reklama

Průzkum: Téměř polovina Čechů před volbami uvěřila dezinformacím, zejména o Pirátech

Celých 46 procent českých občanů věří alespoň jednomu z vymyšlených politických útoků, které v posledních měsících před volbami nabízely takzvané konspirační servery. Nejvíce se do povědomí dostaly nepravdivé útoky proti Pirátské straně spojené s tématem migrace. Některé nepravdy jsou u veřejnosti podobně známé a důvěryhodné jako vybrané zprávy skutečného zpravodajství. Vyplývá to z průzkumu, který vypracoval STEM ve spolupráci s Prague Security Studies Institute.

reklama

Téměř polovina občanů České republiky rozhodně nebo spíše věří minimálně jednomu z vymyšlených politických útoků, které se éterem šířily v měsících před volbami na konspiračních webech. Zajímavé je, že některé dezinformace konkurují důvěře klíčových a pravdivých zpráv: Zaznamenalo je a věří jim podobné množství lidí.

Záměrem průzkumu bylo zahrnout nejčastěji šířené nepravdivé zprávy, které míří jak na koaliční, tak i na opoziční politické strany. Největší dopad mají na Piráty. Polovina populace zaznamenala nepravdivé tvrzení, že „Pirátská strana chce nabízet volné byty a další výhody, aby přilákala více utečenců z Afriky a muslimských zemí.“

Podobná dezinformace kolovala po internetu více než rok ve formě vymyšleného citátu Olgy Richterové, která se proti němu bránila podáním trestního oznámení. Této fámě rozhodně anebo spíše věří 29 procent občanů, především voliči SPD, ANO a ČSSD. O trochu menší množství lidí zaznamenalo také lživou informaci, že takzvaná kauza Pandora Papers byla „globalistickou“ konspirací proti končícímu premiérovi Andreji Babišovi (ANO), a věří jí.

Šíří se fámy, které spadají do stereotypů

„Ukázalo se, že nepravdivé útoky jsou v předvolebním boji silná konkurence pro skutečné zpravodajství. Nejvíce se do veřejného mínění dostávají fámy, které zapadají do dlouhodobě budovaných stereotypů. Třeba o tom, jak se nás Evropská unie snaží zničit skrze migraci,“ říká psycholog a spoluautor výzkumu Nikola Hořejš ze STEM.

„Podobný výzkum je v českém kontextu unikátní a umožňuje nám sledovat dopad dezinformací v informačním prostoru na chování občanů. Právě kombinace monitoringu a sociologického šetření umožňuje určit, kdy se z neškodných klepů stává hrozba pro legitimitu demokratických procesů, jako jsou například volby,“ vysvětluje Jonáš Syrovátka, programový manažer Prague Security Studies Institute.

Nepravdivým útokům důvěřují lidé napříč věkovými a socioekonomickými skupinami. O něco více imunní jsou proti nim mladší lidé s vysokoškolským vzděláním. A proč lidé nepravdivým zprávám vlastně důvěřují? Souvisí to s obecným zklamáním z fungování demokracie, pocitem, že nejsem ve společnosti respektován nebo že mi není nasloucháno.

Schopnost rozlišit skutečné a smyšlené zprávy se liší i u voličů jednotlivých stran. Nejméně je od sebe umí rozeznat voliči antisystémových stran, například SPD. Naopak největší potenciál k rozpoznání skutečných a lživých informací mají voliči KDU-ČSL či koalice Pirátů a Starostů.

Konspirační weby voliče zneužívají

To platí jak pro předvolební zprávy, tak i pro ty dlouhodobé, týkající se například migrace, EU, covidu či Ruska. Obecně se však konspirační weby zaměřují na strany s takzvaným prozápadním směřováním.

„Nepravdám a konspiracím nepodléhá jen jedna konkrétní skupina společnosti. Náš výzkum sice potvrzuje, že všichni máme tendenci věřit zprávám, které souzní s naším světonázorem, ale ukazuje, že voliči některých stran jsou méně kritičtí a tyto strany toho mohou zneužívat,“ říká Sarah Komasová, analytička STEM a spoluautorka výzkumu.

Studie se pokusila i o odhad, jak velký mohl být vliv těchto lživých útoků na volební chování. Z dat vyplývá, že lidé, kteří nejméně rozlišují skutečné a lživé zprávy, se voleb účastnili, i když o trochu méně než ostatní skupiny. Předvolebním nepravdivým útokům očekávaně nejvíce důvěřují lidé z opačného politického tábora, než na koho je útok mířen.

Nepravdy měly ale jistý vliv i na ty, kteří dotčenou politickou stranu zvažovali v posledním roce, ale nezvolili ji, nebo na ty, které strana již v dřívější době zklamala. Například mezi „zklamanými“ voliči Pirátů věřilo fámě o migraci zhruba 35 procent lidí. Fámě o Petrovi Fialovi věřilo 32 procent voličů, které Spolu „zklamalo“.

To je významně více, než nakolik jim důvěřují samotní voliči strany či průměrný občan. Na druhou stranu část zklamaných voličů důvěřuje i smyšleným tvrzením, která se na konspiračních serverech neobjevovala. Část efektu se tak může přisoudit i ochotě věřit všemu negativnímu o konkrétní straně.

„Krátkodobý efekt nepravdivých útoků může mít vliv na odlivy a přílivy voličů, ale půjde spíše o dva až tři procentní body v celkovém výsledku strany,“ shrnuje odhad z analýzy Hořejš. „Větší efekt můžeme pozorovat spíše dlouhodobě, když se podobné zprávy opakují, protože vidíme, že neubývá lidí, kteří se v informacích ztrácí a ničemu nedůvěřují,“ dodává.

Tagy:

Hlavní zprávy

Zemřela zpěvačka Horká, měla se úmyslně nakazit koronavirem. Jste odpad, vzkazuje syn

Ve věku 57 let zemřela zpěvačka folkové kapely Asonance Hana Horká. I když příčinu úmrtí kapela nezveřejnila, na sociálních sítích se množí spekulace, že s ním mohl souviset covid, který nedávno prodělala. Koronavirem se měla nakazit úmyslně, což nepřímo potvrdil i její syn. „Sebrali jste mi maminku, která si na vašem základě stavěla veškeré svoje argumenty,“ napsal v komentáři, kde označil některé odborníky, kteří se vyjadřovali k pandemii.

reklama

Domácí zpravodajství

Vládní koalici drží především strach z Babiše u moci, říká komentátor Fischer

Největším spojujícím prvkem vládní koalice je Andrej Babiš (ANO), řekl ve vysílání CNN Prima NEWS komentátor a novinář Petr Fischer. „A tím zůstane po celé volební období. Koalici nedrží nic jiného než strach z toho, že by se Babiš vrátil k moci,“ prohlásil. Politolog Lukáš Valeš k tomu dodal, že bývalému premiérovi začínají ve Sněmovně zlaté časy.

Dívky utekly z dětské psychiatrie v Lounech, policie po nich pátrá. Mohou být i v Praze

Policisté pátrají po dvou mladistvých pacientkách dětské psychiatrické léčebny v Lounech. Dívky ve věku 16 a 17 let v neděli společně utekly při návratu z vycházky, od té doby jsou nezvěstné. Je možné, že se po útěku rozdělily, pohybovat se mohou po Praze ve velkých obchodních centrech a jejich okolí. V tiskové zprávě to uvedla policejní mluvčí Miroslava Glogovská.

reklama