Evropská komise posvětila český strategický plán zemědělské politiky na dalších pět let. Do plánů mluvili úředníci a politici, nikoliv odborníci. Český strategický plán proto odráží neznalost nejen zemědělství, ekonomiky, ale také popírá přírodní, fyzikální, matematické a další zákonitosti. V konečném důsledku dojde ke snížení lokální produkce potravin, dalšímu zvýšení závislosti na dovozech a samozřejmě závislosti na cenovém vývoji jinde ve světě.
Země Evropské unie se zavázaly k „zelenějšímu“ zemědělství a představily cestu k takovému zemědělství. Dobré úmysly ale naši politici dokázali popřít přístupem „papežštějším, než papež“.
Proč dělit pole na menší?
Jedním z takových nesmyslů je dělení půdních bloků na maximální velikost 30 ha, na erozně ohrožených půdách dokonce na 10 hektarů. Cílem by mělo být rozdělení polí na menší, na kterých by se pěstovaly různé plodiny, místo jedné na původním, větším poli. Zde panuje přesvědčení, že se omezením výměry jedné plodiny zvýší biodiverzita, sníží se eroze, zlepší se hospodaření s vodou v krajině, zlepší se prostupnost krajiny. Opravdu jde ale jen o přesvědčení, které nemá oporu v realitě. Přesto politici nutí zemědělce hospodařit tímto nezodpovědným způsobem. Přitom žádná z členských zemí EU k podobnému opatření nepřikročila a ani Evropská komise je jako řešení nenavrhovala.
Zkušenosti zemědělců a mnohé vědecké práce hovoří o opaku - zmenšení půdního bloku ve skutečnosti zhorší jak hospodaření s vodou, nezmění prostupnost krajiny, zhorší průběh vodní eroze a podstatně sníží rentabilitu produkce. Z těch ekonomických aspektů je na prvním místě nutnost zvýšení přejezdů nejen mezi jednotlivými pozemky, ale i na konkrétním poli. Znamená to tedy více najetých kilometrů se zemědělskou technikou, tedy vyšší spotřebu nafty, vyšší opotřebení techniky a prodloužení času na jednotlivé práce.
Zhoršení ekologických aspektů
Dalšími důsledky bude zvýšení utužení půdy zvýšením přejezdů po pozemku. Zemědělci dlouhá desetiletí zdokonalují péči o svůj základní výrobní prostředek – půdu, a snaží se utužení půdy zabránit. Zmenšování pozemků jde přímo proti těmto snahám. Vyšší utužení půdy s sebou přináší další problém – zvýšenou náchylnost k erozním událostem. Následně se zhorší hospodaření s vodou, protože utuženou vrstvou se voda obtížně vsakuje.
Ekonomické dopady
Mezi podstatné ekonomické dopady patří zvýšené náklady v důsledku častějších přejezdů mezi pozemky, ale i při vlastní práci na pozemku. Jedno hledisko je zvýšení počtu přejezdů, tedy podstatné prodloužení dráhy ujeté na pozemku. Možná mnohem závažnější je zvýšení podílu souvratí, tedy částí pole, kde dochází k častějším přejezdům z důvodu otáčení souprav zemědělské techniky. Více zhutněná půda znamená zvýšení spotřeby pohonných hmot. A výsledek? Na souvratích se dosáhne podstatně nižších výnosů všech plodin. A to dokonce i při podstatně větší potřebě ošetřování rostlin proti škůdcům, plevelům a chorobám.
Možná by už politici mohli začít více poslouchat odborníky a méně naslouchat různým aktivistům. Fakta jsou neoddiskutovatelná. Rozhodování na základě dojmů sice přináší politické body, ale o to více potom bolí pád do reality. V konečném důsledku dojde ke snížení produkce potravin, dalšímu zvýšení závislosti na dovozech a samozřejmě závislosti na cenovém vývoji jinde ve světě.