V Londýně jsou vánoční nákupy v plném proudu. Zdroj: Profimedia.cz
V Evropě naplno propukla další koronavirová vlna a i státy, které v létě za velké radosti svých občanů upustily od veškerých restrikcí, se k nim nyní znovu vrací. Nová opatření zavádí Dánsko, Norsko a Švédsko. Jen minimální restrikce na severu starého kontinentu nadále panují už pouze v Británii.
Evropa je znovu světovým ohniskem koronaviru. Státy zavádějí restrikce ještě tvrdší než kdykoli dřív. Rakousko oznámilo povinné očkování, bouřlivě se o něm diskutuje také v Německu, ačkoli takové opatření tamní ministr zdravotnictví zatím odmítá.
Před koronavirem už se musely poklonit dokonce i státy, které dlouhé měsíce platily za příklady zemí, jež se s covidem vypořádaly i bez restrikcí. Dánsko, Švédsko a Norsko. To se ale teď mění, vlády vyhlašují nová opatření a zavádějí nové formy covid pasů.
Dvě už nestačí. Plně očkovaný člověk musí mít tři dávky vakcíny, navrhují politici
V posledních týdnech se v zahraničí pozvolna mění pohled na to, kdo je tzv. plně očkován. Zatímco dříve stačily člověku k plnohodnotnému životu dvě dávky očkování (případně jedna dávka vakcíny Johnson & Johnson), teď se čím dál častěji vyžadují třetí. To kritizuje především Světová zdravotnická organizace (WHO).
Právě covid pasy – průkazy o bezinfekčnosti – jsou nejčastějším nástrojem vlád v boji proti této nemoci po celé Evropě. Jsou v platnosti také v Portugalsku, kde zatím virus tolik neřádí, a tvrdá opatření tak nejsou potřeba. Za poslední dva týdny tam úřady evidují „jen“ 27 tisíc nových případů covidu.
Stovky tisíc nakažených
To ve zbytku Evropy se do statistik zapisují docela jiná čísla. V Německu se čtrnáctidenní přírůstek nakažených vyšplhal na 660 tisíc lidí. V Británii je situace obdobná, za dva týdny tam přibylo 566 tisíc nakažených.
Jenže přístup Německa a Británie ke koronaviru se zásadním způsobem liší. Zatímco Berlín postupně utahuje šrouby a pozvolna se uzavírá do dalšího lockdownu, Londýn opatření zpřísňovat nechce.
Covidová taktika po anglicku: Žádná izolace pro nakažené, žádné masové testování
Přístup Velké Británie k boji s koronavirem se v letošním roce výrazně odlišil od strategií zemí ve zbytku kontinentu. Zatímco východní a pozvolna i západní Evropa přijímají kvůli nárůstu zaznamenaných případů infekcí nová opatření, Londýn chce, aby si občané zvykli žít s covidem jako s chřipkou. K tomu připravil masivní plán s názvem operace Rampdown (Snížení).
Letos od tvrdých restrikcí upustila řada států, Velká Británie je ale jediná, která se prozatím k omezování nevrátila. Britové si tak od července užívají svobodného života, opatření jsou minimální, nošení roušek je v podstatě dobrovolné.
Británie spoléhá na očkování
Správce Downing Street Boris Johnson ani přes ohromný nárůst nakažených nevidí důvod k tomu, aby Británie přešla na takzvaný plán B, který by obnovil povinné covid pasy. Jen zlomek infikovaných totiž končí v nemocnici.
Svůj podíl na tom má i britský přístup k očkování. Spojené království bylo první zemí na světě, kde se proti covidu začalo očkovat, a letos se stalo rovněž první zemí, kde se začala masově podávat třetí dávka.
Posilovací dávku očkování už má v těle zhruba čtvrtina britské populace. Johnson nadále razí cestu, že vakcína je klíčovým nástrojem k zajištění kolektivní imunity. Britská vláda se dokonce vyjádřila v tom smyslu, že Britové se mají učit žít s covidem jako s chřipkou. Od příštího roku země začne ještě více rozvolňovat. Nakažení lidé například nebudou muset zůstávat v izolaci.
