K věci 16.12.2021
Jan Lipavský (Piráti) je vytrucovaný ministr a bude si muset zjednat respekt ministerstva i zahraničních kolegů, řekl o novém ministrovi zahraničí v pořadu K věci bývalý šéf české diplomacie Cyril Svoboda. Jako člen lidovců zažil, když strana vypadla v roce 2010 ze Sněmovny. Piráti sice letos takovou katastrofou projít nemuseli, přesto ve volbách ztratili velkou část poslanců. Svoboda v takovém případě radí vyměnit vedení.
Koalice Pirátů se STAN skončila v říjnových volbách se ziskem 37 mandátů. Jenže Piráti, kteří do uskupení vstupovali jako silnější strana, kvůli preferenčním hlasům pro Starosty získali jen čtyři poslance. Předtím jich měli 22. Strana si bude v lednu volit vedení a podle Cyrila Svobody by měla přijít změna i na postu předsedy, který obhajuje Ivan Bartoš.
Evropské volby
„Vždy pomůže, když se po prohře vymění vedení. Voličům se říká, že teď jsou tady ti, kteří nemají s prohrou nic společného. Platí to obecně, nechci dávat rady konkrétně Pirátům. Když jsme jako lidovci vypadli ze Sněmovny, obměnili jsme vedení kompletně až na Pavla Svobodu. Straně to pomohlo,“ poradil exministr zahraniční a vnitra ve vysílání CNN Prima NEWS.
Svoboda měl na mysli volby v roce 2010, kdy KDU-ČSL vypadla ze Sněmovny poprvé v dějinách samostatné České republiky. Hlasy jí přebrala především nově vzniklá TOP 09 Karla Schwarzenberga a Miroslava Kalouska. Svoboda jako tehdejší předseda jen pár hodin po krachu oznámil, že na svůj post rezignuje. Následně stranu dočasně vedla Michaela Šojdrová, na podzim byl novým předsedou zvolen Pavel Bělobrádek.
Wagenknecht versus Bartoš
Piráti o svém vedení budou jednat on-line 8. ledna. Funkci místopředsedů nebudou obhajovat Olga Richterová, Vojtěch Pikal a Radek Holomčík. Poslední místopředseda Martin Kučera na post koncem listopadu rezignoval. Na předsedu bude kandidovat dosavadní šéf Ivan Bartoš, už jistým jeho soupeřem je senátor Lukáš Wagenknecht.
Piráti jsou součastí vládní koalice a v pátek budou jmenovaní jejich tři ministři – Ivan Bartoš (místní rozvoj a digitalizace), Jan Lipavský (zahraničí) a Michal Šalomoun (ministr pro legislativu). Nejvíce debat bylo kolem Lipavského, který je trnem v oku prezidentovi Miloši Zemanovi. Ten Lipavského nejdříve nechtěl jmenovat vůbec, důvodem bylo slabé vzdělání (Lipavský má bakalářský titul, pozn. red.) nebo rozdílné názory na některá zahraniční témata. Nakonec ale změnil názor.
„Je dobré, když má ministr pevné názory a stojí si za nimi, ale důležitější bude si získat autoritu. Nejen doma, musí ho brát s respektem i ostatní šéfové diplomacie,“ poradil 36letému Lipavskému Svoboda, který byl jedním z jeho předchůdců. „Věk nehraje roli, není to ani o vzdělání. Buď to ve vás je, nebo ne. Autoritu si musí získat sám,“ podotkl.
Lipavský si musí získat důvěru české diplomacie
Jak si Lipavský v čele resortu povede, nechtěl Svoboda příliš předpovídat. „Je vytrucovaný ministr a budu rád, když se ukáže, že jeho jmenování bylo dobré. Jsem rád, že premiér Fiala uspěl se svým jednáním a bude mít kompletní vládu. Na Lipavského budou upřeny pohledy nejen politiků a médií. Nechci ale dopředu říkat nějaký soud,“ konstatoval s tím, že po premiérovi Fialovi bude v očích běžné veřejnosti možná druhým nejznámějším členem vlády.
A co musí Lipavský udělat ze všeho nejdříve? „Získat si důvěru Černínského paláce a české diplomacie. To není jednoduché, sám s tím mám zkušenosti. Navíc budeme po Francii předsedat Evropské unii a všichni budou ministry těchto zemí porovnávat. To je šance vyrůst. Důležité je být dobrým vyjednavačem,“ poradil Svoboda, který byl šéfem české diplomacie od července 2002 do září 2006.
