Ekonomové a platby za plyn v rublech
Ceny energií jsou pro mnoho domácností stále méně únosné. Vláda by jim měla pomoci, shodli se ve vysílání CNN Prima NEWS ekonomové Petr Dufek a Štěpán Křeček. Experti však nejsou zajedno v tom, zda má být pomoc pouze adresná, nebo plošná.
Že by celkové situaci českých domácností nejlépe pomohlo snížení daně z přidané hodnoty u elektřiny a u plynu, si myslí hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek. „Za normálních okolností bych řekl, že nejlepší pomoc je adresná. V tuto chvíli ale náklady domácností na energie rostou třeba i na dvojnásobek, někde i více. Odvádíme z toho DPH, která je dvojnásobná, ne-li vyšší, a v takové situaci si můžeme dovolit nestandardní plošný krok. Z tohoto pohledu mi přijde logické snížit daň z přidané hodnoty u elektřiny a u plynu,“ uvedl Dufek ve vysílání CNN Prima NEWS.
Ekonom: Odříznout se od ruské ropy a plynu je úkol na roky. A bude nás to něco stát
Zdražení pohonných hmot, ke kterému v minulých týdnech skokově došlo, je jednoznačným důsledkem válečného konfliktu na Ukrajině. Přestože již došlo k mírnému zlevnění, ceny benzínu a nafty mohou jít zase nahoru. „Je to důsledek nejistoty, která na trhu kvůli válce panuje,“ vysvětlil ekonom Petr Zahradník ve středečním vydání pořadu Nový den na CNN Prima NEWS.
Podle Dufka by dávalo smysl snížit sazbu z 21 na 15 %. „Stát by na tom stejně pořád vydělal slušnou částku, vzhledem k tomu, jak moc poskočily faktury za obě tyto energie,“ dodal. Stát by prý o nic nepřišel, pouze by na zdražení energií nevydělal dvojnásobek DPH a nechal by více peňez lidem, kteří by je stejně utratili za něco jiného. „Stát by nakonec na DPH vydělal podstatně víc tak jako tak,“ řekl dále Petr Dufek.
Adresná pomoc je nutností
V adresné pomoci růstem cen nejvíce ohroženým rodinám vidí nejlepší řešení hlavní ekonom společnosti BH Securities Štěpán Křeček. „Je zřejmé, že adresná pomoc je naprostou nutností. Bez ní by poměrně široké skupiny obyvatel mohly propadnout do chudoby a neměly by na zaplacení základních účtů,“ řekl ve vysílání CNN Prima NEWS Křeček. Nevyloučil, že bez adresné pomoci státu by se rozšiřoval také počet lidí, kterým by hrozila exekuce.
V otázce plošné pomoci ale Křeček s Dufkem nesouhlasí. „Je třeba si uvědomit nákladovost plošných opatření, a ta je výrazná,“ řekl. Za zásadní problém totiž Křeček považuje, že státní rozpočet ve dvou posledních letech vykázal obří schodky, a i na letošní rok je plánován rozpočtový deficit v objemu 280 miliard korun.
Plošná opatření si dovolit můžeme
„Plošnými opatřeními by došlo k jeho dalšímu navýšení. A je otázka, jestli se chceme zadlužovat na úkor budoucnosti. V rámci pandemie jsme říkali ‚kdy jindy, než teď se zadlužit‘, ale to jsme nečekali, že přijde další krize,“ dodal Štěpán Křeček. Podle něho tak hrozí, že se Česko zadluží ještě více a není možné vyloučit, že přijde krize další a že se vlastně bude prodlužovat žití na úkor budoucích generací.
„Když vám vzroste faktura na elektřinu na dvojnásobek, tak vám na dvojnásobek vzroste i odvod daně z přidané hodnoty. Pokud v takové situaci snížíte sazbu z 21 na 15 %, tak stát o nic nepřichází, jeho daňový výnos vzroste jenom o 42 %, nikoli o sto,“ oponoval Petr Dufek s tím, že takto lze nahlížet na dopady plošných opatření, která zavádějí i jiné země Evropské unie.
