Boj o post francouzského prezidenta: Favority jsou Macron a Le Penová, šance má i Zemmour

Francouzi si během dvou dubnových víkendů rozhodnou, kdo zemi povede v následujících pěti letech coby prezident. První kolo proběhne v neděli 10. dubna, druhé o dva týdny později. Analytici favorizují Emmanuela Macrona a Marine Le Penovou. Bez šance ale nejsou ani další kandidáti. Kdo všechno o post hlavy státu usiluje?

Emmanuel Macron

Úřadující hlava státu je považována za hlavního favorita voleb. Průzkumy a odborníci odhadují, že Macron by měl bez problémů postoupit do druhého kola, přičemž ve voličských preferencích stále drží náskok. Ten se ale v průběhu posledních měsíců postupně tenčí.

Macron je u moci od předešlých voleb z roku 2017. Před tímto kláním byl zprvu označován za černého koně. Prvotní průzkumy predikovaly, že se ve druhém kole o nejvyšší ústavní post Francie utkají zkušení politici – krajně pravicová Marine Le Penová a republikánský expremiér François Fillon.

V prvním kole těsně zvítězil Macron a utkal se s Le Penovou. Ve druhém kole mladý politik svoji rivalku naprosto převálcoval, když obdržel téměř dvakrát více hlasů.

V Elysejském paláci se Macron rychle zabydlel a stal se jedním z nejvýznamnějších a nejviditelnějších státníků světa. Jistě za to do jisté míry může děkovat strategickému a mocenskému postavení Francie. Přesto se Macron pravidelně setkával s nejdůležitějšími politiky současné doby. Často spolupracoval s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, až kamarádsky působil s americkým exprezidentem Donaldem Trumpem, pravidelná jednání má i s jeho nástupcem Joem Bidenem či britským ministerským předsedou Borisem Johnsonem.

V poslední době se často skloňovala Macronova setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Francouzská hlava státu si se svým ruským protějškem už před invazí na Ukrajinu několikrát volala a Macron navíc přímo vyrazil i do Moskvy. Chtěl tak zabránit vypuknutí války, nakonec ale došlo přesně k tomu, čemu se snažil zabránit. Před částí voličů tak může vypadat jako politik, který nezvládá plnit své úkoly.

Veřejnost zaujal i jeho vztah s manželkou Brigitte Macronovou. Pozornost pár získává díky tomu, že první dáma Francie je o celých 24 let starší než on. Vztah spolu navázali už na gymnáziu v Amiens, kde budoucí první dáma pracovala jako učitelka francouzštiny a Macron byl jejím studentem. Vzali se roku 2007 poté, co se Macronová definitivně rozešla se svým prvním manželem.

Marine Le Penová

Macronova rivalka z předešlých voleb je průzkumy vnímána jako jeho hlavní soupeřka i letos. Le Penová má za sebou již téměř dvě desítky let dlouhou politickou kariéru. Řadu let působila jako europoslankyně, od roku 2017 pak sedí v Národním shromáždění (francouzský parlament – pozn. red.). Je vnímána jako jedna z nejvýraznějších postav mezinárodní populistické scény.

Le Penová je považována za kontroverzní postavu francouzské politiky. Dlouhodobě má vyhraněné názory na migranty, hovořila i o možnosti zamezit homosexuálním párům uzavírat manželství, což je ve Francii dnes legální. Patří rovněž mezi kritiky Evropské unie, přičemž už léta volá po vystoupení země ze společenství a návratu k bývalé měně – franku.

V roce 2011 se stala předsedkyní Národní fronty. Tuto stranu založil její otec Jean-Marie Le Pen, proti kterému je Marine považována za umírněnou. Otec francouzské prezidentské kandidátky totiž proslul svými antisemitskými výroky a dalšími radikálními názory. Le Pen i jeho dcera jsou však dlouhodobě „na nože“, což je přičiněno i tím, že Národní fronta svého zakladatele před lety vyloučila. Šéfkou strany již byla právě jeho dcera.

Že mají Le Penové politiku v krvi je zjevné i na další představitelce rodiny. Neteř Marine Le Penové, Marion Márechalová, byla rovněž politicky aktivní a mělo se za to, že by v budoucnu mohla nahradit svoji tetu i v čele strany, čímž by pokračovala v rodinné tradici ve vedení Národní fronty. Maréchalová má svými názory ovšem blíže ke zmiňovanému dědečkovi a s tetou se před časem rozkmotřila. Před nynějšími prezidentskými volbami dokonce podpořila radikálního kandidáta a soupeře Le Penové Érica Zemmoura.

Le Penová má podle průzkumů stejně jako před pěti lety znovu stanout proti Emmanuelu Macronovi ve druhém kole. Rozdíl proti Macronovi činí podle posledních průzkumů kolem pěti až šesti procent a na její pronásledovatele jde o podobné číslo. Tentokrát by ve druhém kole mohla těžit z poměrně silné podpory pro Zemmoura, který sice aktuálně působí jako její hlavní názorový soupeř, ale pro jeho voliče by ve druhém kole byla přijatelnější než Macron.

Problémem by mohla být její fotografie s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Le Penová měla totiž v plánu před volbami rozdávat potenciálním voličům letáky, na kterých si podává ruku s ruským prezidentem. Poté, co Rusové zahájili válku na Ukrajině, se však francouzská politička rozhodla distribuci letáků s Putinem okamžitě stáhnout a zničit. Oficiálně kvůli textové chybě.

Éric Zemmour

Letošní francouzské prezidentské volby se už dříve dočkaly pozornosti kvůli kandidatuře bývalého novináře a spisovatele Érica Zemmoura. Ten je znám svými krajně pravicovými názory a zejména pak kritikou islámu. Podobně jako Le Penová se vymezuje proti migrantům, proti kterým slibuje ještě tvrdší postup než jeho rivalka.

Uprchlíky viní například z toho, že stojí za hlavními problémy dnešní Francie. Paradoxem je, že jeho rodina pochází z Alžírska. Velmi proslul jeho slib, že pokud by v prezidentských volbách zvítězil, tak by uzákonil, aby se lidé ve Francii mohli pojmenovat jen místními francouzskými jmény, čímž cílil zejména proti muslimům.

V roce 2021 se začal často objevovat na veřejnosti, kde hlásal své názory, a tak se začalo čile spekulovat, že chce v prezidentských volbách kandidovat. Jeho podpora začala strmě růst a v některých průzkumech se dokonce umísťoval na druhém místě, když přeskočil Le Penovou, čímž by mířil do druhého kola proti Macronovi.

Publicista, který více než dvě dekády psal pro francouzský deník Le Figaro, měl ještě na přelomu roku slibné šance, aby ve volbách uspěl. Založil novou politickou stranu nazvanou Znovudobytí a sliboval, že Francii „deislamizuje“ a sníží množství imigrantů v zemi.

I Zemmourovi ovšem ublížila válka na Ukrajině. Stejně jako Le Penová se totiž několikrát obdivně vyjádřil na adresu ruského prezidenta Vladimira Putina, který ovšem 24. února se svými vojsky napadl Ukrajinu. Průzkumy mu od té doby přisuzují výrazně nižší podporu a z druhého místa kandidátů se propadl až na čtvrté.

Jean-Luc Mélenchon

Za nejsilnější politickou postavu francouzské levice je dlouhodobě vnímán Jean-Luch Mélenchon. Nyní 70letý poslanec Národního shromáždění se v prezidentských volbách pokouší uspět už potřetí za sebou. V roce 2012 ani 2017 úspěšný nebyl, ale dokázal pro sebe uzmout miliony hlasů.

Mélenchon je zakladatelem strany Nepoddajná Francie, která je řazena mezi levicové, až krajně levicové politické strany. On sám má ale i přímou komunistickou zkušenost. V 70. letech byl totiž členem Mezinárodní komunistické organizace, což byla politická strana ve Francii, která vycházela z trockismu, marxistického smýšlení Lva Trockého.

Později se přesunul do francouzské Strany socialistů, ve které působil přes 30 let. V roce 2009 se stal europoslancem, kterým byl podobně jako Le Penová do roku 2017. Stejně jako ona se i Mélenchon poté přesunul do lavic Národního shromáždění.

Mélenchon není v zahraničí příliš známý, ale ani on není bez šancí. Ačkoliv si z kandidátů druhého sledu, tedy mimo Macrona a Le Penové, nejvíce pozornosti získal Éric Zemmour, je to právě Mélenchon, který se již nějaký čas v průzkumech drží jako třetí v pořadí.

Analytici mu v poslední době stabilně predikují podporu kolem 15 % voličů. V předešlých volbách v roce 2017 získal 19,58 % hlasů, což pro něj znamenalo až čtvrté místo, ale třetí v pořadí, François Fillon byl jen o půl procenta lepší a náskok Le Penové na levicového kandidáta činil jen necelá dvě procenta. Čtvrté místo mezi kandidáty získal Mélenchon i v roce 2012, ale tehdy na postupující dvojici – Françoise Hollandeho a Nicolase Sarkozyho – ztrácel miliony voličských hlasů.

Plejáda kandidátů s minimální šancí

Republikáni do voleb posílají exministryni vyššího vzdělání a výzkumu Valérii Pécresseovou, kandidátem Zelených je Yannick Jadot, sociální demokraté zkouší štěstí se starostkou Paříže Anne Hidalgovou. Zkušenost z kandidatury na prezidenta pak má Jean Lassalle, který se pokoušel uspět v roce 2017, stejně tak Nicolas Dupont-Aignan, ten to zkoušel i o pět let dříve.

Takřka bez šancí jsou pak krajně levicový odborář Philippe Poutou a dvojice komunistů Nathalie Arthaudová s Fabienem Rousselem.

Letošní francouzské prezidentské volby se uskuteční ve dvou termínech. První kolo proběhne již v neděli 10. dubna. Pokud žádný kandidát nezíská více než 50 procent, což je téměř jisté, bude následovat druhé kolo, kam postoupí dvojice kandidátů s nejvyšším počtem hlasů. Druhé kolo je v plánu na 24. dubna.

Francouzští voliči nemohou kandidovat korespondenčně. V 60. letech totiž došlo na podvody právě s tímto typem hlasování u komunálních a celostátních volbách z oblasti Korsiky. Podíl korespondenčních hlasů zde v roce 1967 činil více než 20 procent, přičemž francouzské volby později místní výsledky kvůli podvodům zrušily. V roce 1975 pak francouzští zákonodárci korespondenční hlasování zrušili úplně. Od roku 2020 však Francouzi, kteří v době voleb pobývají v zahraničí, mohou volit přes internet.

Tagy:
Vladimir Putin Francie prezident průzkum prezidentské volby volby Emmanuel Macron Éric Zemmour Marine Le Pen ruská invaze na Ukrajinu Jean-Luc Mélenchon

Hlavní zprávy

CNN: Putinovi dochází čas. Ruská veřejnost zuří, musí ji uklidnit rychlým válečným úspěchem
Vladimir Putin

CNN: Putinovi dochází čas. Ruská veřejnost zuří, musí ji uklidnit rychlým válečným úspěchem

Ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi postupně dochází čas a sám to dobře ví. Podle analýzy americké stanice CNN totiž napětí v ruské společnosti roste a vztek běžných občanů musí hlava státu brzy zažehnat. Podle CNN musí Rusy přesvědčit o nějakém mimořádném úspěchu. I proto měl dle analýzy oznámit anexi čtveřice ukrajinských oblastí. Tento krok však vyjma Ruska nikdo neuznává a vojáci věrní Kremlu navíc ani nemají oblasti pod kontrolou.

Člen pluku Azov o ruském zajetí: Byli jsme pro ně zvířata. Na jídlo jsme měli půl minuty
Ukrajina

Člen pluku Azov o ruském zajetí: Byli jsme pro ně zvířata. Na jídlo jsme měli půl minuty

Není žádným tajemstvím, že se ruští vojáci často chovají ke svým zajatcům velmi brutálně. Svědectví Mychajla Dianova, který se dostal do ruského zajetí poté, co definitivně padla obrana železáren a oceláren Azovstal, ale vyráží dech. Podmínky, kterým jsou ukrajinští zajatci vystavováni – a to zvláště příslušníci Dianovova pluku Azov, nemají podle jeho slov s lidskostí nic společného. Buď jste člověk, nebo dobytek, vzpomíná.

Policejní zátah v Brně kvůli městským bytům. Cílem razie je i známý ministra Blažka
Krimi

Policejní zátah v Brně kvůli městským bytům. Cílem razie je i známý ministra Blažka

Policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) zadrželi osm lidí kvůli podezření z páchání trestné činnosti při přidělování městských bytů a nebytových prostor v Brně. Aktuálně dělají domovní prohlídky na základě soudních příkazů, uvedlo v úterý ráno na webu Vrchní státní zastupitelství v Olomouci. Případ by se měl týkat radnice Brno-střed. Podle webu Aktualne.cz policisté zasahují u Otakara Bradáče, vlivného člena brněnské ODS a známého ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS).

Infobox

Válka na Ukrajině

sledujeme živě
10:30

Ruský parlament schválil začlenění obsazených ukrajinských regionů do Ruska

10:00

Ruský parlament schválil začlenění obsazených ukrajinských regionů do Ruska

09:37

Rusko z Ukrajiny propašovalo obilí za půl miliardy dolarů, zjistila AP

09:13

Svaz průmyslu: Firmy potřebují jednotné evropské řešení energetické krize

Bolestný příběh mladé tanečnice: Při ruském útoku přišla o nohu. Umřít by bylo lehčí, říká

Anastasija Šestopalová, studentka Národní pedagogické univerzity Mychajla Drahomanova v Kyjevě, se tanci věnovala profesionálně 13 let. Stará Nasťa je pryč. Tak popisuje dívka samu sebe po tragédii, k níž došlo letos 8. dubna. Toho dne ruské jednotky zaútočily raketami na železniční stanici v Kramatorsku. Devatenáctiletá dívka tam čekala na evakuaci, aby se dostala ke svým přátelům v Dněpru. Dočkala se jí ale pozdě. Při ostřelování přišla o nohu.

Živě
ON-LINE: Velké ztráty Rusů na jihu. Za jediný den přišli o 30 tanků a desítky vojáků

V ruských médiích se stále častěji mluví o použití jaderných zbraní na Ukrajině. Fatální eskalací ukrajinsko-ruského konfliktu opakovaně hrozí i šéf Kremlu Vladimir Putin. Na jižní frontě mezitím Rusové za jediný den přišli o téměř 100 vojáků, desítky tanků i další techniku. Podle amerického podnikatele Elona Muska by se Kyjev měl vzdát Krymu a přijmout skutečnost, že válku s Ruskem pravděpodobně nevyhraje.

Spor kvůli demonstraci: Platíte pětikilo na ruku, zuří Kalousek. Absurdní, brání se odboráři

Dříve odbory hradily demonstrantům jenom dopravu, dnes jim platí pět set korun na ruku, pustil se exministr financí Miroslav Kalousek do chystaných „protestů proti chudobě“. Reagoval tím na plakát regionální buňky Odborového svazu KOVO, který vyzval své členy k účasti na demonstraci a přislíbil jim i „finanční náhradu na občerstvení“. Podle Pavla Vlčka z Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS), která protesty pořádá, je ovšem Kalouskova interpretace šířeného plakátu absurdní.

Pospíšil: Složitá jednání v Praze? Piráti nám diktují svá pravidla, vydírat se nenecháme

Koalice Spolu (ODS, TOP 09, KDU-ČSL) a pražští Piráti pokračují ve vyjednávání o koalici v hlavním městě. Obě uskupení zatím poukazují na to, že je prý velmi složité se s potenciálním partnerem domluvit. Piráti nechtějí sedět v radě s trestně stíhanými osobami. Spolu si však do svých kandidátů nechce nechat mluvit. Pražský zastupitel Jiří Pospíšil (TOP 09) ve vysílání CNN Prima NEWS uvedl, že se trojkoalice od Pirátů nenechá vydírat. Spolu pokračuje ve vyjednávání rovněž s hnutím ANO.

Šedivý: Zapojení USA do války na Ukrajině? Byl by to blízký přísun k třetí světové válce

V ruských médiích se stále častěji mluví o použití jaderných zbraní na Ukrajině. Fatální eskalací ukrajinsko-ruského konfliktu opakovaně hrozí i šéf Kremlu Vladimir Putin. Otázkou by bylo, jak by v takovém případě reagoval Západ. Podle bývalého náčelníka Generálního štábu Armády ČR Jiřího Šedivého by přímé zapojení USA do konfliktu znamenalo blízký přísun k třetí světové válce. Český generál to uvedl v pořadu 360° na CNN Prima NEWS.

Domácí zpravodajství

Hubáčková rezignuje na post ministryně životního prostředí. Ve vládě končí kvůli zdraví

Anna Hubáčková (KDU-ČSL) se v pondělí rozhodla ze zdravotních důvodů rezignovat na funkci ministryně životního prostředí, oznámil to předseda lidovců Marian Jurečka po zasedání širšího vedení KDU-ČSL. Do čela rezortu chtějí lidovci jmenovat svého místopředsedu Petra Hladíka. V úterý bude Jurečka telefonicky informovat prezidenta Miloše Zemana. Chtěl by, aby se setkali.

Děsivý nález na Teplicku. V kolejišti objevili lidské tělo, vyšetřování zastavilo provoz

Aktualizováno

V kolejišti za zastávkou Bílina Kyselka se v úterý brzy ráno našlo lidské tělo, podle policejních informací jde o 74letého muže. Vyšetřování zastavilo provoz na frekventované železniční trati z Bíliny směrem na Most. Na Twitteru to uvedla policie. Od 06:30 byla zprovozněna první kolej, od 08:00 je v provozu celá trať, řekla mluvčí teplické policie Ilona Gazdošová. Okolnostmi úmrtí osoby se policie dál zabývá.

Laboratoře v pondělí odhalily 4 818 případů koronaviru. Přibývá i hospitalizovaných

Laboratoře v České republice v pondělí odhalily 4 818 případů koronaviru, o 87 víc než před týdnem. Výrazně ale v mezitýdenním srovnání z 1 931 na 2 035 přibylo podezření na opakovanou nákazu. Testů bylo mírně víc než před týdnem. Hospitalizovaných s covidem přibylo na 1 666 zhruba o pětinu, 42 z nich ve vážném stavu je ale méně než před týdnem. Vyplývá to z informací na webu ministerstva zdravotnictví.

Novotný dál povede Řeporyje, záda mu bude krýt jeho sestra. Ušetříme, říká k rozhodnutí

Na vytvoření koalice na radnici v pražských Řeporyjích se domluvily ODS a TOP 09, v zastupitelstvu budou mít těsnou většinu šesti hlasů z jedenácti. Starostou městské části bude opět Pavel Novotný (ODS). Občanským demokratům, kteří komunální volby v Řeporyjích vyhráli, připadne také místo druhého místostarosty. Obsadí ho dosavadní zastupitelka Lenka Fialová, Novotného sestra.