Britskou vakcínu od společnosti AstraZeneca dlouhodobě provází kritika. Zdroj: Profimedia.cz
Britskou vakcínu od společnosti AstraZeneca dlouhodobě provází kritika, ať už kvůli zpožděným dodávkám, nebo kvůli vzácným nežádoucím účinkům. Podle údajů studie společnosti Airfinity je však jednou z nejúspěšnějších vakcín proti covidu. Měla zachránit více životů než kterákoliv jiná.
Na Brity se valí vlna omikronu, varoval premiér Spojeného království Boris Johnson a doporučil, aby šli lidé na třetí posilovací dávku vakcíny. Výběr však bude omezený, v čele stojí mRNA vakcíny od společností Moderna a Pfizer. Vakcína od britské společnosti AstraZeneca se téměř rok po prvním schválení využívá pouze zřídka.
Jedná se tak podle mnohých o potupu pro vakcínu, která by měla zemi ve světě reprezentovat. Chválí ji královská rodina, premiér ji propaguje a vyrábí ji nejslavnější univerzita v zemi – Oxford. Zároveň je však zdrojem kritiky, kterou sklidila za zpožděné dodávky nebo vzácné nežádoucí účinky. A ani u veřejnosti neslaví příliš velký úspěch.
Podle údajů společnosti Airfinity AstraZeneca vyrábí nejúspěšnější vakcínu proti covidu a dodala 2,2 miliardy dávek, zatímco Pfizer 2 miliardy a Moderna půl miliardy. Bohaté země však stále častěji používají jiné očkovací látky. Chudé země většinou využívají dodávky právě AstraZenecy. Spíše ale pro první dávky než pro ty posilující. Je tak téměř jisté, že vakcína britské společnosti zachránila více životů než kterákoli jiná, píše web The Economist.
Samotná vakcína se navíc prodává za velmi nízkou částku, v přepočtu za méně než 90 korun. Například Pfizer vakcínu nabízí za více než 400 korun. „Oxfordská univerzita se i z humanitárních důvodů chtěla vyhnout tomu, že bude působit jako ten, kdo vydělává na něčem, co způsobí obrovské lidské utrpení,“ sdělil imunolog a genetik John Bell. I přesto, že jsou zisky společnosti malé, je to podle Bella správné.
Prudký nárůst dodávek
Nyní vakcína bojuje o působení na trhu v bohatém světě. Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv ji nadále kvůli neoznámení jednoho z možných nežádoucích účinků během testování neschválil. Společnost navíc nesplnila cíle v oblasti dodávek pro Evropskou unii, která následně zadala obrovskou zakázku Pfizeru. Bývalý britský ministr zdravotnictví Matt Hancock však argumentoval, že společnost s Velkou Británii podepsala dohodu o exkluzivitě, s EU „jen“ o maximální snaze.
Vakcína využívá adenovirový vektor, tedy nosič části DNA do cílové buňky, a podle některých průzkumů je méně účinná než její mRNA konkurenti. Právě to byl také důvod, proč se poptávka v bohatém světě snížila. Dalším důvodem pro zpochybňování vakcíny byly ojedinělé případy, kdy se u pacientů po očkování objevily krevní sraženiny. Společnost však věří, že vakcínu upraví tak, aby se tomuto jevu vyhnula. Firma však připomněla, že mimo západní země o těchto nežádoucích jevech nejsou důkazy.
To, že se bohatší země rozhodly upřednostnit jiné vakcíny, způsobilo, že se ta od AstraZenecy začala hojně využívat v zemích s horší ekonomikou. Od září, kdy prudce vzrostla její výroba, je nejvíce dávek k dispozici v Indii. Dalším příjemcem je společnost usilující o větší dostupnost vakcín Covax, která očkovací látky distribuuje do chudých zemí, například do Malajsie, Nepálu, Vietnamu či Thajska.
Prudký nárůst dodávek v druhé polovině roku tak vybalancoval propad v první polovině. Rozsah růstu ilustruje indická firma Serum Institute, která s AstraZenecou spolupracuje. Britská společnost v lednu vyrobila méně než 60 milionů dávek, v listopadu už 250 milionů.
Firma mimo jiné spolupracovala s partnery na založení 25 výrobních závodů v 15 zemích. Světlé období společnosti však může zastínit varianta omikron, proti které vakcína i po dvou dávkách zřejmě poskytuje mizivou ochranu před nakažením a sníženou ochranu před hospitalizací.
