Příběh dvou českých horolezců Jakuba Vlčka a Petra Macka – kteří zdolali pákistánskou horu Rakapoši, ale při sestupu se dostali do problémů a musel pro ně přiletěl armádní vrtulník – nabírá na síle. Velitel záchranné mise Karim Šáh Nizarí pro web Hlídací pes uvádí, že Češi do médií neříkají celou pravdu, ostře je kritizuje a zbavuje titulu horolezci.
Na 27. nejvyšší horu světa se Vlček s Mackem vydali v doprovodu pákistánského průvodce Vadžídulláha Nagrího. Úspěšně se dostali na vrchol Rakapoši, návrat dolů do bezpečí už ale nelze nazvat vyvedeným. Ve výšce necelých 7 000 metrů nad mořem uvázli a musela se spustit náročná záchranná mise, která trvala několik dní.
Češi do tuzemských médií uvedli, že na vrtulník, který je nakonec dostal ze šlamastyky, čekali zbytečně dlouho, a to zejména vinou selhání průvodce Nagrího. Pákistánská strana však nesouhlasí, naopak Vlčka s Mackem kritizuje. Považuje jejich chování za nezodpovědné, říká, že na Rakapoši ani neměli co dělat.
„Jsem z jejich chování velmi zklamaný. Lžou, protože mají problém. Zaprvé měli propadlá víza. Neměli řádná povolení a třetí věc byla, že pojišťovací společnost, u které byli pojištění, řekla, že nemůže zaplatit za vzlet helikoptéry. Takže z toho všeho mám pocit, že Jakub s Petrem teď hledají nějaké únikové dveře,“ konstatoval pro web Hlídací pes Karim Šáh Nizarí, muž, který řídil záchranu české dvojice.
Vlček a Mašek podotkli, že helikoptéra se už k nim několikrát přiblížila, ale nevyzvedla je. „Říkali jsme jejich průvodci Vadžídulláhovi, ať je dovede na místo 6 200 metrů nad mořem, to byl nejefektivnější způsob záchrany. Ale oni použili helikoptéru jako taxi. Petr nám volal každých pět minut, brečel,“ přiblížil dramatické okolnosti Nizarí.
Ani bych jejich omrzliny nenazýval omrzlinami
Záchranáři aspoň horolezcům shodili z vrtulníku lana, která Vlčkovi s Maškem už scházela. Podle Nizarího bylo od první dne akce jasné, že Češi mlží ohledně toho, že jsou na tom velmi špatně. „Byli v dobré kondici. Vyplývalo to z naší komunikace s nimi. Hlavní problém byl právě ten, že neměli lana. Tak jsme jim říkali, že jim shodíme lana z helikoptéry. Dva dny jsme se snažili shodit jim potřebné vybavení a zásoby. Když se to povedlo, Petr se na nás obořil, že je máme nabrat do helikoptéry.“
Celá výprava očima Nizarího postrádala od začátku smysl. Takovýto „výšlap“ je podle něj potřeba naplánovat do detailu, mít přesný časový harmonogram i krizové scénáře. „Já bych tyto muže nenazval horolezci. Nic o horách nevědí. Věděli jen, jak se dostat nahoru, ale nevěděli už, jak se dostat dolů. Kdyby byli skutečnými horolezci, nikdy by tak nepodcenili přípravu,“ poznamenal Pákistánec.
Dále uvedl, že Vlček a Mašek jsou na tom po zdravotní stránce dobře, nemají žádné viditelné problémy. „Můžu říct jen to, že i lidé, kteří měli daleko větší omrzliny než tito dva Češi, byli schopni sejít mnohem víc metrů než Petr s Jakubem. Já bych jejich omrzliny ani nenazýval omrzlinami. Můžou stát, můžou chodit, můžou vařit, můžou všechno.“
Momentálně jsou podle všeho stále drženi v Pákistánu. Tamní ministr turismu oznámil, že po nich požaduje zaplacení vzletu vrtulníku, který je po uvíznutí na hoře Rakapoši vyzvedl. Částka? Půl milionu korun.
