Ceny pohonných hmot začaly opět zdražovat
I když se tuzemsko snaží Ukrajině maximálně pomáhat, ještě větší peníze tečou do Ruska. Od invaze Česko zemi Vladimira Putina poslalo za plyn a ropu 10krát více peněz, než kolik vybralo v historicky rekordní sbírce na Ukrajinu, upozorňuje ekonom Lukáš Kovanda. Nejúčinnější „sbírkou“ je tak podle něj odstřižení ruských energií.
Podle zpráv z minulého týdne Češi vybrali na pomoc Ukrajině zhruba 2,7 miliardy korun. Jedná se o rekordní výtěžek jednorázové humanitární akce. Ruku k dílu přiložila i skupina Prima, na pomoc dětem Ukrajiny vybrala 30 milionů.
Válka na Ukrajině
„Jde o úctyhodný výsledek semknutí tuzemské veřejnosti. Radost z něj však poněkud kazí jiné číslo. Rusku totiž Česko poslalo za stejnou dobu – za poslední takřka měsíc, který od začátku invaze uplynul – částku zhruba desetinásobnou, a to jen za ruský plyn a za ruskou ropu,“ upozornil ekonom Kovanda.
Plyn z Německa není lepší
Podle expertů totiž drtivá většina plynu, kterou v Česku firmy i domácnosti spotřebují, pochází z Ruska. „Ročně Česko spotřebuje přes 82 milionů megawatthodin ruského plynu. I když ten se dováží z Německa, jde stále o ruský plyn,“ upozornil Kovanda.
Při současné velkoobchodní ceně plynu v EU, kolem 105 eur za megawatthodinu, a letošním průměrném kurzu koruny k euru 24,46 platí, že Česko za ruský plyn utratí ročně kolem 210 miliard korun. „Při měsíčním rozpočítání se jedná o 17,5 miliardy korun,“ vypočetl expert.
Další miliardy korun měsíčně zaplatí Česko za ruskou ropu, byť v případě ropy není jeho závislost na Rusku tak vysoká, takřka stoprocentní, jako v případě plynu. „I tak lze spočítat, že jenom za ropu a plyn Česko Rusku při současných, citelně navýšených cenách, měsíčně zaplatí průměrně právě zhruba desetinásobek toho, co se podařilo vybrat ve sbírkách na Ukrajinu. Tedy sumu v pásmu od 25 do 30 miliard korun,“ sdělil.
Podle Kovandy by tak zdaleka nejúčinnější „sbírkou“ na Ukrajinu bylo odstřižení Česka a obecněji EU od dodávek ruských energií. „Po takovém řešení volají některé členské země EU, jiné, v čele s Německem, jsou však proti, alespoň zatím,“ připomněl.
Evropská unie také začne v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu urychleně pracovat na naplnění plynových zásobníků, aby měla odpovídající zásoby na příští zimu. Sedmadvacítka ve snaze omezit další růst cen přichystá společné nákupy zemního plynu či vodíku.
Podle návrhu závěrů summitu se na tom ve čtvrtek v Bruselu shodnou prezidenti a premiéři členských zemí, kteří rovněž chtějí potvrdit plán co nejrychleji zcela odbourat závislost na ruském plynu, ropě a uhlí. Konkrétní časový horizont však patrně nestanoví.
