V porovnání s minulým školním rokem probíhá on-line výuka na základních školách daleko lépe. Ředitelé si pochvalují přípravu a zapálenost učitelů, kantoři jsou zase rádi, že se do vyučování zapojuje více dětí. Všichni samozřejmě využili zkušenosti z jara, kdy vázla především komunikace a s tím spojené plnění zadaných úkolů. Lepší pocity ohledně distanční výuky sdílejí se zástupci škol také rodiče a někteří žáci.
„Výuka jde určitě mnohem lépe než na jaře. Tam, kde to na jaře nešlo vůbec, se nyní aspoň snaží. Tam, kde se na jaře snažili, ale nedařilo se to, už to jde lépe. A tam, kde to na jaře jakž takž klapalo, se snažili odstranit mouchy. Čili skoro všude se situace zlepšila,” říká ředitel Asociace ředitelů základních škol (AŘZŠ) Michal Černý, který zároveň dodává, že mezi školami jsou stále velké rozdíly.
Sjednocená pravidla pro hodnocení i absence
Různé zkušenosti s distanční výukou má třídní učitelka třeťáků z pražské Základní školy TGM v Holešovicích Tereza Komárková. „Jako škola jsme se s druhou vlnou zatím popasovali dobře. Pracujeme přes MS Teams, máme sjednocená pravidla hodnocení a absencí. Jsme připraveni daleko lépe než na jaře,“ popisuje Komárková.
Žáky se snaží motivovat, aby co nejvíce ulehčila rodičům. Podle ní jsou ale s některými žáky stále problémy, protože se do on-line výuky nepřipojili. „Mnohdy je složité se s rodiči domluvit. Musí si však uvědomit, že škola je povinná,“ dodává.
To potvrzuje i ředitel ZŠ Skálova v Turnově Michal Loukota, který docházku vnímá o něco pozitivněji. „Distanční výuka je povinná a rodiče si to uvědomují. Ví, že výpadek by jejich děti už nemusely dohnat. Přesto se rozdíly ve vzdělání mezi jednotlivými žáky budou zvětšovat,“ míní Loukota.
Podle Černého z AŘZŠ musí být všichni, včetně učitelů, rodičů a žáků, trpěliví. „Nesmíme bazírovat na drobnostech jako je dodržování termínů. Naším cílem je zvládnout co nejvíce látky, ne se snažit vzájemně nachytat na případných technických nedokonalostech,“ dodává Černý s tím, že podle informací asociace je počet žáků, kteří se do výuky nezapojují, minimální.
Sblížit se s rodiči jde pomocí on-line třídních schůzek
Jak rodiče tak učitelé se shodují, že až na ojedinělé výjimky se zlepšila vzájemná komunikace. Všichni tušili, co je čeká, takže přechod na distanční vzdělávání byl v září daleko jednodušší než na jaře. „Škola a učitelé komunikují s rodiči až nadstandardně a podle mě se paní učitelky dětem a výuce věnují opravdu hodně.
Stojí je to spoustu času a sil a nejsem si jistý, zda to všichni rodiče vidí a dokáží pochopit. I když by kantoři mohli občas lépe umět s moderními technologiemi, s jarem se současná situace nedá srovnávat,” popisuje Vojtěch Plecitý z Hořovic, který je doma na home office a dohlíží na své dva syny Víta (9) a Viléma (7).
Zlepšené komunikace si všimla i učitelka Komárková. S rodiči například uspořádala on-line třídní schůzky. „Bylo to vtipné, vidět maminky a tatínky na druhé straně monitoru. Naladili jsme se společně na pozitivnější vlnu. Rodiče také vědí, že se jim snažím podat pomocnou ruku. Někdy máme i půlhodinové hovory, jak nainstalovat určitý program,“ vzpomíná Komárková, která po zavedení distanční a on-line výuky narazila na problém, že žáci neuměli ještě s některými podstatnými programy pracovat.
„Když jsme zjistili, že nám zavřou školy, nahnala jsem žáky do počítačové učebny. Řekla jsem „děti, otevřete si Word”. Všichni na mě ale začali koukat. Tak jsem jim program otevřela a viděla úžas v jejich očích. Jenže zavřít už program zase neuměly,“ naráží na případná úskalí, která se podle ní netýkají ale jen žáků, nýbrž také starších učitelů.
Rodiče se ke své práci dostanou až odpoledne
On-line výuka je samozřejmě náročná i pro rodiče, zejména pokud se musejí starat o nejmladší školáky. „Nejtěžší pro mě je, že mi výuka dětí vezme celé dopoledne a ještě do toho musím vařit. Své práci se můžu věnovat až odpoledne. Mladší dcera je v 1. třídě. U ní je občas problém se soustředit a vnímat vše, co paní učitelka říká,“ vypráví matka dvou holčiček Milena Faltýnková. Starší dcera navštěvuje 6. třídu a podle matky je už dostatečně samostatná, takže není potřeba ji kontrolovat.
Starosti s mladší dcerou ale matce ubydou, protože žáci 1. a 2. tříd se vracejí od 18. listopadu zpět do lavic. Zbytek prvního stupně by se podle ministra zdravotnictví Jana Blatného mohl do škol vrátit při zlepšení epidemie na čtvrtou úroveň z pěti, tedy 23. listopadu.
Také u Plecitých z Hořovic se s on-line a distanční výukou občas potýkají, protože chtějí, aby se synové o vše starali sami. „Od staršího syna vyžadujeme určitou samostatnost a s tím se občas pere. Chceme, aby si sám hlídal úkoly, kdy se má připojit, aby měl vše připravené a v pořádku. Navíc paní učitelka opravdu najela na plnohodnotnou výuku do půl jedné odpoledne,“ vysvětluje Plecitý s tím, že nejvíce času s dětmi tráví zejména při následných domácích úkolech.
Asociace proto apeluje na rodiče a žáky, aby byli k učitelům shovívaví. „Jsme také lidé a děláme chyby. Na druhou stranu si za to někdy můžeme sami – učitel, který nerad odpouští chyby dětem, teď může očekávat podobný přístup od nich,“ upozorňuje Černý.
