Ruská centrální banka vydala moratorium na vyplácení úroků z ruského dluhu zahraničním věřitelům. Opatření se týká dluhu v objemu 29 miliard dolarů, což představuje zhruba desetinu celkového zadlužení ruské vlády. Podle ekonomů tím Rusko de facto přiznalo platební neschopnost, ačkoli jde o přímý důsledek těch nejtvrdších ekonomických sankcí Západu.
Zákaz vyplácení úroků z ruského vládního dluhu zahraničním věřitelům by měl platit dočasně. Ruská centrální banka totiž nespecifikovala, jak dlouho bude opatření zavedeno. Podle agentury Bloomberg, která se odkazuje na informace z ruské nezávislé agentury Interfax, by moratorium mělo trvat půl roku.
„Emitenti mají právo rozhodnout o výplatě dividend a úroků z dluhopisů a převést je do svých účetních systémů. Nicméně samotná platba nebude provedena na účet zahraničních klientů. Totéž platí pro vládní dluhopisy,“ odpověděla podle agentury Bloomberg ruská centrální banka na položené otázky.
Technicky je to bankrot
„Velmi pravděpodobně to bude znamenat technický default. Uvidíme, jak dlouho to bude trvat,“ sdělil agentuře Bloomberg Nick Eisinger, šéf oddělení správy aktiv londýnské investiční společnosti Vanguard.
Termín „default“ se v ekonomické branži používá jako označení pro vyhlášení platební neschopnosti, respektive pozbytí schopnosti splácet své závazky. A nejčastěji se užívá právě v souvislosti s pozbytím schopnosti splácet vládní dluh.
Pád rublu Zdroj: Profimedia.cz
Pád rublu Zdroj: Profimedia.cz
Rusové preferují držbu hotovosti před ponecháním svých peněz na bankovních účtech. Zdroj: Profimedia.cz
Rusové mohutně vybírají úspory z bank. Zdroj: Profimedia.cz
Ruská centrální banka Zdroj: Profimedia.cz
Lidé v Petrohradu stojí frontu na vybrání peněz z banky Sberbank (25. února). Zdroj: AP
Situace před bankou Alfa Bank v Moskvě (27. února) Zdroj: AP
Lidé stojí ve frontě do banky v Petrohradu (25. února). Zdroj: AP
Kurz rublu vůči dolaru a euru z 8. února odpoledne. Zdroj: AP
Pád rublu Zdroj: Profimedia.cz
Pád rublu Zdroj: Profimedia.cz
Rusové preferují držbu hotovosti před ponecháním svých peněz na bankovních účtech. Zdroj: Profimedia.cz
Rusové mohutně vybírají úspory z bank. Zdroj: Profimedia.cz
Ruská centrální banka Zdroj: Profimedia.cz
Lidé v Petrohradu stojí frontu na vybrání peněz z banky Sberbank (25. února). Zdroj: AP
Situace před bankou Alfa Bank v Moskvě (27. února) Zdroj: AP
Lidé stojí ve frontě do banky v Petrohradu (25. února). Zdroj: AP
Kurz rublu vůči dolaru a euru z 8. února odpoledne. Zdroj: AP
Přímý dopad sankcí
„Z pohledu věřitelů ruský stát zbankrotoval. Dnes zakázal splácet úroky ze svého dluhu cizincům. To je ve finančním světě velmi citlivé téma s dlouhým stínem do budoucna,“ napsal na Twitter Petr Bartoň, hlavní ekonom investiční skupiny Natland. Podle něho ruský vládní dluh dosahuje 2000 dolarů na obyvatele. „Devizy docházejí,“ dodal.
• Z pohledu věřitelů ruský stát zbankrotoval.
— Petr Bartoň (@petr_barton) March 1, 2022
• Dnes zakázal splácet úroky ze svého dluhu cizincům.
• To je ve https://t.co/7mQjihuifsětě velmi citlivé téma s dlouhým stínem do budoucna.
• RU dluží 2.000 dolarů na obyvatele.
• Devizy docházejí. https://t.co/nKYcgSO8Cw
Ruská centrální banka zákazem výplat úroků z dluhu cizincům bojuje proti oslabování rublu. Snaží se tak omezovat poptávku po zahraničních měnách. Pokud by tak nečinila, vedlo by to k dalšímu poklesu kurzu rublu vůči dolaru nebo euru. Jde o bezprostřední důsledek sankcí v podobě odpojení některých ruských bank od platebního systému SWIFT a zmrazení devizových rezerv ruské centrální banky Západem. Rusko je tak fakticky odstřiženo od zahraničních finančních trhů a zdrojů pro financování nejen svého vládního dluhu.
