Legendární komik z Monty Python: Aktivisté a korektnost zabíjí humor a kreativitu

John Cleese, jedna z tváří komické skupiny Monty Python, se minulý týden na konferenci v Las Vegas navezl do lidí, kteří vyžadují u bavičů politickou korektnost. Určitá omezení či cenzura sice existovaly vždy, dnes jsou ale obzvláště znepokojivé, míní Cleese. Člověk podle něj může tvořit pouze v atmosféře svobody, když si nemusí dávat pozor na všechno, co řekne.

„Musíte mít dovoleno stavět, vytvářet. Spousta komiků, když nad něčím přemýšlí, si říká: Projde to? Mohu si to dovolit? A to je právě smrt kreativity,“ říká herec.

„Můžete něco vytvářet a následně to kritizovat, ale nemůžete to dělat současně. Takže pokud se obáváte, že někoho urazíte, a neustále myslíte jen na to, nebudete moc kreativní. V tomto směru to má na zábavu podle mě katastrofální dopad,“ vysvětluje.

Hvězda z Monty Python má za to, že tzv. woke kultura umožňuje kritické mysli převzít kontrolu nad kreativitou, přitom jsou podle Cleese ve vzájemné opozici.

„Když půjdete na republikánský sjezd, na kterém budete vyprávět protidemokratické vtipy, dostanete velmi dobrou odezvu. Pokud budete vyprávět protirepublikánské vtipy, dobrou odezvu nedostanete, takže budete muset svoje vtipy trochu přizpůsobit pro dané publikum. To k tomu prostě patří. Když však navštívíte svou babičku, nezačnete jí vyprávět vtipy o sexu. Ne proto, že by to bylo nezákonné, ale proto, že se to zkrátka nesluší,“ uvádí příklad 82letý herec.

Vše je zpolitizované

Cleese si stěžuje na to, že vše je nyní více zpolitizované, včetně tradičních amerických nočních komediálních show. „Když jsem poprvé dorazil do Ameriky, nebylo to tak,“ posteskl si britský komik. O tom, co je vtipné, by mělo podle něj rozhodovat pouze publikum.

„Promyslíte si nejdřív, jaké publikum před vámi sedí, a začnete je šokovat postupně, krok za krokem, protože právě tehdy je to zábavné. A navíc, když proniknete do oblastí, které jsou tak trochu tabu, lidé se budou smát víc, což bývá důvodem, proč jsou vtipy o sexu často doprovázeny obrovským smíchem, i když zrovna nejsou až tak vtipné,“ popisuje.

Budoucnost zábavních pořadů kvůli korektnosti nevidí Cleese velmi růžově. Podle něj příliš mnoho skutečně dobrých scénářů nových komedií nevzniká. „Když jsem chodil v Anglii do divadla od šedesátých let zhruba do roku 2000, existovalo možná šest nebo sedm autorů píšících opravdu úžasné komedie – krásně vystavěné a se skvělými postavami. Myslím si, že to platí i o Americe, protože Broadway byla naprosto klíčová a lidé z ní velmi vzdělaní. Psali skvělé kusy, a věděli jak to dělat,“ popisuje.

„Teď mám pocit, že jen málo lidí rozumí tomu, jak vystavět komedii. V Americe jsou teď komedie zaměřené na mladé muže, protože ti chodí do kina v pátek večer. Kolem a kolem dělá se to výlučně pro peníze. Studia nezajímá natočení dobrého filmu. Za starých časů chtěli tvůrci kromě výdělku udělat také kvalitní snímky,“ dodává Cleese.