Co se jim nelíbí na Babišovi, u Pavla přechází mlčením. Nacher se pustil do koalice Spolu

Patrik Nacher v Partii Terezie Tománkové

360° (1125)

Už v lednu čekají Česko prezidentské volby. Mezi hlavní favority patří generál Petr Pavel, šéf hnutí ANO Andrej Babiš či ekonomka Danuše Nerudová. První dva jmenované tíží komunistická minulost. Podle poslance Patrika Nachera (za ANO) však politici z vládní koalice u Pavla fakta přehlížejí, zatímco v minulosti Babiše „se šťourají do bezvědomí“. Pavel se – stejně jako Nerudová a senátor Pavel Fischer – těší podpoře od koalice Spolu, která vlastního kandidáta do voleb nevyslala.

„U někoho se v minulosti šťouráme do bezvědomí a u jiného ji přehlížíme, protože se nám to zrovna nehodí do krámu. Jde zase o můj oblíbený dvojí metr. Kolegy z vládní koalice to nyní dohání. Co se jim nelíbí u Andreje Babiše, u Petra Pavla obchází mlčením,“ rýpl si Nacher do koalice Spolu i do členů hnutí STAN, kteří volbu Pavla nevylučují.

Například poslanec Ondřej Lochman (STAN) v pořadu 360° na CNN Prima NEWS vysvětloval, proč je schopen Pavlovi komunistickou minulost odpustit, zatímco Babišovi nikoliv: „Koukám se na to, co ti lidé udělali pro Česko i po revoluci, tedy za těch posledních více než 30 let. Generál Petr Pavel byl náčelníkem Generálního štábu Armády ČR a předsedou vojenského výboru NATO. Je vážený i v zahraničí, kde České republice udělal renomé.“

Pavel do KSČ vstoupil v roce 1985, kandidátem na členství, kterého zpětně lituje, se stal dva roky předtím. V poslední době se rovněž vedou spory o jeho kariéru těsně před sametovou revolucí. Jde především o Pavlovo působení ve vojenské rozvědce s názvem Zpravodajská správa Generálního štábu (ZS GŠ), která byla po celou dobu své existence budována podle vzoru sovětské GRU a byla jí prakticky podřízena.

V roce 1988 byl Pavel přijat na postgraduální studium pro zpravodajce. Podle dochovaných dokumentů rozvědka v roce 1989 zvažovala i Pavlovo zpravodajské nasazení v západních státech. Český generál však rázně odmítá, že by se tehdy účastnil školení na rozvědčíka.

Aktuálně musí Pavel vysvětlovat také svůj vlastnoručně psaný životopis z roku 1987, ve kterém hovořil o invazi spřátelených vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. O tehdejších poměrech se vyjadřoval velmi pozitivně. Za 35 let starý dokument se generál ve výslužbě omluvil.

Agent Bureš

I Babiš za minulého režimu vstoupil do komunistické strany. Učinil tak v roce 1980. Ještě větší kritice však čelí kvůli tomu, že se podle dokumentů slovenského Ústavu paměti národa (ÚPN) ve stejném roce stal důvěrníkem StB. O dva roky později ho komunistická tajná policie získala ke spolupráci jako agenta s krycím jménem „Bureš“.

Babiš však vědomou spolupráci s StB vždy popíral. V roce 2012 podal na ÚPN žalobu. Soudní spor se táhl několik let. V roce 2018 bratislavský krajský soud rozhodl v souladu s rozsudkem slovenského ústavního soudu Babišovu žalobu zamítnout. Expremiér pak nepochodil ani u slovenského nejvyššího soudu, ani u Evropského soudu pro lidská práva.

Babiš se ale hodlá soudně bránit dál. „Pravda je na mojí straně, nikdy jsem s StB nespolupracoval a nic jsem nepodepsal. Byl jsem evidován bez mého vědomí a navíc jsem byl StB vyšetřován,“ uvedl například letos v červnu.

Tagy: