolní komory Miroslava Němcová (kurz: 40) svou účast v klání o prezidentský post nepotvrdila ani nevyvrátila. Výrazná ženská osobnost občanských demokratů ještě v červnu 2021 kandidaturu zvažovala. Dalším hojně skloňovaným jménem je její stranický kolega a předseda horní komory Miloš Vystrčil (kurz: 40), u něj je ale situace obdobná – prezidentskou kandidaturu nepotvrdil ani nevyvrátil.
Mimo politické struktury se oficiálně uchází o Hrad také matematik, filantrop a podnikatel Karel Janeček (kurz: 66). Stál u zrodu Nadačního fondu Neuron na podporu vědy. Ten se od něj ale loni v listopadu distancoval po jeho proslovu na Českém slavíku, kdy mimo jiné kritizoval případné očkování dětí proti covidu. „Jsem člověk, který ctí svobodu. Část života jsem skutečně zastával filozofii polyamorie, ale samozřejmě rovnoprávně. V současnosti jsem ve svazku se svou ženou. Jedna žena na Hradě určitě stačí, nechci více žen,“ zmínil Janeček pro CNN Prima NEWS.
Čtěte také
V on-line zpravodajství CNN Prima NEWS začal pracovat v roce 2020. Věnuje se převážně domácí politické scéně. Kromě zpravodajských textů a rozhovorů zpracovává také komentáře nebo glosy. Nenechává ho chladným ani zahraniční politika, akcentuje například dění kolem války na Ukrajině. V případě odlehčenějších témat se věnuje videohrám či houbaření. (Marek.Vesely@iprima.cz)
