Za čtvrt roku zemřelo v Česku o polovinu více lidí než obvykle. Může za to i covid

Nejvyšší nárůst úmrtí statistici evidují za 12 letošních týdnů ve věkové kategorii 75 až 84 let, kde počet mrtvých stoupl proti průměru o 67 procent. Letos v tomto věku zemřelo přes 13 800 lidí, přičemž v předchozích deseti letech to nikdy za tuto dobu nebylo více než 8 600 úmrtí.

U lidí mezi 65 až 74 roky věku se úmrtnost zvýšila o 65 procent proti pětiletému průměru. Zemřelo jich téměř 11 000, za posledních deset let přitom počet úmrtí v této věkové kategorii jen jednou překonal 7 000. Mezi seniory nad 85 let věku se úmrtnost zvýšila o třetinu. O třetinu více úmrtí je i mezi lidmi od 40 do 64 let.

Z hlediska nárůstu počtu mrtvých za jednotlivé týdny byl nejhorší týden od 8. do 14. března, kdy se úmrtnost zvýšila o 64,5 procenta. Nárůst o 60 procent je patrný i v týdnu od 15. do 21. března, ale i v prvním týdnu letošního roku od 4. ledna.

Podle údajů ministerstva zdravotnictví byl letošní březen nejtragičtějším z hlediska úmrtí v souvislosti s covidem za déle než rok epidemie. Zemřelo 5 967 lidí, druhou nejhorší bilanci měl loňský listopad se 4 977 úmrtími a třetí leden se 4 806 mrtvými. Naopak letošní duben byl za posledních sedm měsíců, kdy epidemie v Česku nabrala na síle, nejméně tragickým covidovým měsícem. Statistiky ministerstva ukazují 2 473 obětí.

Od konce loňského prosince se v Česku proti koronaviru začalo očkovat, přednost mají nejstarší obyvatelé. O vakcínu zatím neprojevilo zájem přes 230 000 lidí nad 70 let, tedy zhruba 15 procent z nich. Dalších zhruba 210 000 registrovaných na vakcínu čeká, z nich 60 000 je starších 80 let, vyplývá z dat ministerstva zdravotnictví.