Hilšer už před lety označil Rusko za polofašistický stát. Teď si podruhé zkusí boj o Hrad

Jedno prvenství už lékaři a senátorovi Marku Hilšerovi v prezidentských volbách nikdo nevezme. Svou kandidaturu ohlásil jako vůbec první ze všech adeptů, přišel s ní již v roce 2019. Na průkopnickou pozici je tak trochu zvyklý – třeba proti ruské rozpínavosti na Ukrajině hlasitě protestoval už po anexi Krymu, tedy dávno před Putinovou invazí z února 2022. Kvůli poněkud neortodoxní formě protestu jej tehdy z vládní tiskovky odváděla policie.

Málokterý prezidentský kandidát si v životě vyzkoušel tolik různých profesí a rolí jako právě Marek Hilšer.

Češi jej znají především jako poraženého kandidáta z prezidentských voleb 2018, který se následně stal senátorem za Prahu 2. Civilním povoláním je lékařem a vědcem specializujícím se na boj s rakovinou, na vysoké škole už nějakou dobu učí mediky. Označovat ho však za akademika odstřiženého od skutečného světa by bylo nespravedlivé.

„Nevozím se limuzínami. Vím, co je realita života běžného člověka,“ ujišťuje na svých stránkách.

Pestrý životopis

Dětství prožil na chomutovském sídlišti obývaném lidmi, kteří se ze svých vesnic museli odstěhovat kvůli těžbě uhlí. Těsně před revolucí s rodiči emigroval na Západ. Později se v USA živil jako kopáč, instalatér, stěhovák či popelář. Po vystudování medicíny strávil dvě léta na humanitární misi v Keni.

„V Africe pomáháte, s čím zrovna pacienti přijdou na ambulanci. Poměrně často se tam třeba mladí lidé snaží páchat sebevraždu tím, že vypijí prostředky na hubení hmyzu,“ vzpomínal v jednom z rozhovorů. „V Keni často umírají lidé, kteří by u nás nezemřeli. Lékaři tam mohou za málo muziky udělat velkou práci.“

Hilšerovi je teprve 46 let, takhle mladého prezidenta ještě Češi nikdy neměli. Nedostatek životních zkušeností však zjevně není jeho problém.

Už o tom ostatně byla řeč – o Hrad bude bojovat podruhé. V roce 2018 jako celkem neznámý kandidát skončil s 454 949 hlasy (8,84 procenta) na pátém místě. Přestože nepostoupil do druhého kola, za daných okolností se dal podobný výsledek chápat jako úspěch.

„Že takhle daleko došel i člověk bez podpory lobbistických skupin? Nebylo to vítězství, přesto to byl zázrak,“ míní. „Je pro mě velký závazek pokračovat v myšlence, že i nezávislý a nadstranický kandidát, který nemá žádné stíny v devadesátých letech, může společnost spojit.“

Prozápadní názory

Na rozdíl od některých dalších kandidátů by byl hlavou státu s velmi jasnými politickými názory. Patří k jednoznačným zastáncům prozápadního směřování země, zdůrazňuje nezbytnost partnerství s Evropskou unií a NATO. Prosazuje postupný přechod k obnovitelným zdrojům, snaží se pomáhat lidem v dluhové pasti.

V horní komoře Parlamentu ČR se podílel na odsouzení represí čínského režimu k menšinám, inicioval podporu Tchaj-wanu.

Ruskou rozpínavost veřejně kritizoval už v roce 2014 po anexi Krymu. Tehdy spolu s Nizozemcem Otakarem van Gemundem narušili vládní tiskovou konferenci, když se před zaplněným sálem vysvlékli do půl těla a pomalováni ukrajinskými vlajkami žádali tehdejšího premiéra Bohuslava Sobotku o větší odvahu ve vztahu k Putinově Rusku.

„Rusko je diktátorský, polofašistický stát,“ tvrdil Hilšer tenkrát.

Z tiskové konference byl spolu s kolegou odveden policií, která je po ověření totožnosti propustila s tím, že věc předá do přestupkového řízení. Reakce na čin byly různé, od souhlasných až po kritiku za laciné gesto či přehnaný aktivismus.

„Na to, co jsem udělal, jsem hrdý,“ ubezpečoval s odstupem několika let. „Vždycky jsem se zastával obyčejných lidí. Když jsem tedy viděl, že se na Ukrajině střílí do lidí, tak jsem se rozhodl, že nechci, aby to bylo jako v šedesátém osmém u nás.“

Marek Hilšer je ženatý, s manželkou Monikou (lékařkou záchranné služby) má ročního syna Antonína a pětiletou dceru Sofii.

Tagy:
prezidentské volby Ukrajina Tchaj-wan prezidentské volby v ČR 2023 Marek Hilšer Rusko Čína Senát Parlamentu ČR