OBRAZEM: Lesy v plamenech, Fiala ve vestě a Hlubuček ve vazbě. Jak vypadal český rok 2022?

Bouřlivé demonstrace, České Švýcarsko v plamenech, ale i evropské politické špičky na Hradě či masivní policejní razie na pražském magistrátu, kvůli které pak ve vládě padaly hlavy. Nejen tyto události definovaly dynamický a místy vyhrocený rok 2022 v české kotlině. Co všechno se za uplynulých dvanáct měsíců odehrálo? Vybrali jsme klíčové momenty, které letos hýbaly celou společností.

Leden

Svět se třetím rokem potýká s pandemii koronaviru, v České republice převládá výrazně nakažlivější, ale také méně závažná varianta omikron. V kombinaci s velkým množstvím očkovaných i vyléčených lidí nemocnice přísun hospitalizovaných sice zvládají, ani to ale neušetří Čechy covidových opatření, které doprovází obrovské zmatky a náhlé změny. Resort ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) je pod palbou i kvůli vyhlášce o povinném očkování, kterou v půlce ledna slíbí zrušit.

Mezitím se vládní poslanci potýkají s obstrukcemi ze strany opozičních hnutí ANO a SPD, nově zvolený kabinet Petra Fialy (ODS) po více než 23hodinové diskuzi získává důvěru dolní komory. Úspěch slaví Ivan Bartoš, který obhájí post předsedy Pirátů, poslanec Jan Farský (STAN) zase čelí kritice kvůli stáži ve Spojených státech.

Únor

Farský se po tlaku veřejnosti i vlastních spolustraníků vzdává poslaneckého mandátu. Češi na zimní olympiádě v Pekingu bojují o medaile, i přes hojnou účast si ale odnášejí jen jedno zlato a jeden bronz, a to díky Ester Ledecké (snowboarding) a Martině Sáblíkové (rychlobruslení). Veškeré dění u nás i ve světě ale 24. února zastíní začátek ruské invaze na Ukrajinu.

Věci naberou rychlý spád. Prezident Miloš Zeman v mimořádném projevu uzná, že se v Rusku a Vladimiru Putinovi mýlil, třebaže jim dlouhé roky šel diplomaticky naproti. Před ruskou ambasádou v Praze se konají protesty. Přímo z Ukrajiny se hlásí i reportéři CNN Prima NEWS Darja Stomatová a Ján Schürger, a to přímo z ostřelovaného Charkova.

Březen

Válka zuřící na východ od českých hranic je nadále tématem číslo jedna. Do válečného Kyjeva, který se zázrakem ubránil ruskému obklíčení, odjíždí v polovině března premiér Fiala společně se svým polským a slovinským protějškem Mateuszem Morawieckim a Janezem Janšou. Jde o první návštěvu vysoce postavených státníků na Ukrajině od začátku ruské invaze.

Opačným směrem cestují válkou zasažení ukrajinští uprchlíci, mnozí z nich končí na administrativních pracovištích ve velkých českých městech. Češi přispívají na vše, co by mohlo pomoct Ukrajině – potraviny, oblečení, zdravotní potřeby, ale i zbraně.

Duben

Na povrch se dostávají válečné zločiny v Buči, které mají na svědomí ruské jednotky, což vyvolá v české společnosti rozhořčení i další vlnu solidarity. Na Ukrajinu míří česká vojenská technika, především starší tanky T-72, obrněná obojživelná vozidla BVP-1 a další zbraně, které se postupně objevují i ve videích z Ukrajiny.

Kyjev tentokrát navštěvuje šéf horní komory Miloš Vystrčil (ODS), ministryně obrany Jana Černochová (ODS) se vydává opačným směrem do USA a vyjednává o nákupu vojenské techniky a strategické spolupráci ve zbrojním průmyslu.

Květen

Do popředí se dostávají první potvrzené případy opičích neštovic v České republice. Epidemiologové uklidňují veřejnost slovy, že nejde o vysoce nakažlivou nemoc, pandemie po vzoru covidu tak nehrozí. Ukrajinci se chlubí dalšími darovanými českými zbraněmi – jmenovitě salvovými raketomety RM70 – s nimiž ostřelují ruské pozice.

V Praze i v Brně docházejí kapacity pro Ukrajince utíkající před válkou a vyvstávají problémy s romskými uprchlíky. Mnozí z nich přespávají na lavičkách i tvrdé zemi v prostorech Hlavního nádraží, děti nevyjímaje. Politici se hádají, kam romské rodiny přesunout, vznikají dočasná stanová městečka.

Červen

V půlce měsíce dochází k masivní policejní razii na několika místech v Praze, od magistrátu hlavního města po sídlo dopravního podniku. V poutech končí několik lidí, mezi nimi i náměstek pražského primátora Petr Hlubuček (STAN) či podnikatel Michal Redl – členové početné organizované skupiny, která údajně manipulovala s veřejnými zakázkami.

Kauza Dozimetr otřásla českou politickou scénou, včetně jejích nejvyšších pater. Koncem června rezignuje ministr školství Petr Gazdík (STAN), který v minulosti komunikoval s obviněným Redlem. Padají také další hlavy – ze stejného důvodu odchází z čela Úřadu pro zahraniční styky a informace Petr Mlejnek. O pár měsíců později kontakty s podezřelými osobami skolí také opoziční političku a místopředsedkyni Sněmovny Janu Mračkovou Vildumetzovou (ANO).

Červenec

Historicky podruhé se Česká republika ujímá půlročního předsednictví Rady Evropské unie, které převzala od Francie. Na stole má hned dvě ožehavá témata k řešení – pomoc Ukrajině a nastupující energetickou krizi, jejíž vyhlídky do konce roku nejsou nejrůžovější.

Ke konci měsíce část země probouzí pach pálícího se dřeva. Národní park České Švýcarsko se ocitá v plamenech a trvá několik týdnů, než hasiči dostanou rozsáhlý požár pod kontrolu. Na pomoc přichází i letadla ze zahraničí. Do boje se živlem jsou nasazeny stovky profesionálních i dobrovolných hasičů z celé republiky.

Srpen

O pozornost si říkají prezidentské kampaně. Někteří uchazeči o Pražský hrad sbírají podpisy na svou kandidaturu. Pár z nich již hlásí, že mají splněno (a jak se později ukáže, tak neměli). Paralelně vrcholí kampaně do komunálních a senátních voleb.

Expremiér Andrej Babiš (ANO) naráží se svým obytným vozem na své odpůrce a odmítá tvrzení, že tour po České republice jakkoliv souvisí s jeho možnou prezidentskou kandidaturou. V závěru srpna zasáhne ČR smutná zpráva – zemřela zpěvačka a textařka Hana Zagorová.

Září

Hned zkraje měsíce se stává centrem pozornosti masivní protivládní demonstrace „Česko na prvním místě“. Účastníci hlasitě kritizují kroky kabinetu Petra Fialy při řešení energetické krize, inflace i pomoci Ukrajině. Na pódiu se kromě exekucemi zatíženého spoluorganizátora Ladislava Vrabela míhají rovněž zástupci české dezinformační scény či bývalí politici. O pár dní později začíná ostře sledovaný soud s expremiérem Andrejem Babišem v kauze Čapí hnízdo.

Hlavním tématem jsou ovšem komunální volby a první kolo senátních voleb. Výsledky zčásti ovlivnily kauzy, které vyplavaly na povrch v průběhu roku, což nejvíce pociťuje hnutí STAN. Některé obce formují nové vedení hned po sečtení všech hlasů. To ovšem není případ Prahy, která na nového primátora bude čekat až do února.

Říjen

Úvodní fáze prezidentských kampaní přituhují. Uchazeči sbírají podpisy pro svou kandidaturu, kde to jen jde, někteří se nevyhýbají ani hlasům z dalších protivládních demonstrací. Poslanci horlivě debatují nad válečnou daní a kratomem, lidé v nouzi zase nad státní podporou na zahlcených úřadech práce.

Praha se taktéž na chvíli stává středem starého kontinentu díky neformálnímu summitu evropských státníků. Na Pražském hradě se setkávají politické špičky z členských zemí EU, zástupci balkánských zemí i turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Ten se na české půdě překvapivě schází s arménským premiérem Nikolou Pašinjanem a azerbajdžánským prezidentem Ilhajem Alijevem, které znesvářil boj na hranicích jejich zemí. O několik týdnů později se na Hradě uskuteční předávání státních vyznamenání.

Listopad

Ministerstvo vnitra uzavírá přihlášky do lednových prezidentských voleb a kontroluje podpisy na petičních arších. Po dvou týdnech oznamuje jména uchazečů o post hlavy státu, kteří prošli bez problémů. Ze hry vyřazuje hned 12 kandidátů z 21 přihlášených, například matematika Karla Janečka, podnikatele Tomáše Březinu nebo bývalého moderátora Karla Diviše. Hořkou pilulku polyká i dezinformátor Pavel Zítko, který začal sbírat podpisy až na začátku měsíce.

Oslavy 17. listopadu jsou rovněž turbulentní. Na Národní třídě pokládá svíčky i květiny jeden politik za druhým. Babiš přichází brzy ráno, zástupci vládní pětikoalice dopoledne. Mezi nimi se občas zapletou prezidentští kandidáti či odpůrci nynějšího kabinetu. Současně probíhá velký průvod na Českou televizi, kterou pořádá Ladislav Vrabel. Po vzoru předchozích demonstrací si na Kavčí hory přizval neúspěšné politiky či dezinformátory. Původně hojnou účast rozhání mrazivé počasí a déšť, ke konci zbývá jen hrstka protestujících.

Prosinec

Závěr roku už není tak třaskavý. Nejvyšší správní soud vrací do boje o Pražský hrad Karla Diviše, potvrzuje zamítnutí kandidatury Karlu Janečkovi a naopak vyřazuje ze hry Denisu Rohanovou. Poslední dva jmenovaní uchazeči se obrací na Ústavní soud se svou stížností. Mezitím se prezidentský kandidát generál Petr Pavel předhání na sociálních sítích se svým oponentem Andrejem Babišem, kdo má lepší fotografii s kočkou, a nadále schytávají kritiku za svou komunistickou minulost. Danuše Nerudová je zase pod palbou kvůli jejímu akademickému působení i některým nešťastným výrokům.

Prosincové počasí je jako na houpačce. Drsné mrazy před Vánocemi střídá rychlé oteplení, místo sněhu Češi prožívají svátky na blátě. Populací se prohání vlna sezónních respiračních onemocnění, řeší se nedostatek Nurofenu a antibiotik. Prezident Miloš Zeman se loučí se svou funkcí, mluví o své dosavadní kariéře i „zakomplexovaných nulách“. Bývalý středočeský hejtman David Rath dostává od Krajského soudu v Praze opožděný dárek v podobě výzvy k nástupu do vězení.