V Praze je situace horší než jinde. Starosta Čižinský má plán a chystá finanční pomoc

Starosta Prahy 7 Jan Čižinský

Největší obavy u Čechů vyvolávají zdražování a válka

V Praze je situace mnohem tíživější než jinde, řekl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS starosta Prahy 7 Jan Čižinský (Praha Sobě) a spolu s dalšími zastupiteli chystá „balíček okamžité pomoci“. Tím chtějí podat ruku Pražanům, kteří jsou ve finanční nouzi. Mohlo by jim být odpuštěno například školkovné a děti v mateřských, na základních i středních školách by měly jídlo zdarma, a dokonce by lidé mohli dostávat 1 000 korun měsíčně na nájem.

Můžete jednoduše popsat, co „balíček okamžité pomoci Pražanům“ obsahuje?
Praha během pandemie covidu pomohla živnostníkům a podnikatelům v objemu přibližně kolem miliardy korun, a dobře udělala. Teď je potřeba, aby pomohla svým obyvatelům, protože zdražování, nedoplatky na energiích, daně – to vše dostává mnoho Pražanů pod tlak, a proto jsme navrhli balíček opatření, který bude konkrétní a současně rychlý.

Má tři pilíře. Za prvé poradenství, tedy že městské části dostanou finance na lidi, kteří budou radit, jak požádat o příspěvek stát. Pro obyvatele, kteří třeba o nic nikdy nežádali, může být často stigmatizující, že najednou jdou žádat o dávku na úřad práce. Myslíme si, že radši chodí na úřad městské části než na úřad práce, takže městské části by jim s agendou pomohly.

Druhý pilíř je pomoc rodinám, jejichž náklady na bydlení jsou vyšší než 35 procent příjmu. To cílí jak na lidi v nájmu, tak na lidi, kteří splácejí hypotéky. Tito lidé by na čestné prohlášení požádali a jejich děti by měly odpuštěné školkovné, družiny, úhrady za obědy, a to jak v mateřských, tak i základních a středních školách.

A poslední pilíř je pomoc lidem s nájmy. A to těm, kteří pobírají příspěvek na bydlení – dostávali by tisíc korun měsíčně v průběhu jednoho roku. To je motivace, aby si o ten příspěvek zažádali a současně je to možnost, jak lidem bydlení udržet, protože stěhování a s tím spojené náklady jsou nakonec mnohem vyšší než podpora.

Když děti budou mít zdarma obědy, družiny a další školní aktivity, máte spočítané, kolik rodina může ušetřit?
Když si vezmeme modelový příklad, tak pokud má rodina dvě děti a kvůli nájmu, energiím nebo hypotéce vydává více než 35 procent příjmu na bydlení, tak pokud požádají na čestné prohlášení, dostanou slevy ve výši 3 900 korun na měsíc, což je podstatná pomoc.

Je to zacíleno tedy i na ty, kteří splácí hypotéky, protože na ně státní pomoc vůbec nemyslí. Chceme zabránit tomu, aby tito lidé museli byty prodávat, protože by přišli o obrovské peníze.

Od kdy by tedy lidé finanční pomoc dostali, od září?
Slevy, hlavně školkovné, míříme na to, aby lidé mohli zůstat v práci, protože to je úplný základ. A víme, že nejhorší situaci mají ti, kteří jsou na uživení rodiny sami, takže to směřujeme na září. Co se týče podpory bydlení, tak tam je to od ledna. Chceme dát lidem čas si vyřídit příspěvek na bydlení, na který to je navázané. To může zabrat klidně dva měsíce. A oba příspěvky budou platit rok.

Navíc to znamená, že se náklady rozloží do dvou rozpočtů, takže pomoc nebude mít takový dopad, jako třeba během covidu, kdy to celé táhl jeden rozpočet.

Podpora půjde všem, kterým to teď prostě přestává vycházet.

Lidé, kterým chcete pomoci, by mohli dostat v srpnu i příspěvek 5 000 korun na dítě od státu, který má vláda schválit příští středu. Je to tak?
To je otázka, jestli to jsou lidé, kteří jsou na tom příjmově špatně, ale podpora půjde všem, kterým to teď prostě přestává vycházet. Cílem je, aby se nezhoršila i spotřební nálada, protože už teď jsou signály, že lidé šetří, a na to doplácejí živnostníci a podnikatelé. My chceme vyslat signál, že jsme ochotní pomoci, aby lidé nešetřili úplně na krev a nenechali padnout naši ekonomiku.

Takže tím podpoříte i pražské podnikatele.
Podle mě tím podporujeme i široce spotřební atmosféru v Praze. Všechna opatření jsou vyčíslena kolem jedné miliardy korun, což si v tuto chvíli město i městské finance mohu dovolit.

Jsou na tom Pražané tak špatně, že potřebují finančně pomoci?
Je to úplně jednoduché. Tím, že jdeme cestou čestných prohlášení nebo příspěvků na bydlení, neříkáme, že to pošleme všem, ať už to chtějí nebo nechtějí. Kdo si požádá a splňuje předpoklady, podporu dostane, je to na nich. Samozřejmě budou také lidé, kteří si o pomoc nebudou chtít požádat.

Na sociálních sítích jste psal, že někteří lidé se stydí žádat si o příspěvky a že je chcete motivovat. Jak?
Odborníci nám říkají, že velký problém je, že nějaká státní pomoc existuje, ale lidé si o ni nežádají. Například příspěvek na bydlení v Praze pobírá jen čtvrtina těch, kteří na ni mají nárok. A to je strašně špatně. Lidé se propadají do chudoby nebo se stále stěhují místo toho, aby si o podporu požádali. U určité části je to možné pochopit, protože absolvují martyrium, že si vyřizují příspěvek, který nakonec dostanou ve výši 150 korun. Rozumím tomu, že to je pro některé demotivující, ale na druhou stranu právě proto říkáme: Požádejte si o příspěvek, vyřiďte si to, a my vám přidáme tu tisícovku na měsíc, abyste byli motivováni.

Děláme to i proto, že příspěvek na bydlení bude nástroj, kterým stát bude reagovat na zdražování. Tedy pokud si o něj lidé požádají, už se na ně budou vztahovat i případné vládní zásahy do příspěvků na bydlení. To bude pro Pražany naprosto stěžejní, protože máme nejvyšší daně v republice.

Je třeba odložit stud a říct si o pomoc, aby to nedopadlo špatně.

Takže ta tisícovka má lidi motivovat, aby si o příspěvek požádali?
Ano, tisíc korun měsíčně, které město přidá ke státnímu příspěvku na bydlení, což si myslím, že je motivace, protože člověk bude mít jistotu, že když si požádá a splní kritéria, tak dostane něco od státu, třeba drobného, plus příspěvek od města.

Podle vás tedy ty peníze stojí za to „stydění se“.
Jako starosta Prahy 7 se dlouhodobě biji proti tomu, aby si lidé neřekli o pomoc, protože nakonec stejně městská část řeší velmi složité situace se zadluženými seniory, rodinami a je to hrozně bolavé. Takže se celou dobu snažím, aby lidé našli cestu k pomoci a myslím, že toto skutečně motivace je, vychází to na 12 tisíc ročně.

Potkávám se ale dlouhodobě právě s lidmi, kteří by si dávku radši vyřídili na městské části, protože se stydí na úřad práce. Týká se to seniorů a lidí, kteří říkají, že od Prahy nikdy nic nechtěli. Ale teď je prostě mimořádná doba. Takovou inflaci naše země desítky let nezažila. Je třeba odložit stud a říct si o pomoc, aby to nedopadlo špatně.

Snažíte se touto pomocí lidi i tak trochu v Praze udržet? Aby se nestěhovali do jiných měst nebo obcí, protože na život v metropoli zkrátka nemají peníze.
Myslím, že takové finance nemají potenciál někoho v Praze držet, to není hlavním cílem. Cílem této pomoci je říct Pražanům, že na ně město myslí, že je schopno jim dát podobnou částku jako podnikatelům v době covidu a že chce, aby se připravili na období 12 měsíců s nějakým normálním životem, a tím zase pomohli živnostníkům, kteří jsou závislí na dobré spotřební náladě ve společnosti.

Stává se, že by se někteří lidé odcházeli z Prahy, protože je tam na ně moc draho?
Samozřejmě, že například výše nájmů je faktor, který vede k tomu, že se lidé vystěhovávají z Prahy, to je nepochybné. Opatření v balíčku, která navrhujeme, u nás v Praze 7 už do určité míry fungují – máme tam obědová konta, na každé škole máme konta solidarity pro lidi, jsme schopní platit školu v přírodě, lyžařský kurz za děti, jejichž rodiče na to nemají. Máme odhad, kolik lidí peníze potřebuje a také víme, že za poslední dva měsíce se počet těchto lidí zčtyřnásobil. To znamená, že je nejvyšší čas nějakou takovou pomoc přijmout v celé Praze.

Co si představit pod čtyřnásobkem?
V Praze 7 okamžitou finanční pomoc využívaly desítky dětí a jednotky občanů. Pro pomoc si přišel třeba jeden člověk za 14 dní. Teď jsou to dva, tři lidi týdně. Skutečně vidíme, že situace na Pražany dopadá a že by se systém měl rozšířit na celé město.

Měly by se touto pomocí motivovat i další kraje a města po Česku?
Budeme rádi, pokud tím někoho inspirujeme, ale to není primárním cílem. Primární cílem je pomoc Praze. Příspěvek na bydlení je jeden z mála zákonů, který zohledňuje jinou situaci Prahy, protože jinde stačí na pomoc 30 procent příjmů, ale v Praze 35 procent. Jsme si vědomi mimořádné situace v Praze, situace tam je mnohem tíživější než jinde.

Tagy: