Rozhovor s ministrem zahraničí Janem Lipavským
Rusku se nedaří naplňovat svůj válečný plán, a proto za cenu velkých ztrát přehodnocuje svou rétoriku. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to po čtvrtečním jednání s řeckým ministrem zahraničí v Athénách řekl šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti). Zároveň nastínil, jakým způsobem by se měla řešit migrační krize, která zásadně dopadá také na Českou republiku.
Ruský ministr Lavrov hovořil ohledně možného vyjednávání o příměří. Mimo jiné také o tom, že bylo Rusko do války vtlačeno západem. Jak si lze tato slova vykládat?
Jednoznačně je namístě, aby probíhala jednání o příměří a aby ruská armáda zastavila agresi a stáhla se z ukrajinského území. Na tom aktuálně záleží nám všem. Musí být ukončeno neskutečné utrpení, které Rusko rozpoutalo. V tom ta slova je možné potvrdit, na druhou stranu nelze souhlasit s tím, že by bylo vtlačeno do války. Zcela evidentně se jednalo o ruský plán, který ovšem nevychází, protože Ukrajina klade hrdinný odpor.
Lze ten výrok také vykládat tak, že Rusko přehodnocuje své cíle a hledá východisko z krize?
Ruské armádě se ofenziva nedaří, takže vidíme, že za cenu velkých ztrát přehodnocují svoji rétoriku. Od ruského ministra zahraničí bych spíše čekal, že se Ukrajině omluví, stáhne vojska a uzná suverenitu Ukrajiny a celé její teritorium včetně Krymu.
Válka na Ukrajině
Jak jste vnímal slova o jaderných zbraních, která zase zaznívala od ruského prezidenta Putina?
To je velmi nebezpečná rétorika ruské strany a následky si nechci domýšlet.
Na tiskové konferenci jste zmiňoval, že je již milion Ukrajinců v pohybu. Kolik jich podle vás nakonec přijde do České republiky?
To je otázka. Vláda ve středu byla nucena přijmout mimořádné opatření v podobě nouzového stavu, abychom se dokázali správně připravit na příchod velkého množství lidí. Chtěl bych zdůraznit, že to není nouzový stav, který by měl něco společného s opatřeními proti covidu. Každopádně všichni víme, že k nám za jeden den přišlo i několik tisíc lidí, takže potřebujeme rychlé nástroje, abychom se o ně postarali, aby například veřejná zakázka na nějaké ubytování netrvala měsíce. Řešení však také musíme hledat evropsky.
Jaké jsou možnosti EU? Je ve hře nějaké přerozdělování či kvóty?
Existují různé varianty. Přerozdělování nebo nucené kvóty nejsou řešením, které by Česká republika preferovala. Ale jsou státy, které se samy nabídly, že jsou ochotny se na pomoci podílet. V tuto chvíli je to velmi živelná situace a když vidím, jakým brutálním způsobem se ruská armáda chová na Ukrajině, musíme počítat spíše s vyšším počtem příchozích. Nyní jim musíme především zajistit střechu nad hlavou. Podělit si finanční náklady je to nejmenší, co v Evropské unii zvládneme.
Zmínil jste, že tohle je moment, kdy se může hodně proměnit EU a NATO – co si pod tím máme představit?
Musíme umět čelit hrozbě, která nám hrozí z východu. Musíme zůstat sjednoceni, umět popsat své zájmy a pomoct Ukrajině, aby se ubránila ruské agresi. Bojujeme o principy, protože Rusko se víceméně snaží přepsat výsledky druhé světové války. Pokud přistoupíme na to, že se konflikty mezi státy dají řešit hrubou silou, otevírá to cestu pro další kroky, které si opravdu ani nechci představit.
