Na světě existuje přibližně sedm tisíc jazyků. Ale kolem 40 procent z nich je podle odborníků v ohrožení a každých 14 dnů jeden zanikne. Statistiku zveřejnili 21. února, kdy se každoročně slaví Mezinárodní den mateřského jazyka. Proto opět vyzývají k zachování jazykové rozmanitosti.
Na celém světě žije 7,95 miliardy lidí, kteří hovoří přibližně 7 000 pojmenovanými jazyky. Nejvíce jich existuje v Asii, asi 2 300, následuje Afrika s více než 2 100 jazyky.
Protože mnoho z nich patří do jedné jazykové rodiny, tj. vznikly ze stejného jazyka, jsou si některé z nich velmi podobné. Mnohými však mluví jen velmi málo lidí. „Každých 14 dní zmizí jeden jazyk,“ cituje rakouský deník Kronen Zeitung Marcuse Täubera, odborníka na výzkum mozku a jazyky.
V Evropě je v současné době registrováno 290 jazyků. V Česku se kromě mateřštiny nejvíce používá logicky slovenština, dále ukrajinština a vietnamština kvůli silným komunitám obyvatel z těchto zemích, také ruština a v příhraničí též němčina a polština.
V sousedním Rakousku mají ze zákona o etnických skupinách ústavně chráněné jazyky autochtonních menšin mezi něž patří čeština, burgenlandská chorvatština, maďarština, romština, slovenština, slovinština. A to přestože se tam vedle němčiny nejčastěji mluví srbochorvatsky, turecky, anglicky, maďarsky a polsky.
„Vyrůstat v dvojjazyčné rodině má jen výhody. Myslím a cítím v obou jazycích, lépe se přizpůsobuji a učím se rychleji dalším jazykům,“ říká novinářka Clara-Milena Steinerová, která žije v Korutanech na rakousko-slovinském pomezí.
Dvojjazyčnost je dar a výhoda
Stejně to má další reportér z jihu Rakousko, nedaleko od hranic s Itálií. „Jako syn Rakušanky a Itala musím rodičům jen poděkovat. Je to prostě dárek od mala umět dva jazyky, znát kultury dvou zemí,“ doplňuje Claudio Trevisan.
Mezinárodní den mateřského jazyka má rovněž podpořit mnohojazyčnost. Uznávání mateřských jazyků zvyšuje povědomí o rozmanitých jazykových a kulturních tradicích ve světě.
„Vzrušující je, že jazyk skutečně může podporovat poznávací schopnosti,“ popisuje vídeňský výzkumník mozku a autor odborných textů a publikací Täuber a vysvětluje: „Jedná se o další výhodu, která slouží především ke komunikaci. Pokud mluvíte jazykem, který zná tzv. absolutní směr, rychleji se zorientujete v nových oblastech. Jazyk má tedy přímý vliv na funkci mozku. Hipokampus, náš navigační systém v mozku, může lépe vykonávat svou práci.“
Mezinárodní den mateřského jazyka zavedla v roce 1999 Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) jako připomínku toho, že na světě existuje téměř sedm tisíc jazyků, z nichž tehdy skoro polovina byla ohrožena zánikem. Dojít k němu může prý do konce 21. století.
Datum bylo vybráno na návrh asijského státu Bangladéš, kde je významným dnem připomínající události z 21. února 1952. Tehdy se v hlavním městě Dháce konala velká studentská demonstrace požadující zrovnoprávnění tamní úřední řeči bengálštiny s urdštinou. Pákistánské ozbrojené síly protesty otlačily a zabily desítky lidí. Jako reakce vzniklo Bengálské jazykové hnutí, jehož aktivity vedly k vyhlášení nezávislosti země v roce 1971.
Proto se každoročně 21. února pořádá po celém světě množství kulturních a vzdělávacích akcí, které mají prohlubovat vztah k jazyku.