Nemocnice Havlíčkův Brod je odpovědná za úmrtí Jaroslavy Vencelidesové, které lékaři v roce 2011 operovali žlučník, rozhodl v úterý okresní soud. Žena po následných zdravotních komplikacích v říjnu 2015 zemřela. Nemocnici za to zažalovala rodina pozůstalých. Výši náhrady soud zatím neurčil.
„O výši nároků a nákladech řízení účastníků a státu bude rozhodnuto v konečném rozsudku,“ řekla soudkyně Iveta Orlíková. Nemocnici zažaloval vdovec Petr Vencelides a oba dospělí synové zemřelé pacientky. Každý z nich požaduje 800 tisíc korun.
„Pro nás je dnešní rozsudek nejzásadnější, protože byla shledána právní odpovědnost žalované nemocnice,“ řekla advokátka žalobců Lenka Jahelková. V úvahu připadá také mimosoudní vyrovnání.
„Medicína je obor, kde bohužel k neočekávaným okamžikům dochází a vždycky docházet bude. Každý operační výkon, ač jej veřejnost považuje za banální, není nikdy banální. Při každém operačním výkonu nějaká rizika nastávají,“ řekla mluvčí nemocnice Petra Černo.
Lékaři podle ní před soudem svůj postup vysvětlili. „Je zvláštní, že v rukou lékařů v Hradci Králové byla paní Vencelidesová téměř hned po výkonu, ale k reoperaci v Hradci došlo až po dvou letech,“ uvedla Černo. O dalším postupu či případném odvolání se podle ní bude nemocnice radit se svými právními zástupci.
Podle advokátky Jahelkové byl spor dlouholetý. Vdovec se původně obrátil na policii. Ta nechala zpracovat znalecký posudek, jehož závěry vyzněly ve prospěch nemocnice. Stejně případ uzavřela i komise vytvořená Krajem Vysočina.
„Závěry vždycky odkazovaly na to, že na vině jsou anomálie žlučníku a odpovědnost nemocnice byla striktně odmítána,“ vysvětlila Jahelková. Situace se podle ní změnila posudky, jejichž závěry byly projednány před havlíčkobrodským soudem.
Operace byla podle soudu indikovaná správně, v pořádku prý byla i provedená předoperační vyšetření. Když se během laparoskopie ukázala anomálie žlučníku, přešli lékaři na klasickou operaci s otevřenou ranou.
Podle soudu chybovali, když řešili poranění žlučovodu napojením na tenké střevo. Soud se v tomto ohledu opíral o závěry ústavního znaleckého posudku. Špatný postup byl podle něho důsledkem toho, že se obsah trávicího ústrojí posunoval do žlučovodu, což bylo příčinou opakovaných zánětů a vzniku septických stavů.
Následným komplikacím nedokázali zabránit ani lékaři v nemocnici v Hradci Králové a pražském Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM), nepomohla ani transplantace jater.