Cizinci ve službách Ukrajiny: Část dobrovolníků prchla, na jiné nezbylo místo

Cizokrajní dobrovolníci ve službách Ukrajiny, uprostřed Američan Justin Dee, vedle něj vpravo Albánec Emanuel Bazanji, oba v barvách Gruzijské národní legie.

Cizinci bojující za Ukrajinu prchají

Na Ukrajinu již dorazily tisíce zahraničních dobrovolníků, kteří chtějí zemi bránit proti ruským agresorům se zbraní v ruce. Na řadu z nich ovšem dolehla úplně jiná realita. Plno dobrovolníků musí čekat ve specializovaných centrech na výcvik a vyzbrojení. Další se po čase rozhodli prchnout zpět domů. Jiní cizinci pro změnu přicházejí s tvrzením, že se je Ukrajinci snažili naverbovat jako vlastní vojáky.

S poněkud zvláštním příběhem přišel americký dobrovolník Henry Hoeft, který je však někdy jmenován i jako Henry Locke. Sám sebe označuje za vysloužilého veterána americké armády, zároveň má být ovšem členem skupiny Boogaloo, což je americká krajně pravicová a militantní organizace.

Hoeft se dostal coby zahraniční legionář na Ukrajinu, ale příliš dlouho tam nepobyl. Podle něj se totiž Ukrajinci o zahraniční vojáky vůbec nestarají a nedodávají jim kvalitní výstroj. Kromě toho chtěli jeho skupinu spadající do Gruzínské národní legie, kde slouží i Američané a další národnosti, velmi brzy vyslat na obranu Kyjeva. Údajně nepřipravené.

„Chtěli nás poslat do Kyjeva takřka bez nějakých zas**ných zbraní. Žádná výzbroj, žádné vesty. Ti, kteří mají štěstí a dostanou aspoň zbraň, mají zásobníky jen tak s deseti zku***nými náboji,“ říká ve Hoeft ve videu, které zveřejnil na sociálních sítích. Když podle něj Američané, Kanaďané či Britové odmítli, měli jim Ukrajinci říct, že je klidně zastřelí, pokud nepotáhnou bránit Kyjev.

Brzy se tak podle svých slov odhodlal k útěku zpět domů. A to dost netradičně. „Já, jeden Brit a ještě jeden Američan jsme se skryli v zádi sanitky, abychom se odtamtud dostali,“ tvrdí uprchlý dobrovolník. Podle jeho tvrzení Ukrajinci na hranicích prchajícím cizincům-dobrovolníkům ale trhají pasy a posílají je zpět na frontu. Hoeft tvrdí, že se s kolegy kousek před hranici zbavili uniforem a převlékli se za humanitární pracovníky.

Hoeftovo tvrzení ovšem naprosto odmítá jiný Američan, který se podle svých slov nachází na základně, kde byl uprchlý dobrovolník umístěn. Podle něj nebylo žádnému zahraničnímu legionáři jakkoliv vyhrožováno. Pochyby má i o Hoeftově cestě přes hranice. „Měli jsme lidi, kteří překročili hranici a neměli žádné problémy,“ říká ve videu Američan s tím, že nesmysl je i trhání pasů ukrajinskými pohraničníky.

Britští medici nechtěně vojáky

Se zajímavým tvrzením ohledně dobrovolníků přišla i britská dvojice Carl Walsh a Ollie Funnell. Ti se podle britského deníku The Telegraph na Ukrajinu vydali coby zkušení zdravotníci, kteří ovšem nechtěli válčit, ale pouze pomáhat raněným a případně nemocným civilistům.

Zcela zničený Mariupol odmítá kapitulovat. Jak probíhá válka ve strategickém přístavu

Neustále útoky, rozbombardované divadlo, stovky lidí v krytech nebo ostřelování humanitárních koridorů. Jedním z měst, které odnáší ruskou invazi na Ukrajině nejvíce, je bezesporu přístavní město Mariupol na jihovýchodě země. Ukrajinci ale kapitulovat nehodlají, naopak žádají bezpečnou evakuaci obyvatel ze zničené oblasti. Pojďme si připomenout, jak šel čas Mariupolem v posledních dnech.

Na Ukrajinu se dostali přes Polsko, ale podle jejich slov je ukrajinští pohraničníci zmanipulovali a dostali je na základnu, kde byli vedeni jako běžní legionáři připravující se na boj. „Neměli zde ani zbraně, se kterými by se dalo cvičit,“ tvrdí Walsh. Z tábora se ovšem rovněž dostali pryč.

Další Brit, Jamie Whittaker, na Ukrajinu zamířil jako humanitární pracovník. Do země společně s kolegyní jel, aby z ukrajinského Lvova vyzvedl dvojici nemocných dívek, které chtěli dostat zpět k jejich rodinám. Navíc do místní nemocnice dovezli zdravotnický materiál.

Problémy pro něj ale nastaly při odjezdu do Polska. Do vlaku ho podle jeho slov Ukrajinci nechtěli pustit a podařilo se mu procpat až do posledního možného vagonu. Větší nesnáze pak nastaly u polských hranic. Do vlaku vstoupili ukrajinští vojáci, kteří se sháněli po mužích, protože Ukrajinci ve věku 18 až 60 musí nastoupit do domobrany. „Bylo to velmi drsné a hrozivé. Chápu nepřátelskost pohraničníků – jsem muž a muži zde měli zůstat a bojovat,“ řekl nyní Whittaker pro BBC. Pohraničníci mu nejprve sebrali jeho pas, ale zhruba po půl hodině mu ho vrátili a nechali ho odjet.

Není pro nás místo, říká odmítnutý rekrut

S jiným tvrzením pak přišel Ukrajinec Mark Savčuk pro americkou stanici Fox News. Ačkoliv není cizincem a domobrana by pro něj v současné situace měla být povinná, byl odmítnut. „Nemohu se přidat, protože mi bylo řečeno, že ‚není místo’,“ uvedl Ukrajinec pro Fox News.

Podle jeho slov je hlavním problémem nedostatek zbraní a zároveň velký přísun nových rekrutů. Nejde jen o zahraniční legionáře, ale také Ukrajince, kteří se do své vlasti vrací z ciziny. Těch má být podle ukrajinského ministra obrany Oleksije Reznikova až 140 tisíc.

Dobrovolníci jsou i rizikem

Ukrajina hlásí, že do země přišlo již asi 20 tisíc dobrovolníků ze zahraničí, kteří chtějí pomoci bránit zemi proti Rusům. Podle reportéra CNN Prima NEWS Matyáše Zrna je ovšem toto číslo pravděpodobně nadnesené.

Příliv zahraničních dobrovolníků může být pro Ukrajinu i jistým problémem. Zrno, který je aktuálně ve Lvově, ve vysílání uvedl, že řada cizinců hlásících se do boje nemá potřebné bojové zkušenosti. „Celá řada dobrovolníků představuje pro ukrajinské bojové síly spíš přítěž než posilu. Neumí bojovat a nemají bojové zkušenosti. Mají jen velké ideály, které ale v reálu úplně nepomohou,“ zdůraznil.

Další problém je pak zapojení těch dobrovolníků, kteří armádní zkušenosti mají. „Další věc, se kterou jsme se setkali a kterou nám potvrdili dánští a američtí dobrovolníci, je, že i když přijdou s dobrými bojovými zkušenostmi, hodně dlouho trvá, než se skrz ukrajinskou vojenskou mašinérii reálně dostanou na frontu,“ doplnil reportér CNN Prima NEWS.

Tagy: