Dokončená dálniční síť, dráha na letiště či první rychlovlaky. Jak by mělo vypadat Česko 2030

Přestože infrastrukturní stavby v posledních dekádách nerostly takovým tempem, jak by si čeští mohli přát, úřady slibují, že by se to mělo v příštích letech změnit. Vláda věří, že základní dálniční síť bude dokončená do roku 2030, ve stejném roce by měli mít lidé také možnost cestovat na prvních úsecích vysokorychlostních železnicí nebo vlakem z centra Prahy na Letiště Václava Havla. Podívejte se, jak by podle slibů mělo Česko v roce 2030 vypadat.

Nutnost učinit zásadní kroky pro dobudování dálnic i vysokorychlostních tratí si vložila vláda také do aktualizovaného programového prohlášení. „Stanovíme plán stěžejních investic do dopravy na období 10 let včetně výhledu financování. Jde o základní podmínku přípravy a realizace klíčových projektů – dobudování základní dálniční sítě a výstavba vysokorychlostních tratí (VRT),“ píše v březnové aktulaizaci.

ČTĚTE TAKÉ: Dočkáme se rychlejší stavby dálnic? Vláda schválila lhůtu pro povolování velkých projektů

Že to Fiala a spol. myslí vážně, dokládá také středeční rozhodnutí schválit novelu liniového zákona, kdy se maximální lhůta pro finální rozhodnutí například kolem výstavby dálnic stanovuje na čtyři roky.

Dostavba dálniční sítě

Vláda především věří v dobudování dálniční sítě právě do konce tohoto desetiletí. „Ano, rok 2030 je skutečně velkou výzvou, abychom tyhle největší zátěže měli hotové. Znamenalo by to provázání všech velkých sídel, dokázali bychom zprovoznit kompletní alternativu k D1. Měla by v tu chvíli stát D3 do Českých Budějovic, D6 až do Karlových Varů. Jsou to klíčové věci pro další rozvoj ekonomiky, ale také pro to, aby se lidem v zemi žilo lépe,“ řekl již před rokem ministr dopravy Martin Kupka v rozhovoru pro CNN Prima NEWS.

Tomuto relativně blízkému termínu skutečně odpovídají plány Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). Hotov by měl být například celý Pražský okruh. O dokončení nejstarší české dálnice D1 není ani pochyb, jelikož se poslední úsek u Přerova již staví. Z Prahy do Rakouska by se lidé mohli svést po dálnici D3, do Karlových Varů po D6 či do Chomutova po D7. „Strakonická“ D4 bude dokončena již příští rok.

Vláda za svou prioritu považuje také dokončení „druhé dálnice na Moravu“ tedy D35, která by měla být kompletně dostavěná roku 2029. Plynule se bude konečně jezdit také na D48 směrem na Český Těšín. Lidé by se měli dočkat také konečně důstojného dálničního spojení Brna s Vídní.

To znamená skutečně dokončení páteřní dálniční sítě v Česku, kdy bude zbývat pouze několik málo úseků. Týká se to například D49 mezi Fryštákem a slovenskou hranicí nebo D55 na jižní Moravě.

Plány před pěti lety: Rok 2050

Není to přitom tak dávno, kdy byly úplně jiné. Ještě v roce 2018 tvrdil tehdejší ministr dopravy Dan Ťok (za ANO), že bude celá dálniční síť dokončena až v roce 2050. Tento termín byl však dokonce tehdy Nejvyšším kontrolním úřadem (NKÚ) označen jako utopistický.

„Dálniční síť původně měla být zcela dokončena v roce 2010. Termín ministerstvo dopravy několikrát posunulo a nyní je stanoven na rok 2050. Současné tempo výstavby ale nestačí ani pro dosažení tohoto cíle,“ uvedlo tehdy NKÚ.

Aby cíle bylo dosaženo, muselo by se podle úřadu každoročně otevřít alespoň 25 kilometrů dálnic, což v tehdejším kontextu považovalo za nereálné. Dnes však díky připraveným projektům a právě také liniovému zákonu již nezní 25 kilometrů ročně utopisticky. Jenom do roku 2025 by se mělo otevřít například 200 kilometrů nových dálnic.

Tehdejší ministr Ťok měl trochu smůlu, ve kterém období vládl, protože neměl příliš co otevírat. „To je tak, že moji předchůdci bohužel moc staveb nenachystali, proto jsem jich moc otvírat nemohl. Zato jsem rád, že se za mě hodně staveb zahájilo a už konečně budou hotové,“ sdělil dříve pro CNN Prima NEWS. Stavební boom začal skutečně až za ministrování Ťoka, Vladimíra Kremlíka (za ANO), Karla Havlíčka (ANO) a Martina Kupky (ODS), kdy se rozestavěly stovky kilometrů dálnic. Naopak mezi lety 2011 až 2014 se nezahájilo skoro nic.

Aktuálně se staví skoro 153 kilometrů dálnic, 84 kilometrů se soutěží a v přípravě je takřka dalších 579 kilometrů, jak uvádí ŘSD.

První vysokorychlostní tratě

Lidé by se v roce 2030 také mohli teoreticky svést po prvních vysokorychlostních tratích. Správa železnic aktuálně připravuje 300 kilometrů z nich. Jde například o úsek mezi Poříčany a Světlou nad Sázavou či trasu z Lipníka nad Bečvou do Ostravy. Právě tyto úseky by se měly začít stavět jako první, a to v roce 2025. Hotovo by mělo být v roce 2029.

Zbrusu nové tratě nebudou využívat pouze rychlovlaky. „Po vysokorychlostních tratích bude jezdit více druhů vlaků, nejrychlejší, které použijí až 320 kilometrů za hodinu, budou zastavovat ve velkých městech. Ty, které budou obsluhovat především české regiony, tak budou jezdit pomaleji a využijí jednotlivých sjezdů a zastávek na vysokorychlostních tratích,“ vysvětlil Pavel Hruška, náměstek Stavební správy vysokorychlostních tratí v rámci Správy železnic.

„Budoucí provoz na vysokorychlostních tratích připravujeme tak, aby vysokorychlostní vlaky byly co nejvíce využitelné pro co nejširší skupinu cestujících. Předpokládáme, že budou jezdit jak vlaky expresní, dálkové pro mezinárodní cestující, tak rychlé regionální vlaky pro každodenní dojíždění do zaměstnání,“ doplnil Hruškův kolega Marek Pinkava.

Dráha na letiště

Dalším dlouhodobě očekávaným infrastrukturním projektem je dráha na pražské Letiště Václava Havla. Projekt modernizace železnice z Prahy do Kladna s připojením Letiště Václava Havla je rozdělen na více než desítku staveb. V letech 2017 až 2020 byl rekonstruován Negrelliho viadukt, loni začala přestavba trati mezi stanicemi Kladno a Kladno-Ostrovec. Letos plánuje Správa železnic vyhlásit tendry pro stavbu Praha-Ruzyně – Kladno a modernizaci stanice Praha Masarykovo nádraží.

Následovat by měly práce v úseku Praha-Ruzyně – Praha Letiště Václava Havla a na novostavbě stanice přímo na letišti. Od roku 2025 se pak plánuje přestavba tří úseků mezi novou zastávkou Praha-Výstaviště a stanicí Praha-Ruzyně. Celá trať by pak měla podle harmonogramu stát v roce 2029.

Tagy: