Influencerky schytaly kritiku
Dvě populární influencerky z Tuniska natočily plavbu migrantů do Itálie přes Středozemní moře. Na této trase jich zemřou každý rok tisíce. Sabí al-Saidíová a Chajma Ben Mahmúdová přesto vše vykreslily jako pohodový zážitek. Odborníci se obávají, aby dívky s miliony sledujících nespustily další migrační vlnu.
Obě influencerky podnikly své cesty v posledních týdnech roku 2021. Sedmnáctiletá Sabí al-Saídiová má na videu jasně růžovou rtěnku a opírá se o bok vratkého dřevěného člunu, za nímž se rozprostírá klidné modré moře. Společně s dalšími migranty se směje a tancuje do rytmu písní, které si na lodi pouštějí.
O měsíc později zveřejnila podobné video jednadvacetiletá Chajma Ben Mahmúdová, která společně se svým snoubencem mává do kamery a překonává na člunu přeplněném migranty mořskou cestu z Tuniska do Itálie. Dívky se následně vyloďují na italském ostrově Lampedusa a cestují po Evropě. Pořizují si selfie u pamětihodností, nakupují v obchodech populárních módních značek a dávají tak najevo, jak pohodový výlet vlastně prožívají.
Obě Tunisanky vyvolaly svými videi nemalou kontroverzi. Podle expertů i široké veřejnosti ukazují, že plavba přes Středozemní moře je zdánlivě bezstarostná a „normalizují“ cestu, při níž každoročně umírají tisíce lidí.
„Mám spoustu přátel, kteří našli v Evropě životní příležitost. Vložili mi do srdce naději, že tam existuje práce a spousta peněz. Chci změnit svůj život jako oni,“ řekla agentuře AP Ben Mahmúdová. Podotkla, že kvůli změně života byla připravena riskovat i smrt.
„V Tunisku jsem pro sebe nic nenašla. Mám diplom z kadeřnictví, ale v tomto oboru jsem nemohla sehnat žádnou práci. Když jsem ji našla, měsíční plat byl opravdu beznadějný. Mohla jsem maximálně používat veřejnou dopravu a koupit si oběd,“ popsala svůj příběh.
Plavba stála přes 30 tisíc, stačilo zavolat
Obě dívky vypověděly, že k zařízení plavby stačilo zavolat známému. Za místo na lodi spolu s dalšími 23 lidmi zaplatily v přepočtu 34 tisíc korun. Navzdory všem úsměvům prý ale pluly ve strachu. „Byla jsem tak vyděšená, že jsem přímo před sebou viděla smrt. Moře bylo opravdu rozbouřené a bylo hodně vysokých vln. V člunu jsme se pomodlili a připravili se na smrt. Když nám řekli, že jsme připluli do italských vod, nemohli jsme tomu uvěřit,“ nastínila některé okamžiky.
Mahmúdová však zveřejnila i videa, kdy po Evropě jezdí v luxusních vozech. „Sociální sítě vytvářejí nepřesnou představu o Evropě,“ upozornil pro AP Matt Herbert z Iniciativy proti nadnárodnímu organizovanému zločinu. V minulosti podle něj byly hnacím motorem migrace právě záběry, kdy lidé viděli své příbuzné v novém, drahém oblečení a toužili být jako oni.
Podle Projektu pohřešovaných migrantů se v loňském roce ve Středozemním moři ztratilo celkem 2 048 lidí a od roku 2014 se jedná o zhruba 23 tisíc lidí. Odborníci se tak obávají, že dívky by svým příkladem mohly podnítit další Tunisany a Tunisanky, aby podnikli tuto nebezpečnou cestu.
Psycholog Wael Garnaoui ale upozorňuje, že naděje na lepší život je z velké části „založena na migrační lži“, což je podle něj fenomén, který zesílil zejména díky sociálním médiím. Lidé si prý myslí, že jakmile se dostanou do Evropy, mohou snadno získat doklady, práci a peníze. Skutečnost je však zcela jiná.
Údaje Evropské komise z roku 2020 ukazují, že míra nezaměstnanosti obyvatel ze zemí mimo Evropskou unii dosahuje téměř 14 %, zatímco u rodilých obyvatel je to polovina. „Jdou k Eiffelově věži a dělají si selfie v tričku Lacoste. Fotí si drahá auta. Své rodině doma říkají, že všechno jde dobře. Když řeknou opak, všichni se jim vysmějí. Je tu tak velký společenský tlak,“ přiblížil Garnaoui.
Častým cílem migrantů ze severní Afriky je italský ostrov Lampedusa Zdroj: AP
Sdílím všechno, hájí se dívka
Právě Tunisané patří mezi nejčastější migranty z Afriky. Může za to mimo jiné 18% nezaměstnanost v zemi. Tamní občané totiž nevěří, že mají tuniští lídři dostatek schopností na to, aby nepříznivou situaci změnili. Tunisko je jedním z hlavních výchozích bodů pro všechny migranty, kteří se vydávají ze severní Afriky do Evropy.
Podle agentury AP a projektu Pohřešovaní migranti se v roce 2021 ve Středozemním moři pohřešovalo 2 048 lidí, přičemž od roku 2014 dosahuje počet 23 tisíc. V roce 2021 úřady zachytily celkově více než 23 000 lidí, kteří se snažili opustit tuniské břehy. Ještě v roce 2019 bylo číslo pětinové.
A zatímco někdo varuje, že videa mladých influencerek mohou migraci dál pěstovat, někdo se dívek zastává. Podle expertů jde o odraz toho, že někdo považuje tzv. harku (původně arabský výraz pro „hnutí” – pozn. red.) za jedinou možnost, jak uniknout ze země, která se nachází v krizi a uprostřed rostoucí frustrace z vízových omezení Evropské unie. Francie totiž nedávno snížila počet víz udělených Tunisanům o 30 %, Alžířanům a Maročanům dokonce o polovinu. Francouzům vadí, že zmíněné země nespolupracují při navracení svých občanů, kteří ve Francii pobývali nelegálně.
Ben Mahmúdová ale popírá, že by svými příspěvky povzbuzovala ostatní k harce. „Videa jsem zveřejnila, protože dokumentuju na Instagramu svůj život. Je jedno, jestli jsem doma, venku nebo v kavárně. Sdílet obrázky z harky pro mě bylo úplně normální,“ hájila se.
Pro mnohé však harka znamená jen tragédii. Například dobrovolník Červeného půlměsíce z tuniského pobřežního města Zarzis Chamseddine Marzouk už léta pohřbívá těla těch, kteří se do Evropy snažili neúspěšně dostat.
Vybudováním provizorního hřbitova chtěl zvýšit povědomí o nebezpečí migrace. Loni v létě se probudil a našel dopis od své ženy, v němž stálo, že po několika neúspěšných pokusech získat víza odjela s vnoučaty lodí do Evropy.
„Odpusť mi, jedu do Itálie. Nemám jiné řešení,“ stálo v dopise. „Zjistil jsem, že prožívám stejnou situaci, s níž léta bojovala. Kdyby došlo k nehodě, mohl bych pohřbít svou rodinu, aniž bych věděl, čí jsou to těla. Dvě noci jsem byl v šoku. Když mi volala, že dorazili, pocítil jsem velkou úlevu,“ popsal Marzouk.