Sestřička v Praze si vydělá až dvakrát více než v Brně. Průzkum porovnal i další pozice

Zaměstnavatelé napříč obory letos zvyšují mzdy o nižší jednotky procent. O kolik, záleží hned na několika faktorech, mezi ně patří i lokalita. Průzkum agentury Grafton Recruitment zmapoval finanční nuance v Praze a Středočeském kraji, Brně a Jihomoravském kraji a Ostravě a Moravskoslezském kraji. Průzkum nicméně nezohledňoval náklady na živobytí, které jsou v hlavním městě vyšší než ve zmiňovaných krajských metropolích.

Zdravotnictví

Zatímco v Praze se plat zdravotní sestřičky pohybuje mezi 35 až 55 tisíci, v Brně může pracující na stejné pozici získat maximálně 45 tisíc, minimálně pak 35 tisíc. Pakliže bychom porovnávali nejnižší mzdu v Brně s tou nejvyšší v Praze, rozdíl může být i dvacet tisíc korun. Podobně tomu je v Ostravě. Všude se ale v tomto směru potýkají s dlouhodobým nedostatkem kvalifikované pracovní síly.

„Mzdy zdravotních sester již v loňském roce atakovaly padesátitisícovou hranici, a to zejména díky přesčasům a covidovým bonusům. V oblasti farmacie je největší poptávka po uchazečích na pozice registračních specialistů a manažerů, farmakovigilance a po pracovnících v oblasti výroby léčiv a kvality,“ říká ředitel agentury Grafton Martin Malo.

Stavebnictví

Platové podmínky u stavaře se napříč regiony v tak velkém měřítku neliší, opět ale pracující získá nejlepší platové ohodnocení v Praze. Stavební inženýr si v zaměstnání v hlavním městě může přijít na 45 až 70 tisíc, v Brně na 50 až 65 tisíc a v Ostravě na 45 až 60 tisíc.

Cena práce se zvyšuje, a mzdy ve stavebnictví tak vzrostly napříč všemi pozicemi. Na trhu práce chybí zejména řemeslníci a dělnické profese, nejvíce zedníci a truhláři. Jejich nedostatek prohlubuje i válka na Ukrajině, která byla vždy zdrojem kvalitních a zkušených pracovníků, ukazují data průzkumu.

Inženýrství

Například vedoucí závodu si v Praze může vydělat až 200 tisíc, nejméně pak 110 tisíc korun. V Brně se platové rozmezí pohybuje kolem 120 až 190 tisíci V Ostravě je to pak „jen“ mezi 115 a 170 tisíci korun. V rámci snahy o udržení stávajících zaměstnanců řada společností navyšovala mzdy, nejčastěji v rámci jednotek procent a napříč pozicemi i regiony. Nejvíce se mzdy zvýšily v Praze a Středočeském kraji.

„Největší zájem mají firmy o svářeče, CNC obráběče, elektrotechniky, konstruktéry, projektanty a technology ve výrobě, stále častěji však poptávají i pracovníky pro oblast kvality. Výše zmíněný nedostatek je ještě umocněn odlivem zkušených ukrajinských pracovníků, kteří se vrátili zpět do své vlasti,“ popisuje Malo.

Nákup a logistika

„V nákupu naopak zůstává i po pandemii poptávka po zaměstnancích nízká. Souvisí to především s větší automatizací a reorganizací nákupních týmů. Ve skladech byli v loňském roce zaměstnáváni především skladníci ze zahraničí, konkrétně z Ukrajiny. Kvůli válce však došlo k velkému odlivu těchto pracovníků, a společnosti proto nyní hledají náhradní řešení a uchylují se k náboru z jiných segmentů či z jiných zemí. Kvůli nedostatku zaměstnanců pak dochází k nárůstu mezd,“ vysvětluje ředitel agentury.

Například specialista nákupu si tak v Praze může vydělat 35 až 90 tisíc, v Brně maximálně 75 tisíc, v Ostravě pak nejvíce 50 tisíc.

Bankovnictví

I přesto, že největší poptávka je po kandidátech na manažerské pozice zaměřené na finance či daně, mezi nejhůře obsaditelné pozice patří mzdoví a finanční účetní a fakturanti. Na pozicích účetních přitom došlo k mírnému nárůstu mezd, ukazuje průzkum. Takzvaný CFO, tedy finanční ředitel, si může v Praze vydělat i 230 tisíc korun.

„I nadále přetrvává trend sdružování pracovních pozic, kdy zaměstnanci zastávají za stejnou mzdu dvě role najednou. Firmy, které nenabízí možnost home office, často přichází o kandidáty,“ dodává Malo.

Jak jsou na tom další obory?

„Trh práce v České republice se letos potýká s nejistotami, které jsou způsobeny jak neukončenou pandemickou krizí, tak válečným konfliktem, který vyvolalo Rusko vůči Ukrajině. Zatímco s pandemií se trh práce v mnoha oblastech naučil žít, válečný stav mu neumožnil původně předpokládaný vývoj,“ dodává ředitel agentury Grafton.