Kryty z minulého století
Také vás napadla otázka, jestli má Česko funkční kryty a kam by se v případě nebezpečí mohli lidé schovat? Štáb CNN Prima NEWS se do některých z nich podíval. Šlo o kryty ještě z minulého století. Podle ministerstva obrany se zhruba před 20 lety převáděly do majetku měst a obcí.
Bývalé podzemní kryty se nachází například pod Baťovým mrakodrapem ve Zlíně. V době nebezpečí v nich sídlilo krajské krizové vedení. „V případě mimořádné události je hejtman Zlínského kraje schopen svolat krizový štáb a stálou pracovní skupinu sem do těchto prostor do desítek minut,“ uvedla mluvčí Zlínského kraje Soňa Ličková.
V prostorech se nachází také nouzový východ, kterým by se mohli lidé v případě nebezpečí dostat do podzemí, které v délce několika kilometrů vede pod celým Zlínem.
Další kryt se nachází nedaleko Slaného. Bunkr i kryt jsou poměrně velké. „Jedná se o poměrně rozsáhlý, masivní železobetonový objekt, jehož celková plocha dosahuje 5500 metrů čtverečných,“ uvedl ředitel Bunkru Drnov Matěj Louda.
„Město Slaný má 15 tisíc obyvatel a samozřejmě úplně všichni se sem do toho krytu nevejdou. Proto máme ještě druhý kryt a další ubytovací zařízení, ale ty už nejsou komplexně vybaveny tak, aby přečkaly jakýkoliv útok,“ popsal starosta města Martin Hrabánek (ODS). V krytu u Slaného je zajištěna také dostatečná zásoba pitné vody, teplé vody a vzduchu. Ten neustále čistí výkonné filtrační zařízení. Vše by prý mělo vydržet zhruba na měsíc života.
Kryty po celém Česku
Desítky protileteckých krytů byly vybudovány během 2. světové války také v Plzni. Právě toto město bylo jedním z nejvíc bombardovaných míst na území protektorátu.
A další kryty se nachází také v Brně. „Co se týká těch protiletadlových krytů, které jsme znali před rokem 1989, tak ty už nefungují. Nicméně v Brně máme dva zbylé. Jeden se jmenuje 10Z a nachází se v ulici Husově, další na Nových Sadech. Ty by pojmuly případně několik stovek lidí,“ informoval mluvčí Magistrátu Brno Filip Poňuchálek.
