Restrikce kvůli nové vlně covidu? Co nás čeká, ukazují zkušenosti ze zahraničí

Nová covidová vlna nabírá v České republice znovu na síle, což samozřejmě vyvolává otázky, zda nehrozí naplnění nemocnic a zavedení přísných opatření. Data ze zahraničí však naštěstí ukazují, že není potřeba kvůli rostoucím číslům příliš panikařit. Vlna varianty omikron BA.4 a BA.5 totiž prošla již několika státy a všude vypadala v podstatě totožně. Několikatýdenní nárůst a nikterak dramatické zaplnění nemocnic.

Je pravděpodobné, že v Česku je více nakažených, než uvádějí oficiální data, což by zároveň mohlo znamenat i dřívější pokles současné vlny. Čísla denních přírůstku nakažených se u nás v minulém týdnu blížila ke dvěma tisícům. Přitom zůstává smutnou skutečností, že po konci jednoho propláceného PCR testu měsíčně je počet provedených testů stále velmi nízký a v minulém týdnu bylo provedeno maximálně 4 800 testů. Z toho lze usoudit, že je covidová situace v zemi ve skutečnosti ještě horší, než by se mohlo na první pohled zdát.

Biochemik Jan Konvalinka v minulých dnech na svém Facebooku upozornil, že z analýz odpadních vod v Praze vyplývá, že koncentrace covidu ve společnosti je vyšší než při vrcholu předchozích vln.

„Z přehledu Národní referenční laboratoře pro chřipku (Dr. Jiřincová) vyplývá, že 86 % viru kolujícího v ČR patří k nejinfekčnější variantě omikron B4/B5, jehož infektivita se už blíží spalničkám. Analýzy mého přítele prof. Jana Bartáčka z VŠCHT ukazují mimořádně strmý nárůst viru v pražských odpadních vodách, přesahující nejvyšší hodnoty z vrcholů epidemie. Tyhle vrcholy v minulosti předcházely zaplněným nemocnicím zhruba o čtyři týdny,“ napsal.

Jihoafrická republika

Co nás česká v příštích týdnech, lze nejlépe vyvodit ze zahraničních dat. Současná vlna, stejně jako některé předchozí, začala řádit nejdříve v Jihoafrické republice (JAR), která ji má už v podstatě za sebou. Vlna v zemi vrcholila přibližně v polovině května, takže již může zpětně hodnotit, jaké napáchala škody. Z grafů je patrné, že zatímco počty hospitalizovaných v průběhu května mírně stouply (nedosáhly však ani poloviny naplněnosti nemocnic v porovnání s předchozí omikronovou vlnou z přelomu prosince a ledna) a na počty zemřelých měla současná vlna pouze minimální vliv.

To bylo patrné už v průběhu této nové vlny. „Pátá vlna nemoci COVID-19 způsobena variantami BA.4 a BA.5 v Jihoafrické republice má již svůj vrchol za sebou. Slibné je, že počet hospitalizovaných a úmrtí je v zemi zatím nízký,“ uvedl na Twitteru matematik z Cambridgeské univerzity Ridhwaan Suliman již v květnu, když měla vlna čerstvě za sebou svůj vrchol.

Nová vlna v Evropě

Také v Evropě již nová vlna variant omikronu BA.4 a BA.5 prošla řadou zemí a všude měla v podstatě stejný průběh jako v Jihoafrické republice. Jako první evropský stát to odneslo Portugalsko. Stejně jako v JAR trval růst případů přibližně čtyři týdny a poté čísla rychle spadla dolů, přestože země v té době nezavedla žádné nové restrikce.

Podobný trend aktuálně hlásí v rámci Velké Británie nejpostiženější Skotsko. Rovněž tam čísla čtyři týdny rostla a poté začala rychle padat. Podle komentátora BBC Jamie Jankinse proto není potřeba se aktuální vlny příliš obávat. Na Twitteru hovoří také o číslech hospitalizovaných, kdy počátkem července bylo na jednotkách intenzivní péče v Anglii s covidem pouze 78 pacientů. Připomíná, že ve stejné době před rokem to bylo 296 pacientů.

Denní počet nakažených ve zhruba 50 státech, které spadají pod evropskou pobočku WHO, činil v pátek přibližně 675 000 lidí denně. Stejné počty Evropa vykazovala na začátku dubna po silné zimní vlně, píše AFP. Na konci května bylo nakažených zhruba 150 000 denně, na konci června 500 000 denně. V Česku začaly denní počty nových případů v mezitýdenním srovnání stoupat počátkem června. Na konci června opakovaně přesáhly tisícovku a údaje byly nejvyšší od počátku května. Přesto není zjevně důvod k panice ani k nutnosti zavádění nových přísných opatření.

Evropská unie pouze v pondělí doporučila podávat druhou posilující dávku očkování proti covidu lidem nad 60 let a dalším rizikovým skupinám. Dosud doporučení platilo pro lidi nad 80 let. Ve společné zprávě o tom informovaly Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) a Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC).

Největší čínské město Šanghaj bylo před začátkem léta dva měsíce v lockdownu. Úřady ho vyhlásily kvůli epidemii nemoci COVID-19:

Tagy:

Hlavní zprávy

Král Max. Do Verstappenovy nadvlády už rýpe i Hamilton, zábavu přináší neštěstí Ferrari
Motorismus

Král Max. Do Verstappenovy nadvlády už rýpe i Hamilton, zábavu přináší neštěstí Ferrari

Minulý rok nabídla formule 1 neuvěřitelné drama. Pokud se někdo díval na královnu motorsportu při závěrečném prosincovém závodě sezony v Abú Dhabí vůbec poprvé, trefil jackpot. Max Verstappen totiž rozhodl o svém premiérovém titulu mistra světa v posledním kole. Tentokrát se může Nizozemec stát šampionem už o prvním říjnovém víkendu. Ne, ročník není zkrácený, jen si „Super Max“ jede vlastní ligu.

Evropa nám ukázala, kde vzít peníze. Síkela toho ale přes léto moc neudělal, míní Pospíšil
Energetika

Evropa nám ukázala, kde vzít peníze. Síkela toho ale přes léto moc neudělal, míní Pospíšil

Členské země Evropské unie se dohodly na snižování spotřeby elektřiny. Shodují se také na zdanění mimořádných zisků elektráren a dodavatelů fosilních paliv. Europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09) ale zdůraznil, že záleží na tom, jak dohodu naplní česká vláda. Místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová (ANO) následně podotkla, že z komunikace ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) není jasné, jakým způsobem se bude evropská dohoda v Česku implementovat.

Infobox

Válka na Ukrajině

sledujeme živě
05:56

Evropský úřad: Ukrajina může v zimě čelit problémům se zásobováním energií

05:30

V Lotyšsku se ve stínu ruské války proti Ukrajině konají parlamentní volby

05:03

Spotřební daň z benzinu se dnes vrátí na původní hodnotu, u nafty zůstane nižší

04:50

Ode dneška stát odpouští placení poplatků za obnovitelné zdroje

Týden hrůzy pro Bílý dům. Biden hledal mrtvou političku, viceprezidentka si pletla Koreje

Americká diplomacie za sebou nemá zrovna úspěšný týden. Nejdříve se dopustil dalšího faux pas prezident Joe Biden, který na tiskové konferenci vyhlížel v davu zesnulou političku. O den později spáchala rétorický přešlap také viceprezidentka Kamala Harrisová, která při návštěvě Jižní Koreji v projevu chválila pevné spojenectví s autoritářskou Severní Koreou.

Řádění hurikánu Ian pokračuje. Udeřil v Jižní Karolíně, stovky tisíc lidí jsou bez proudu

Aktualizováno

Bouře Ian dorazila k pobřeží Jižní Karolíny jako hurikán prvního stupně z pěti s rychlostí větru 136 kilometrů v hodině. Bez proudu je nyní podle monitorovacího serveru PowerOutage přes 180 tisíc odběratelů. Prezident Joe Biden vyhlásil v pátek na žádost guvernéra Henryho McMastera v Jižní Karolíně stav nouze. Na rozdíl od Floridy, kde Ian udeřil výrazně větší silou, úřady v Jižní Karolíně nevydaly plošné nařízení k evakuaci. Domovy ale opustili lidé v nejvíce rizikových záplavových oblastech.

Živě
ON-LINE: Putinovy hrozby dokazují slabost Moskvy, prohlásil Stoltenberg. Anexi odsoudil

Válka na Ukrajině trvá už déle než sedm měsíců. Nejméně 23 lidí v pátek zahynulo a dalších 28 bylo zraněno při ruském raketovém útoku na civilní humanitární konvoj u jihoukrajinského města Záporoží. Ruský prezident Vladimir Putin podepsal smlouvy o připojení čtyř ukrajinských regionů k Ruské federaci. Spolu s ním tak při ceremoniálu v Kremlu učinili zástupci těchto Ruskem okupovaných a ovládaných oblastí. Kyjev a Západ anexi odmítá.

První den druhého kola senátních voleb skončil. Víc lidí přitáhl jen souboj Vystrčil–Nagyová

Aktualizováno

První den závěrečného kola letošních senátních voleb ve 22:00 skončil. Zájem ovlivnit složení horní komory byl zatím podle očekávání nižší než před týdnem, dorazila zhruba desetina voličů. Vyšší účast je pouze na Jihlavsku, kde proti sobě stojí předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) a Jana Nagyová (za ANO), která je obžalovaná v kauze Čapí hnízdo.

Domácí zpravodajství

Podporujme ruskou migraci do států mimo EU, nikoliv do Česka, říká Gregorová

Evropské země se neshodnou, zda ruské migranty přijímat, či nikoliv. České ministerstvo zahraničí rozhodlo, že Rusům prchajícím před mobilizací humanitární víza udělovat nebude. S tím souhlasí i europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti). Kromě ruské migrace se v rozhovoru pro CNN Prima NEWS rozpovídala i o loutkových referendech na okupovaných územích Ukrajiny či o situaci v postsovětském prostoru.