Liberecká krajská nemocnice je na hranici svých kapacit. S náporem nových pacientů bojují na urgentním příjmu. Není výjimkou, že nemocní musejí čekat v sanitce před nemocnicí, než se pro ně uvolní lůžko na vyšetření.
„Naprostá většina lůžek na odděleních je obsazená, takže nemáme pacienty kam přesouvat, a tím pádem ani nemůžeme přijímat zvenčí. Může se stát, že venku čekají i tři sanitky nebo pacienty zajišťujeme v čekárně,“ popisuje každodenní boj o lůžka staniční sestra urgentního interního příjmu Alena Gürtlerová.
„Od jara jsme se hodně naučili, zrychlili jsme naši práci, zefektivnili ji. Kdybychom to neudělali, už bychom dávno zkolabovali. Představte si, že sem sanitky přivezou třeba sedm osm pacientů najednou, to musíte pracovat opravdu rychle,“ říká vedoucí lékař příjmu Jiří Karásek.
Největší problém je s lůžky intenzivní péče pro covidovou péči. Liberecká nemocnice jich má aktuálně pětatřicet. „To je strop našich možností,“ tvrdí primář ARO Dušan Morman, na jehož oddělení leží covidoví pacienti v nejvážnějším stavu. „Vedle toho musíme pořád zajišťovat i klasickou intenzivní péči pro lidi se zástavami srdce nebo vážnými úrazy.“
Dvě části oddělení, vyšší nároky na personál
Interní urgentní příjem, který je branou do nemocnice pro závažné případy, se musel rozdělit na dvě části – covidovou a necovidovou. To znamená i mnohem vyšší nároky na personál. „Potřebujeme skoro dvojnásobné množství lidí, je to enormní zátěž. Sestry mají třeba i pět dvanáctihodových služeb týdně, často je odvoláváme z volna, když někdo onemocní,“ uvádí staniční sestra.
Vedle kmenového personálu tu vypomáhají i další zdravotníci z nemocnice. „Bez nich bychom to nedali, ale je to samozřejmě velmi náročné v tom, že často pracujete s někým, kdo nemá takové zkušenosti a zažité postupy. Na mimořádné situace jsme zvyklí, zažíváme to i při chřipkových epidemiích, ale to běžně trvá několik týdnů. Tohle už je několik měsíců a nemáme žádný výhled, kdy to skončí,“ popisuje zkušená zdravotnice, podle které pacientů přibylo. „Lidí, kteří mají zástavu srdce nebo cévní mozkovou příhodu, je pořád stejně, ale k tomu je tu řada pacientů s covidem, kteří by tu nebýt nákazy koronavirem jednoduše nebyli,“ uzavírá.
