CO NA TO MINISTR (16)
Ani letos si firmy neodpočinou od tzv. windfall tax. Stát chce pokračovat ve výběru daně z neočekávaných zisků kvůli tomu, že se jejím prostřednictvím nepodařilo získat dost peněz. Pokud by se ale nakonec podařilo zajistit 17 miliard korun, mohla by se daň v příštím roce neplatit. Podle odborníků by však měla být zrušena už nyní, protože v dobách příznivých cen energií stát už mimořádný příjem nepotřebuje.
Daň z neočekávaných zisků vláda uvalila na velké energetické společnosti a banky s cílem zajistit dodatečné příjmy na pokrytí státní pomoci s vysokými cenami energií. Zastropování cen elektřiny a plynu už ale skončilo a stát plošně jinou formu příspěvků nenabízí. Vládní ODS proto začala přemýšlet nad tím, že by se mimořádná daň už příští rok nevybírala, i když to bylo původně v plánu.
ČTĚTE TAKÉ: Fiala a Rakušan podle Kalouska o migraci lžou. Ministr vnitra pakt nečetl, přisadil si Zdechovský
Odborníci by ale windfall tax zrušili už na letošní rok. Důvodem je, že zatěžuje deset vybraných společností a navíc se do státního rozpočtu nedaří vybrat požadované prostředky. To přiznává i ministerstvo financí (MF).
„V loňském roce byly výdaje státu spojené s energiemi vyšší o 18 miliard korun než příjem státu z windfall tax a odvodů z mimořádných příjmů výrobců elektřiny. Potvrdí-li se odhad MF, že letos stát vybere z této daně 17 miliard korun, pak příjmy státu v této oblasti souhrnně v letech 2023 a 2024 pokryjí mimořádné výdaje státu za pomoc s cenami energií a obě položky tak budou ve výsledku rozpočtově neutrální,“ řekl pro CNN Prima NEWS Stefan Fous z tiskového oddělení ministerstva.
Pokud by mělo dojít ke zkrácení účinnosti daně z mimořádných zisků, musí se na jejím konci nejprve shodnout vláda a následně by změna měla projít legislativním procesem. „Ministr Stanjura pak bude v koalici prosazovat zrušení daně pro rok 2025,“ dodal Fous.
Stanjura v pořadu Co na to ministr na CNN Prima NEWS uvedl, že státu paradoxně pomohly nižší ceny energií. „Sice jsme od firem vybrali méně, ale také jsme následně méně zaplatili. Bylo to tedy rozpočtově neutrální,“ řekl.
Ekonomové se na zrušení daně shodují
Odborníci se už delší dobu netají tím, že by daň z neočekávaných zisků měla skončit. Podle premiérova poradce Štěpána Křečka je diskuze o zrušení windfall tax potřebná. „Jeden názorový proud říká, že windfall tax vznikla kvůli úhradám v souvislosti s podporou lidí a firem v dobách vysokých cen energií. To už letos neplatí. Druhý názor je, že stát peníze vybere kvůli dřívějším vysokým výdajům,“ řekl pro CNN Prima NEWS Křeček.
Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy ale neplatí tvrzení, že stát se musí dalším výběrem daně zahojit. Stejnou částku totiž státní kasa získala z mimořádné dividendy ČEZ ve výši 54 miliard korun. „Předloni přitom stát na dividendě ČEZ inkasoval zhruba 18 miliard korun. Rozdíl mezi těmito dvěma ciframi, tedy 36 miliard, tak odpovídá mimořádnému navýšení dividendy. A to zase zhruba pokrývá sumu 36,8 miliardy korun, která chyběla do plánovaného výběru,“ uvedl Kovanda.
Hlavní ekonom Roklen Pavel Peterka tvrdí, že od začátku byla windfall tax špatným nápadem. Dotčené společnosti – ČEZ, EPH Daniela Křetínského, Sev.en Pavla Tykače, Česká spořitelna, ČSOB, Komerční banka, UniCredit Bank, Moneta, Raiffeisenbank a Unipetrol – se totiž na zdanění dobře připravily. „Daň měla dávno skončit, protože žádné mimořádné výdaje se neplatí,“ řekl Peterka pro CNN Prima NEWS.
