Proti zavedení eura je většina českých parlamentních stran. Některé z nich, jako například ČSSD, to v současnosti nepovažují za výhodné. Další jsou kategoricky proti tomu, aby Česko do eurozóny vůbec někdy vstupovalo. Mezi ně patří hnutí SPD.
„S přijetím eura nesouhlasíme. Náklady by byly příliš vysoké, Česká národní banka by navíc přišla o významný nástroj ovlivňování měnové politiky,“ řekl lídr SPD v Jihomoravském kraji Jan Hrnčíř v pořadu Jak volí vaše peněženka na CNN Prima NEWS.
Pravdou je, že ČNB díky koruně může dosahovat cenové stability změnami v nastavení měnových podmínek s využitím svých nástrojů, především základních úrokových sazeb.
Místopředseda ČSSD Roman Onderka, který bude rovněž v říjnových sněmovních volbách kandidovat z prvního místa jihomoravské kandidátky, by byl pro zavedení eura až v případě, kdy bude Česko připravené.
„Jsou zde další faktory. Musí být takový kurz eura vůči koruně, který nevyvolá zvýšení inflace. Důležitá je také důvěra lidí v euro, která dlouhodobě není příliš vysoká,“ zmínil Onderka. Podle průzkumů je už deset let v kuse proti přijetí eura minimálně 60 procent Čechů.
Euro po nás teď ani nikdo nežádá
Vstup do eurozóny není na pořadu dne ani podle ekonoma Lukáše Kovandy. „I když se Česká republika zavázala k přijmutí eura vstupem do EU, teď to po nás nikdo nechce. Kvůli velkému dluhu teď ani nesplňujeme podmínky,“ řekl ve vysílání CNN Prima NEWS. Jako možné datum pro přijetí eura ekonom odhaduje rok 2030.
I když je tedy euro velmi diskutovaným tématem před sněmovními volbami, politické spektrum na rozdíl od jiných problémů příliš nerozděluje. Volby proběhnou ve dnech 8. a 9. října. Podle průzkumů je největším favoritem hnutí ANO. Druhé místo patří koalici Spolu a třetí Pirátům se Starosty. Obě koalice se pohybují kolem 20 procent.
Čtvrtou příčku si drží hnutí SPD. Tomu průzkumy přisuzují něco přes 10 procent. ČSSD, komunisté, hnutí Přísaha a trojkoalice Trikolory, Svobodných a Soukromníků balancuje na pětiprocentní hranici pro vstup do Sněmovny.
