V Evropě naplno propukla další koronavirová vlna a i státy, které v létě za velké radosti svých občanů upustily od veškerých restrikcí, se k nim nyní znovu vrací. Nová opatření zavádí Dánsko, Norsko a Švédsko. Jen minimální restrikce na severu starého kontinentu nadále panují už pouze v Británii.
Evropa je znovu světovým ohniskem koronaviru. Státy zavádějí restrikce ještě tvrdší než kdykoli dřív. Rakousko oznámilo povinné očkování, bouřlivě se o něm diskutuje také v Německu, ačkoli takové opatření tamní ministr zdravotnictví zatím odmítá.
Před koronavirem už se musely poklonit dokonce i státy, které dlouhé měsíce platily za příklady zemí, jež se s covidem vypořádaly i bez restrikcí. Dánsko, Švédsko a Norsko. To se ale teď mění, vlády vyhlašují nová opatření a zavádějí nové formy covid pasů.
Právě covid pasy – průkazy o bezinfekčnosti – jsou nejčastějším nástrojem vlád v boji proti této nemoci po celé Evropě. Jsou v platnosti také v Portugalsku, kde zatím virus tolik neřádí, a tvrdá opatření tak nejsou potřeba. Za poslední dva týdny tam úřady evidují „jen“ 27 tisíc nových případů covidu.
Stovky tisíc nakažených
To ve zbytku Evropy se do statistik zapisují docela jiná čísla. V Německu se čtrnáctidenní přírůstek nakažených vyšplhal na 660 tisíc lidí. V Británii je situace obdobná, za dva týdny tam přibylo 566 tisíc nakažených.
Jenže přístup Německa a Británie ke koronaviru se zásadním způsobem liší. Zatímco Berlín postupně utahuje šrouby a pozvolna se uzavírá do dalšího lockdownu, Londýn opatření zpřísňovat nechce.
Letos od tvrdých restrikcí upustila řada států, Velká Británie je ale jediná, která se prozatím k omezování nevrátila. Britové si tak od července užívají svobodného života, opatření jsou minimální, nošení roušek je v podstatě dobrovolné.
Británie spoléhá na očkování
Správce Downing Street Boris Johnson ani přes ohromný nárůst nakažených nevidí důvod k tomu, aby Británie přešla na takzvaný plán B, který by obnovil povinné covid pasy. Jen zlomek infikovaných totiž končí v nemocnici.
Svůj podíl na tom má i britský přístup k očkování. Spojené království bylo první zemí na světě, kde se proti covidu začalo očkovat, a letos se stalo rovněž první zemí, kde se začala masově podávat třetí dávka.
Posilovací dávku očkování už má v těle zhruba čtvrtina britské populace. Johnson nadále razí cestu, že vakcína je klíčovým nástrojem k zajištění kolektivní imunity. Britská vláda se dokonce vyjádřila v tom smyslu, že Britové se mají učit žít s covidem jako s chřipkou. Od příštího roku země začne ještě více rozvolňovat. Nakažení lidé například nebudou muset zůstávat v izolaci.