Ruská vakcína Sputnik V čím dál více expanduje. Aktuálně se tato očkovací látka aplikuje ve více než šesti desítkách zemí po celém světě. Kolem Sputniku jsou však i jisté kontroverze. Mnozí experti poukazují na to, že Rusko vakcínu využívá jako politickou zbraň, díky které si může zajistit vliv v zahraničí. Objevily se také problémy s některými šaržemi vakcíny. Pro Čechy se možnost zisku dodávek této očkovací látky nejspíš uzavřela po vypuknutí kauzy kolem výbuchu muničního skladu ve Vrběticích.
Očkovací látka Sputnik V se čím dál více vyváží z Ruska do jiných zemí. K 13. květnu Ruský fond přímých investic (RDIF), který se o expanzi vakcíny po světě stará, informoval, že Sputnik je autorizován k aplikaci hned v 65 zemích světa s celkovou populací 3,2 miliardy lidí.
Seznam, kterým se RDIF chlubí, má ovšem několik ale. Autorizace vakcíny nemusí znamenat, že se Sputnik v dané zemi již využívá. Ve výčtu je totiž například Slovensko, které má vakcíny Sputniku již od začátku března, ale dosud se jimi neočkovalo. Až nyní představitelé tamní vlády oznámili, že začátkem června a po testech, zda je Sputnik bezpečný a účinný, se vakcína začne aplikovat.
Ve výčtu států jsou navíc i takové, které nejsou většinou světa uznávány. Jde o blízkovýchodní Palestinu, kterou oficiálně neuznaly státy ze západu Evropy či Severní Ameriky, a o Republiku Srbskou. Zde nejde o Srbsko jako takové, ale o útvar nacházející se na území Bosny a Hercegoviny. Republika Srbská sice má svoji vládu či dokonce svoji policii a jiné složky, ale i nadále spadá pod Bosnu a Hercegovinu, která mezi státy, které přijaly Sputnik, nepatří.
Příjemci jsou spíše chudší státy, z Evropy jen hrstka
Státy, které Sputnik přijaly a začaly jej dávat svým občanům, jsou povětšinou z Afriky, Asie či Jižní a Střední Ameriky. Ve výčtu lze nalézt řadu spíše chudších a zaostalejších států, ale je zde i pár větších a poměrně úspěšných zemí, jako jsou Indie, Mexiko či Turecko a Spojené Arabské Emiráty. Samozřejmostí je pak Rusko. V seznamu lze vyjma Slovenska najít ještě pár evropských států, konkrétně Maďarsko, Srbsko, Černou horu, San Marino, Moldavsko a Albánii.
Zatím posledním státem, kam RDIF dokázal Sputnik vyvézt, je středoamerická Guatemala. V uplynulých dnech se dodávky dostaly také do sousedního Hondurasu a v největší jihoamerické zemi Brazílii se podařilo vyprodukovat místní šarži Sputniku. I samotné šarže nesou u ruské vakcíny jisté problémy. Před časem se totiž ukázalo, že různé šarže nemají stejnou kvalitu a tím pádem ani účinnost.
Sputnik málem rozvrátil slovenskou vládu
Výše zmíněné Slovensko je navíc příkladem, kterak Sputnik zároveň vstupuje do světové politiky. Vakcína se do země dostala začátkem března. Tehdejší premiér Igor Matovič tak ovšem učinil navzdory nesouhlasu svých koaličních partnerů. Následovala koaliční krize, při které hrozil pád vlády.
Neshody kolem Sputniku byly po několika týdnech urovnány, ale Matovič se svou stranou OLaNO za ně zaplatil jistou cenu. Skončit musel ministr zdravotnictví Marek Krajčí, Matovičův nominant, který souhlas k přijetí Sputniku pro Slovensko podepsal. Sám Matovič pak rezignoval na post premiéra a následně přijal nižší roli ministra financí, přičemž dosavadní šéf tohoto resortu Eduard Heger se stal předsedou vlády.
RDIF zároveň vychvaluje ty státy, které sice Sputnikem neočkují, ale uznávají jej jako očkování u lidí, kteří se do dané země vydají. Příkladem je nyní Řecko. „Země jako Řecko se otevřelo lidem, kteří se naočkovali Sputnikem V, aby obnovilo svoji ekonomiku a zaměstnanost v rámci turismu. Vyberou si jiné státy Evropské unie léčbu ekonomiky a práce v turistickém odvětví? Nebo budou posluhovat politickým zájmům a zájmům farmaceutické lobby?“ píše fond, který se stará o expanzi Sputniku, na sociálních sítích.
Místo v kauze Vrbětice
Jistou roli sehrál Sputnik i v turbulentních politických událostech Česka. Řadu týdnů totiž v zemi nebylo dostatek vakcín, tudíž se hovořilo i o možnosti do Česka dostat dodávky Sputniku, přestože dodnes nemá souhlas k užití od Evropské lékové agentury (EMA). Mezi zastánce Sputniku patřil mimo jiné i prezident Miloš Zeman, s myšlenkou si pohrával také premiér Andrej Babiš (ANO).
Stopku pro ruskou vakcínu však téměř s jistotou vystavila kauza Vrbětice. Poté, co vyšlo najevo ruské zapojení do výbuchu muničního skladu na Zlínsku z roku 2014, se vztahy mezi Českem a Ruskem značně vyhrotily. Oba státy si vzájemně vyhostily řadu pracovníků velvyslanectví a Rusko nyní dokonce označilo Česko za svého nepřítele společně s USA.
Zisk ruské vakcíny se následně zdál jako utopie, což CNN Prima NEWS potvrdil i epidemiolog a exiministr zdravotnictví Roman Prymula, který rovněž předtím hovořil ve prospěch Sputniku. Na druhou stranu ovšem Prymula tehdy uvedl, že výpadek nebude tolik znát. „V posledních týdnech Sputnik stejně hrál naprosto okrajovou roli, protože vzhledem k časovým souvislostem jsem si nedovedl představit, že by se sem větší množství Sputniku dostalo,“ podotkl v dubnu epidemiolog.
Místo v celé kauze však Sputnik získal ještě jednou, a sice když se objevila informace, že ještě před zveřejněním ruského zapojení plánoval ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) cestu do Moskvy, kde měl údajně v plánu vyměnit utajení kauzy Vrbětice právě za dodávku Sputniku. Hamáček se tomuto nařčení, se kterým přišel web Seznam Zprávy, brání a tvrdí, že plánovaná cesta byla pouze kamufláží.
