Boj s drahotou, nízké daně a slušnost? Velký přehled vládních slibů a srovnání s realitou

Jak praví známá politická poučka, zásadní změny by měl kabinet protlačit během prvních dvou let vládnutí. Jak se blíží volby, zásadní reformy se prosazují těžko. Vláda Petra Fialy (ODS) v polovině svého funkčního období čelí téměř rekordní nedůvěře voličů. Podle prosincového průzkumu CVVM jí věří jen 17 procent občanů.

ČTĚTE TAKÉ: Lidovci musí vytáhnout hlavu z písku, včera bylo pozdě. Jinak dopadnou jako ČSSD

Vládní představitelé si za to mohou sami. Před volbami totiž vzbudili dojem, jak se po jejich nástupu k moci v České republice všechno změní. Redakce pro vás připravila analýzu slibů, které vláda nesplnila. Zaměřili jsme se ale i na to, kde by ještě mohla prosadit nějaké změny a co se kabinetu naopak povedlo.

Drahota a inflace

Rostoucí ceny všeho možného byly obrovským předvolebním tématem. Když byl Petr Fiala ještě v opozici, používal v kampani sousloví „Babišova drahota“. Ta se však přelila do „Fialovy drahoty“. Míra inflace je stále velmi vysoká. To si uvědomují i koaliční politici. Ekonom a místopředseda Sněmovny Jan Skopeček (ODS) pro CNN Prima NEWS řekl, že právě inflace může za nedobrou náladu ve společnosti a pro vládu by to mělo být hlavní téma.

Za celý loňský rok činila průměrná míra inflace 10,7 %. Bylo to o 4,4 procentního bodu méně než v roce 2022, kdy ovšem byla druhá nejvyšší inflace od vzniku samostatné ČR.

„Inflace komplikuje život v České republice, brzdí české hospodářství, způsobuje pokles reálných mezd a životní úrovně. To je podle mě stále to vůbec nejdůležitější téma pro českou hospodářskou politiku,“ uvedl Skopeček. Podle něj se ale situace letos zlepší.

Z údajů Českého statistického úřadu vyplývá, že spotřebitelské ceny v prosinci meziročně stouply o 6,9 %. Tempo růstu tak zpomalilo z listopadových 7,3 %. Meziměsíčně tedy inflace klesla o 0,4 procentního bodu.

„Dá se očekávat, že letos nominální mzdy porostou a že rok 2024 bude po dvou nešťastných letech s klesajícími reálnými mzdami prvním, kdy bude růst nominálních mezd vyšší než míra inflace. Reálný růst mezd tak bude kladný. Pro domácnosti to bude rok, kdy se nadechnou a situace se trochu zlepší,“ věří Skopeček.

Daně

V oblasti daní se vláda dopustila snad největšího porušení svého slibu. Petr Fiala dlouho tvrdil, že kabinet daně zvyšovat nebude. „Cesta ke stabilitě je v reformě výdajů státu a efektivním nakládání s penězi, nikoliv ve zvyšování daňové zátěže,“ psala vláda ve svém programovém prohlášení, přesto nakonec daně občanům i firmám zvýšila.

Kabinet tento krok odůvodnil horším stavem veřejných financí, než pětikoalice předpokládala. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) také argumentuje, že k celkovému navýšení daňové zátěže nedošlo vzhledem ke snížení některých daní v předchozím roce.

Nezvyšování dani bylo přitom i jedním z hlavních předvolebních témat především koalice Spolu. „Nenasytný stát potřebuje dietu, ne vyšší daně,“ zněl například jeden ze sloganů. Postup vlády si podle očekávání vychutnala opozice.

„Za hospodaření pana premiéra Fialy každý občan České republiky už dluží 300 000. Politici pětikoalice opakovaně slibovali, že daně se zvyšovat nebudou. Ještě před rokem to sliboval pan premiér Fiala. Nebudeme zvyšovat daně – tečka. Tečka. Tečka,“ citoval někdejší výrok šéfa ODS vloni v říjnu ve Sněmovně šéf hnutí ANO Andrej Babiš, když se jednalo o vyslovení nedůvěry vládě.

A pokračoval: „Vládní protilidový daňový balík zvyšuje daně všem: zaměstnancům, živnostníkům, důchodcům, rodinám s dětmi, studentům – těm jste vzali slevu na jízdné hned, jak jste nastoupili – firmám, majitelům nemovitostí. A bere lidem peníze rušením různých daňových úlev: na manželku, studenta, školkovné.“

Konsolidace financí

Stabilizace veřejných financí je prvním bodem v prioritách programového prohlášení vlády. Mělo by se tak logicky jednat o vlajkovou loď kabinetu. Přestože koalice v loňském roce představila konsolidační balíček, s podporou odborné ani široké veřejnosti se téměř nesetkal. „To není konsolidace, to je konzervace neúnosného a neudržitelného stavu a bez většího reformního úsilí se z toho srabu nedostaneme,“ komentoval vládní řešení například exministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09).

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) navíc překvapil slovy, že už se žádné další velké změny a reformy nechystají. „Co se týče provozních výdajů, celkového objemu platů, myslím, že to nikdy neskončí. Nemůžeme říct, že budeme šetřit dva, tři roky, a pak budeme znovu plýtvat. Musíme usilovat, abychom směřovali k vyrovnaným rozpočtům. Ale že bychom chystali tak masivní změnu zákona, jako je balíček, to ne,“ přiznal Stanjura už v září v rozhovoru pro CNN Prima NEWS.

Panují proto oprávněné obavy mnohých, jakým způsobem chce vláda stav veřejných financí uzdravit bez dalších zásadních reforem. „Tuhle vládu jsem volila proto, že jsem chtěla reformy, které předchozí vláda nebyla schopna udělat. Tak znovu. Bez reformy daní, zdravotnictví, školství, digitalizace a debyrokratizace se staneme skanzenem Evropy,“ reagovala ekonomka a kandidátka STAN do europarlamentu Danuše Nerudová.

Šéf státní kasy Stanjura je navíc kritizován, že nedokáže kroky ke konsolidaci lidem vysvětlovat. Významné části veřejnosti pak evidentně vadí, že úspory ponesou lidé především na vlastních bedrech. „Je to totiž od vlády jednostranná konsolidace a přenesení břemena na občany a firmy. Nevidíme, že by do toho vstoupil stát a sám se choval příkladně. Lidé to budou vládě vyčítat,“ vysvětlil již dříve politolog Jan Kubáček pro CNN Prima NEWS.

Komunikace, lhaní a vykrucování

Komunikace je obrovské téma snad pro každou vládu. Politici často za poklesem důvěry vidí právě to, že neumí mluvit k veřejnosti nebo své nápady špatně vysvětlují. Lídři pětikoalice byli hodně kritičtí k Andreji Babišovi, když ještě jako předseda vlády bojoval s covidem. Obviňovali ho z chaosu a ze šílené komunikace. Ani jim samotným se ale nyní ze Strakovy akademie nedaří oslovovat lidi zrovna nejlépe.

Předseda pirátského poslaneckého klubu Jakub Michálek pro CNN Prima NEWS řekl, že za nízkou důvěrou ve vládu vidí právě špatnou komunikaci. „Z mého pohledu se do toho mohou promítat i ne úplně šťastně vysvětlená opatření v rámci úspor. Ty jsou naprosto nevyhnutelné a drtivá většina lidí chápe, že stát nemůže rozhazovat takovým tempem jako dřív. To bychom se mohli brzy dopracovat k bankrotu. Když se ale licituje o běžných záležitostech života, jestli má být voda v takové nebo takové sazbě, tak to je podle mě trochu těžké lidem vysvětlit. Tam vznikají ty problémy v komunikaci. Zodpovídá za to vláda,“ řekl Michálek.

Se špatnou komunikací souvisí i lhaní a vykrucování, které předvedli někteří ministři. Žlutou kartu si od premiéra vysloužil ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS), který seděl několik hodin v restauraci s kontroverzním lobbistou Martinem Nejedlým a vymlouval se na déšť. Před několika dny sklidil kritiku také ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) kvůli večírku na svém resortu v den střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Jurečka nejdříve mlžil. Následně se omluvil a nabídl svoji funkci k dispozici. Lidovci i premiér následně Jurečku podrželi.

V minulosti však byli představitelé pětikoalice k jakémukoliv lhaní velmi ostří. Třeba když se řešilo plagiátorství u ministrů Babišovy vlády nebo když ministr zdravotnictví Roman Prymula v době lockdownu vyrazil bez roušky do restaurace na Vyšehradě. Opozice tehdy požadovala hlavy ministrů, a ti v Babišově vládě opravdu skončili.

Zdravotnictví

S velkými problémy se potýká i zdravotnictví pod vedením ministra Vlastimila Válka (TOP 09). Dlouhodobě se mluví o tom, že pokud nepřijdou reformy, může nastat kolaps zdravotnictví.

Palčivým problémem jsou výpadky některých léků. Vloni i předloni chyběl například penicilin, nedostupné byly i léky pro děti. Vloni na podzim ministr čelil protestu mladých lékařů kvůli nelegálním přesčasům v nemocnicích. Válek se nakonec s lékaři domluvil na zvýšení platů. To však má jít z prostředků Všeobecné zdravotní pojišťovny, s čímž nesouhlasí někteří odborníci.

„Rada poskytovatelů nepovažuje způsob řešení prosincové protestní akce mladých lékařů a odborářů za správný. Jedná se o další z řady nestandardních politických kroků, který sice krátkodobě zklidnil situaci, ale nepřináší žádné systémové řešení personálních problémů českého zdravotnictví. Naopak taková řešení odkládá, což povede v budoucnosti k eskalaci stávajících potíží,“ uvedla například v prohlášení Rada poskytovatelů zdravotní péče. Zároveň Válka vyzvala, aby připravil skutečně systémové změny ve struktuře a organizaci poskytování zdravotní péče.

Nějakou dobu se dokonce spekulovalo o Válkově odvolání. Koaliční strany však mají dohodu, že si vzájemně do personálií nemluví. Válek má tak svoji pozici jistou i díky tomu, že se na podzim stal 1. místopředsedou TOP 09.

Bydlení a digitalizace

Velká trápení se svou agendou zažívá také ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). Má na starost především palčivý problém bydlení v Česku. „Přineseme řešení, která pomohou jak vlastnickému, tak nájemnímu bydlení včetně sociálního bydlení. Nejdůležitější je v současné době zásadní zrychlení stavebního řízení,“ píše se v programovém prohlášení.

Nedaří se však především digitalizace stavebního řízení, která by přitom měla začít platit už letos v červenci. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže několikrát zrušil plnění smlouvy a s ministerstvem vede správní řízení. Dokonce i někteří koaliční politici kritizují průběh úprav stavebního zákona.

„Jeden z klíčových sektorů české ekonomiky je stavebnictví. Máme přijatý stavební zákon, byla přijatá koncepce digitalizace stavebního řízení, to všechno vzniklo někdy v roce 2018. Kompetentní za to je pan místopředseda vlády Ivan Bartoš a celý ten projekt je v naprostém rozvalu,“ řekl na podzim v Partii Terezie Tománkové někdejší ministr vnitra Ivan Langer (ODS).

Ministerstvo by si přálo také zaplnit prázdné byty. Snaha o garance obcí kvůli nespolehlivým nájemníkům se však nelíbí ani některým koaličním kolegům. Rezort rovněž navrhuje omezit řetězení nájemních smluv, aby zatraktivnil nájemní bydleni. Také s tím však mají majitelé bytů problém. Poměrně dost práce stojí před Bartošem i v oblasti digitalizace. Právě letošní rok bude klíčový v tom, jak se osvědčí například digitální doklady.

Školství

Školství bylo jednou ze šesti priorit, kterou při skládání programu jmenoval premiér Fiala. „Vzdělávací systém musí využít potenciál kvalitních učitelů, musí vytvořit prostor pro rozvoj znalostí, dovedností a kompetencí žáků a studentů, a to vše v moderním obsahu a prostředí,“ zněl slib vlády. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) sice má nemalé plány na reformy, snahy o zásadní změny byly však dlouho zaseknuté především výměnami na postu ministra.

Na pozici se vystřídali již Petr Gazdík a Vladimír Balaš (oba STAN). Bek pak řešil mimo jiné zásadní aktuální problémy a to především s přeplněnými kapacitami středních škol kvůli silným ročníkům. Zůstává tak otázkou, zda dokáže v posledních necelých dvou letech vládnutí prosadit některé ze svých smělých plánů na výraznější reformu českého školského systému. Bek musel rovněž velmi složitě vybojovat finanční prostředky pro letošní rok.

„Přesto se dlouhodobě potýkáme s podfinancovaným a neefektivně řízeným školstvím. Nejde jen o nedostatek financí, ale také o nedostatek personálních kapacit, malou podporu leadershipu a využití dat pro rozhodování,“ uvedla pro ČTK analytička vzdělávací politiky Kateřina Konrádová z organizace Učitel naživo.

Vláda však zřejmě splní slib o platech učitelů. Zákonodárci vloni schválili novelu, podle které budou muset platy učitelů od příštího roku činit nejméně 130 procent průměrné hrubé nominální mzdy v Česku, jak vláda slibovala. Část učitelů však kritizuje, že se částka bude vypočítat nikoli z dat za loňský rok, ale za rok 2022.

Věda a výzkum

Věda a výzkum měly patřit do dalších hlavních priorit vlády. Při přípravě rozpočtu na letošní rok to tak ale nevypadalo. Ministerstvo financí původně navrhovalo, aby byl finanční balík pro vědu dokonce nižší než v loňském roce. Nakonec ministryně Helena Langšádlová (TOP 09) vyjednala alespoň stejné peníze jako v předchozím roce. Výdaje na vědu má Česko přitom nižší než jiné státy.

Výzkum přitom představuje investice do budoucí prosperity. „Šetřit na školství, vědě, výzkumu je obecně špatně. Je samozřejmě důležité i v těchto oblastech kontrolovat účelnost výdajů a zamezit zbytečnému plýtvání, nicméně celková úroveň výdajů v těchto oblastech je v Česku výrazně nižší než ve vyspělých ekonomikách,“ uvedl na podzim pro CNN Prima NEWS ekonom David Marek.

Přílišnou důvěru nevzbudila ani novela zákona o veřejných výzkumných institucích. Proti zákonu se výzkumníci bouří. Naopak se obávají, že chce vláda zotročit vědu. Vadí jim omezení samosprávy veřejných výzkumných organizací. Za nepromyšlený mají tento zákon také někteří koaliční poslanci.

Mnozí kritizují samotné vytvoření postu ministra pro vědu a výzkum v situaci, kdy se stát snaží šetřit. Komentátoři navíc tvrdí, že samotná ministryně ani nemá příliš pravomocí cokoliv řídit, spíše pouze připravuje rozpočty.

Důchodová reforma

Penzijní reforma je evergreen, který si dává za cíl snad každá vláda od 90. let. Změnit systém chtěl už Babišův kabinet, to se mu však nepovedlo. Fialova vláda zatím provedla spíše techničtější úpravy, než že by šlo o velkou reformu.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) důchodovou novelu s reformními kroky předložil, nyní je v připomínkovém řízení. Dotažení reformy slíbil ve vánočním projevu premiér Fiala.

Doprava

Naopak rezort dopravy pod taktovkou Martina Kupky (ODS) zvládá naplňovat vládní priority velmi dobře. „Prioritně se zaměříme na pokračování stavby Pražského okruhu D0, výstavbu dalších úseků dálnice D35 a na dostavbu dálnice D1 mezi Říkovicemi a Přerovem. Do roku 2025 rozšíříme dálniční síť až o 200 kilometrů,“ píše se v programovém prohlášení vlády.

Dá se říct, že Kupka tento plán plní slibně. Část Pražského okruhu D0 se začne letos po dlouhých průtazích konečně stavět, dálnice D35 skutečně působí jako priorita a výstavba několika úseků se dokonce urychlila a poslední úsek D1 se také konečně buduje. Ani slib otevření 200 kilometrů nových dálnic by neměl být problém.

Do karet samozřejmě Kupkovi hraje připravenost jednotlivých projektů ze strany jeho předchůdců v ministerském křesle. Na druhou stranu ani v současné době neustává příprava dalších úseků a do rezortu dopravy jdou slušné finanční prostředky.

Zahraničí a obrana

Za jako možná největší pozitivní překvapení vlády bývá považován ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Rozhodně působí jako nejvýraznější pirátský člen vlády. Je to právě zahraniční politika, díky které má vláda největších kredit u svých voličů. Oceňují především, jak aktivně se stát postavil k válce na Ukrajině či například ke konfliktu v Izraeli. Premiér Fiala byl mezi prvními politiky, kteří navštívili obléhaný Kyjev a Lipavský zase bezprostředně po teroristickém řádění Hamásu navštívil Izrael.

Paradoxně to však za svou návštěvu schytal například u expremiéra Andreje Babiše (ANO), který mu vytknul, že domů odvezl pouze část českých občanů a tím si dělal PR. „Je naprosté selhání Fialovy vlády, že není schopna postarat se o občany České republiky a zajistit jejich repatriaci. Premiér Fiala se na to vykašlal, všechno nechal na neschopném pirátském ministrovi Lipavském, který svou laxností ohrožuje bezpečnost našich občanů,“ nebral si servítky. Podle ministra však byla tato kritika absurdní.

Také české obranné priority jsou současnou vládou naplňovány. Ministryně Jana Černochová (ODS) společně se svými vládními kolegy prosadila, aby Česká republika začala plnit závazek vůči NATO, tedy aby výdaje na obranu dosáhly úrovně 2 % HDP, což by mělo nastat již během letošního roku.

Přesto se Černochová občas utrhne ze řetězu a některými svými unáhlenými výroky vyvolá vášnivou debatu. Stalo se to například, když vyzvala k vystoupení Česka z OSN kvůli rezolucím týkajícím se konfliktu v Izraeli. Nakonec například v rozhovoru pro CNN Prima NEWS brala zpátečku. „Teď jsem ministryně obrany a měla bych komentovat věci tak, aby z toho třeba neměl těžkou hlavu pan premiér. Toho jsem určitě nechtěla docílit,“ řekla.

50 slibů

Na sliby (a chyby) vlády Petra Fialy se zaměřila i organizace Demagog.cz. Podle ní kabinet doposud splnil 26 procent ze svých proklamací. Na 36 procentech slibů pracuje. Deset procent slibů vláda porušila, 22 procent zatím vůbec nerealizovala a šest procent splnila částečně.

Všechno růžové?

Přesto například ODS považuje svou vládní misi za úspěšnou. Je to patrné například z nedávné kampaně, kde největší vládní strana prezentovala „100 důkazů, že jste zvolili správně“.

Sedm desítek kroků vlády, které sama považuje za úspěchy, vyjmenoval zase Fiala během říjnového jednání Sněmovny. „Moje vláda je vládou na svém místě. Úspěšně měníme ČR k lepšímu a napravujeme nečinnost nebo dokonce selhání předcházejících vlád,“ řekl premiér před poslanci.

Pokud chtějí vládní strany uspět ve sněmovních volbách v roce 2025, musí však zřejmě začít více vnímat i kritické hlasy, které vůči nim zaznívají, často od vlastních voličů. Zbývají ještě necelé dva roky na to, aby kabinet očekávání občanů naplnil.